Čtvrtek 9. dubna 2020, svátek má Dušan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 9. dubna 2020 Dušan

Knihovny jsou otevřenější. Dnes si tady mladí dávají rande, říká ředitelka

  13:15aktualizováno  13:15
Ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková je přesvědčena, že lidé chtějí číst knihy v originále. Za 28 let, kdy řídí Knihovnu Kroměřížska, v ní zažila mnohé. Stěhování, prudký vzestup zájmu i přeměnu z půjčovny knih na centrum společenského dění. Nebo třeba návrat zakázaných autorů začátkem 90. let.

Ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková získala ocenění za projekt na doplňování knihoven cizojazyčnou literaturou. Knihovnu vede už 28 let. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Byly uložené na faře v Ratajích. Obrovské balíky plné knih, které v 70. roce musely zmizet z regálů ve všech knihovnách,“ vzpomíná Kašpárková, která letos získala nejvyšší ocenění, jakého mohou ve svém oboru knihovníci dosáhnout, medaili Zdeňka Václava Tobolky.

Ocenění jste dostala za cizojazyčnou literaturu. Co to znamená?
Vytvořila jsem projekt na doplňování knihoven cizojazyčnou literaturou. Možná jsem naivní, ale věřím, že lidé chtějí číst novinky, které vycházejí ve světě, v originálu. Pilotní projekt už skončil, ale nápad bude pokračovat, ministerstvo kultury chystá dotační titul. Je to samozřejmě finančně náročné, ale zase to knihovny posouvá dál. I když to pro ně není bezpracné.

Co je čeká?
Základem jsou angličtina, němčina, slovenština, italština, ale třeba na severu země chtěli polštinu, tak ji mají. Knihovníci vybírají z nabídky, jen oni vědí, co vybrat, o co bude zájem, a pak budou muset literaturu propagovat, aktivně nabízet. Zatím se to týká 52 knihoven napříč kraji. Jde o beletrii, naučnou literaturu i dětské knihy. Knihy se pak samozřejmě nabízejí dál, do menších knihoven.

Máte srovnání našich a zahraničních knihoven, v čem se liší?
U nás v zemi je jednoznačně nejhustší síť veřejných knihoven. Jsou prakticky v každé obci, kdežto na západ od hranic jen ve větších sídlech. Navíc si tady lidé mohou i v těch maličkých obcích půjčit aktuální tituly, díky spolupráci s velkými knihovnami. Rozhodně jiné je i to, že knihy balíme. Tím jim prodlužujeme životnost o několik let. Ale balíme je do fólie a to není zrovna ekologické. Třeba ve Francii knihy neobalují, pak jsou samozřejmě v horším stavu. Jenomže jak mít zelenou knihovnu bez spotřeby plastů a zároveň knihy chránit, to ještě nevím.

Knihovna Kroměřížska

  • Má více než sedm tisíc zapsaných čtenářů.
  • Spravuje fond čítající zhruba čtvrt milionu knih.
  • Dlouhodobě shromažďuje fond literatury vztahující se k regionu Kroměřížska.

Kdybych chtěla získat zaměstnání v knihovně, co musím znát?
Poslala bych vás na rekvalifikační kurz, abyste se naučila, jak a kde knihu objednat, stáhnout, zařadit do fondu, rozšířit fond, počítačové programy, se kterými pracujeme, vyhledávání informací, spoustu legislativy. Je toho hodně a neustále se něco mění. Teď se třeba připravujeme na propojení knihovních databází.

Knihovnictví je i studijní obor.
Ano, chodí k nám studenti na praxi třeba z Luhačovic (Střední odborná škola Luhačovice nabízí obor Informační služby ve firmách a institucích, pozn. red.), střední škola je i v Brně. Absolventů se středoškolským vzděláním je ale méně, než bychom potřebovali. A samozřejmě je knihovnictví i vysokoškolský obor.

Co dělají knihovníci, kteří nejsou vidět v půjčovně za pultem?
V knihovně se dělá mnoho práce, kterou čtenář nevidí. Knihy se musí zapsat, musíme se starat o knižní fond, objednávají se knihy a časopisy, CD, DVD, vše se musí kontrolovat i po ekonomické stránce. Jednáme se starosty obcí a knihovníky, vyhledáváme pro ně dotační tituly, které mohou využít, zjišťujeme poptávku, chystáme soubory knih na zápůjčky do malých knihoven. Ti, kteří jsou za výpůjčním pultem, musí umět komunikovat a úplně specifické je to v dětském oddělení. Tam musí mít člověk talent pracovat s dětmi.

Pamatuji si z dětství, že se v knihovně téměř nesmělo promluvit. To už neplatí?
U nás se mluví a jsme rádi, když se mluví, ale nesmí to rušit ostatní. Dnes si tady děti dávají i rande, schází se, povídají, píší úkoly. Nebo se válí s knížkou na matracích. Jiné přijdou kvůli počítači, další si chtějí popovídat s knihovnicí. Snažíme se je moc neomezovat, pokud to jde, protože příkazů a zákazů mají dost ve škole nebo doma. Někdy ale slyším jejich rozlet až do kanceláře. Jsou děti, které přijdou i třikrát za týden, jiné jen se školou. Abychom to podpořili, nabízíme programy už pro nejmenší děti s rodiči.

