Kominictví mají v rodině. Věnují se mu oba bratři Strakovi a teď už i syn jednoho z nich. Nejvíc práce mají od dubna do Štědrého dne. Na kontroly komínů ale jezdí pracovníci uherskohradišťské kominické firmy i teď, když už topná sezona začala.
„Kdo zavolal s objednávkou v listopadu, musí si počkat až na leden, únor. Máme hodně dlouhodobých pravidelných zákazníků, mezi které patří nejen rodiny a firmy, ale i města a obce, u kterých máme na starosti komíny v bytových domech,“ uvedl Petr Straka starší, který je členem Společenstva kominíků České republiky.
Jeho syn je zase kominickým cechmistrem pro celý Zlínský kraj a patří mezi dvanáct profesně nejvyšších odborníků v Česku. Firma jezdí k zákazníkům po celém kraji i mimo něj.
I na práci kominíků totiž závisí kvalita ovzduší. Majitelé rodinných domů však na povinné každoroční vyčištění komína a jeho kontrolu často zapomínají.
„Málokdo ví, že je to povinnost. Lidé si to nehlídají,“ poznamenal Straka.
Právě vytápění v domácnostech a pak také doprava se podílejí na prašném a znečištěném prostředí nejvíce.
Zlínský kraj má měřicí stanice na několika místech. Pod Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) spadají stanice Uherské Hradiště, Zlín, Valašské Meziříčí, Těšnovice, Štítná nad Vláří a Vsetín. Zpracovávají rovněž data z Otrokovic a Zlína u ZŠ Kvítková, která provozují daná města.
Z dat ČHMÚ vyplývá, že v loňském roce museli meteorologové ve Zlínském kraji vyhlásit smogovou situaci dvakrát. V mnoha případech naměřili také vyšší průměrné čtyřiadvacetihodinové koncentrace polétavého prachu PM10.
V Uherském Hradišti bylo takových dní 52, ve Valašském Meziříčí 48 a v Otrokovicích 39, přičemž maximální limit je 35 dní. Naopak nejlépe na tom byl v tomto směru Zlín, kde takových dnů napočítali jen 25.
Úředníci řeší upozornění od obyvatel
Stav ovzduší a vytápění si hlídají také obecní úřady. V Uherském Hradišti úředníci loni řešili pět problematických spalovacích zdrojů, z nichž jeden byl na území města a další v okolních obcích. U všech žádali zákonem stanovený doklad o kontrole kotle na tuhá paliva.
„Na základě provedených kontrol na místě samém bylo u třech provozovatelů uloženo nápravné opatření, u jednoho došlo k zastavení provozu spalovacího zdroje,“ konstatoval mluvčí radnice Jan Pášma.
Několik telefonických oznámení na podezřelý kouř zaznamenali i ve Zlíně. Proto se pracovníci radnice vypravili na místní šetření, ale ani při opakované namátkové kontrole žádný zdroj kouře, který by překračoval přípustnou tmavost, nezaznamenali. Podobné to bylo v Kroměříži.
Ve Vsetíně dostal úřad sedm podnětů, které prošetřil na místě a v některých případech i zkontroloval používané palivo nebo komín. Žádné napomenutí ani pokuta ale uděleny nebyly.
„Z hlediska subjektivního dojmu se ve většině případů jednalo o špatný způsob zatápění, případně o sousedské spory,“ vysvětlila Miroslava Únarová ze vsetínského odboru životního prostředí.
Kominíci navíc upozorňují, že kromě dokladu o kontrole komína potřebují majitelé také revizní zprávu.
„Při kontrole potřebujeme znát číslo revize. A tehdy lidé často zjistí, že ho nemají, že jim potvrzení o revizi komína chybí. To může být problém, protože je to nejdůležitější doklad, o který se v případě problému zajímají pojišťovna i hasiči,“ uvedl Straka.
Revize je důležitá při každé změně, například při výměně kotle, prodlužování komína a podobně.
