„Nechápala jsem to. Starší dcera byla kojená takřka ukázkově, měla pravidelný tříhodinový rytmus, přibírala skvěle, prvního půl roku nepotřebovala žádné příkrmy. Kojila jsem ji dva roky. S touto jsem si nevěděla rady,“ vysvětlila maminka Zita Marečková ze Zlína.
„Hrozilo, že půjdeme z porodnice s lahvičkou a umělou výživou, což jsem absolutně odmítala,“ doplnila.
Podobných příběhů znají na novorozeneckém oddělení mnoho. Zlínský kraj si ale i s takovými situacemi dokáže poradit a v loňském roce se v oblasti kojení zařadil mezi nejúspěšnější v Česku.
Z porodnic zde domů odešlo jen 3,1 procenta miminek, která nebyla vůbec kojená, měla tedy umělou výživu. Naopak 76,6 procenta bylo kojených plně, 19,5 procenta potřebovalo ke kojení i příkrm.
Laktační poradkyně v každé nemocnici
Data zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podíl nekojených miminek byl ve Zlínském kraji druhý nejnižší v zemi, lépe na tom byl jen Kraj Vysočina. Podobné výsledky tento region dosahuje v posledních letech pravidelně a počet plně kojených dětí se výrazně nesnižuje.
Kojení vs. výrobci umělé výživy. Řešíme střet zájmů a přestalo jít o děti, líčí lékařka |
„Může to být i tím, že o kojení s ženami mluvíme ještě před porodem, učíme je, jak je důležité to podchytit na začátku. Myslím, že informovanost podporují i sociální sítě. A současné mladé ženy mají kolem sebe většinou i kamarádky, které mají s kojením dobré zkušenosti,“ myslí si Eva Jílková, laktační poradkyně z Holešova a Bystřice pod Hostýnem.
Své laktační poradkyně má dnes už každá ze čtyř krajských a jedné soukromé nemocnice v kraji. I jejich práce má na kojení miminek vliv. A pokračuje i po návratu domů, kdy se ženy mohou obrátit na soukromé laktační poradkyně.
Na velikosti prsů záleží aneb největší mýty o kojení |
Obecně se kojení považuje za nejpřirozenější způsob výživy novorozence. A to i v případě, že se nenarodí spontánně nebo přijde na svět předčasně.
„První krok k úspěšnému kojení po spontánním porodu začíná již na porodním sále v rámci zlaté hodiny při bondingu. Pokud se dítě rodí císařským řezem, zahahujeme bonding bezprostředně, jakmile to dovolí stav maminky,“ vysvětlila neonatoložka zlínského novorozeneckého oddělení Marcela Pekařová.
Podpora kojení i u předčasně narozených dětí
Úspěšnost kojení ve Zlínském kraji může být způsobená i podporou u miminek, která se narodí předčasně. Tehdy totiž běžné metody nejsou úplně možné a kojení vyžaduje mnohem více úsilí.
Zkušenosti s tím mají hlavně v Baťově nemocnici ve Zlíně, kde funguje centrum vysoce specializované intenzivní péče v perinatologii, kam se soustřeďují riziková těhotenství z celého kraje a kde na svět přicházejí novorozenci i o několik měsíců před termínem.
Moderní pětipodlažní porodnice pro Zlín. Kraj na ni posílá 1,4 miliardy korun |
I v případě, že miminko není možné neomezeně přikládat k prsu, protože musí být napojeno na přístroje, sestry s maminkou pracují před porodem i po něm. A podporují u ní spuštění laktace.
„Stimulujeme laktaci zpočátku odstříkáváním mateřského mléka rukou, následně elektrickou odsávačkou,“ přiblížila porodní asistentka a laktační poradkyně zlínského novorozeneckého oddělení Barbora Moučková. „Snažíme se bonding dopřát i nezralým novorozencům za trvalé monitorace jejich základních životních funkcí, a to i v případě, že děti potřebují neinvazivní ventilační podporu. Tady prvotní přiložení k prsu realizujeme podle aktivity nezralého miminka a kolostrum odstříkáváme ještě před samotným porodem,“ popsala.
Umělá výživa jako poslední možnost
A pokud kojení od matky z různých důvodů miminku nestačí, nesáhnou v porodnicích hned k umělé výživě. Například Vsetínská nemocnice využívá různé alternativní metody.
„Jedná se například o dokrm pomocí kalíškování nebo cévky u prsa. Zároveň podporujeme dokrm pomocí vlastního odstříkaného mateřského mléka, pokud to laktace umožní,“ upřesnila mluvčí nemocnice Lenka Plačková.
Nemocnice ale využívají i mateřské mléko od dárkyň. A teprve ve chvíli, kdy se kojení nedaří plně rozjet, domlouvají se s maminkami na dokrmování pomocí umělé výživy. Přesto některé maminky odcházejí z porodnice pouze s umělou výživou. Důvodů může být více.
Byl jsem klidnější, svěřil se tatínek u císařského řezu. Vsetín zavedl novinku |
„Většina matek vnímá umělou výživu jako poslední možnost. Ale může dojít k pozdějšímu nástupu laktace nebo ke zdravotním komplikacím u matky či dítěte. Některé ženy se prostě rozhodnou nekojit a je potřeba jejich přání respektovat,“ upozornila laktační poradkyně Kateřina Baraňáková z valašskomeziříčské nemocnice Agel.
Podle poradkyň přibývá také skupina maminek s psychiatrickým onemocněním. A kojení mohou odmítat i ženy, které mají negativní zkušenost s předchozím dítětem.
„V mém případě to bylo naopak. Odmítala jsem lahvičku a trvala na kojení. Podporovaly mne v tom i sestry. Ale dcera se paradoxně rozkojila až ve chvíli, kdy jsem si připustila, že ji prostě kojit nebudu. Možná nás to obě uvolnilo, možná se teprve po několika dnech zlepšila kvalita mého mléka,“ dodala Marečková.