Vy jste knihovnictví studovala, co vás na tom lákalo?
Bavily mě systémy. Zjistila jsem, že jich je celá řada a že v knihovnách používají velmi odlišné způsoby řazení a uchovávání knih. Zajímá mě, jak propojit pracovní procesy tak, aby byly funkční. Také práce s lidmi mě bavila, metodika a organizování, dnes bychom to nazvali jedním slovem management.

Byla jste u mnoha změn, kterými knihovna v Kroměříži prošla. Na které vzpomínáte?
Na začátku 90. let se sem začala vracet takzvaná „zetka“, tedy knihy zakázaných autorů, které z knihoven vyřadili v roce 1970. Bylo jich obrovské množství a zároveň prudce stoupl počet čtenářů, protože je lidé chtěli číst a jinde se k nim nedostali. Knihovna se změnila hodně, dnes je z ní komunitní centrum, jsou tady výstavy, přednášky. Jsme i detašované pracoviště zlínské univerzity a provozujeme informační centrum. Změnily se technologie, čtenáři se mohou obsloužit sami a nečekat u pultu. A zásadní bylo i stěhování do současných prostor v roce 1998. To jsme s manželem trávili večery nad plány a s pravítkem vymýšleli, jak to udělat, abychom se vešli.

  • Nejčtenější

Patriot, záruka bezpečí. Necitlivé rozhodnutí dovedlo Zlín k prozření

Poslední roky zlínského hokeje rozdělte na ty s Robertem Svobodou a bez něj. I vedení extraligového klubu už zjistilo,...

VIDEO: Řidič vypil půl litru rumu, auto při odjezdu převrátil na střechu

Jen pár metrů při odjezdu z parkoviště stačilo značně opilému řidiči na Valašsku, aby své auto převrátil na střechu....

Dva muže zavalily stromy při práci v lese, pro jednoho letěl vrtulník

Záchranáři a hasiči v sobotu vyjížděli ke dvou zavaleným mužům stromy na Vsetínsku a Zlínsku. Oba utrpěli zranění při...

VIDEO: Řidič kamionu vjel na přejezd, červené navzdory. Hrozí mu osm let

V Tlumačově na Zlínsku uvázl kamion na železničním přejezdu v době, kdy závory byly dole, svítilo červené světlo a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Řidič odmítl dechovou zkoušku. Bojím se sundat roušku, tvrdil policii

Na povinnost mít nasazenou ochrannou roušku se policistům vymluvil dvacetiletý řidič, u kterého chtěla policejní hlídka...

Premium

Klienti versus cestovní kanceláře: jak nepřijít o peníze za zájezd

Cestovní kanceláře jsou zahlceny žádostmi klientů o zrušení zájezdů. Sociální sítě se plní příspěvky nespokojených...

Premium

Ufňukaná generace. Mladí v pandemické panice možná konečně dospějí

Vše zlé může být k něčemu dobré. Dokonce i koronavirus. Magazín Víkend DNES se domnívá, že mladí lidé v pandemické...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

  • Další z rubriky

Začala oprava dálničního obchvatu Otrokovic, potrvá do konce května

Silničáři začínají opravovat část nedokončeného dálničního obchvatu Otrokovic a jeho sjezdy do města. Jde o první...

Kvůli koronaviru může zdražit jídlo, u některých surovin však hrozí přebytek

Pandemie koronaviru zřejmě přinese problémy firmám, které vyvážejí potraviny do ciziny. Výhledově může mít dopad i na...

Velikonoce prožijí věřící online, zpovědi na dálku možné nejsou

Kvůli koronaviru nemohou věřící prožít Velikonoce v kostele. Církev radí slavit rodinné bohoslužby doma a mše sledovat...

I přes opatření nákaza pronikla i do domovů pro seniory ve Zlínském kraji

U dvou klientek domova pro seniory v Lukově potvrdily o víkendu testy nákazu novým typem koronaviru. Nemoc se objevila...

Vývojářka Manufaktury: Dětskou kosmetiku je dobré používat střídmě a s rozumem
Vývojářka Manufaktury: Dětskou kosmetiku je dobré používat střídmě a s rozumem

Eva Horčíková ve svém zaměstnání uplatňuje svůj vřelý vztah k přírodě, bylinkám i zvířatům. Od roku 2009 totiž vyvíjí kosmetiku pro značku Manufaktura. Přečtěte si, co radí dodržovat při péči dětskou pokožku.

Schillerová: Podpora OSVČ bude plošná, podmínka poklesu příjmů zmizí

Ministryně financí Alena Schillerová chystá po tlaku ze strany živnostníků výrazné zmírnění podmínek pro přiznání...

Bruce Willis je v karanténě s exmanželkou Demi Moore. Dceři oholil hlavu

Bruce Willis (65) a Demi Moore (57) se rozvedli před dvaceti lety. Vycházejí spolu ovšem tak dobře, že tráví karanténu...

Obchody zůstanou na pomlázku zavřené. Řetězce nevyužily stavu nouze

O Velikonočním pondělí zůstanou supermarkety zavřené a budou se tak držet zákona, který platí v běžných dobách. V...

Páté zvláštní poselství za 68 let vlády. Alžběta II. promluvila o koronaviru

Britská královna Alžběta II. (93) v neděli promluvila k veřejnosti. V předtočené nahrávce zdůraznila nutnost sebekázně...

Vznikne generace superšetřílků? Koronavirus možná změní návyky lidí

Pandemie COVID-19 by podle analytiků do budoucna mohla značně proměnit světovou ekonomiku. Lidé podle nich nejspíš...