Knihovny jsou otevřenější. Dnes si tady mladí dávají rande, říká ředitelka

  13:15aktualizováno  13:15
Ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková je přesvědčena, že lidé chtějí číst knihy v originále. Za 28 let, kdy řídí Knihovnu Kroměřížska, v ní zažila mnohé. Stěhování, prudký vzestup zájmu i přeměnu z půjčovny knih na centrum společenského dění. Nebo třeba návrat zakázaných autorů začátkem 90. let.

Ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková získala ocenění za projekt na doplňování knihoven cizojazyčnou literaturou. Knihovnu vede už 28 let. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Byly uložené na faře v Ratajích. Obrovské balíky plné knih, které v 70. roce musely zmizet z regálů ve všech knihovnách,“ vzpomíná Kašpárková, která letos získala nejvyšší ocenění, jakého mohou ve svém oboru knihovníci dosáhnout, medaili Zdeňka Václava Tobolky.

Ocenění jste dostala za cizojazyčnou literaturu. Co to znamená?
Vytvořila jsem projekt na doplňování knihoven cizojazyčnou literaturou. Možná jsem naivní, ale věřím, že lidé chtějí číst novinky, které vycházejí ve světě, v originálu. Pilotní projekt už skončil, ale nápad bude pokračovat, ministerstvo kultury chystá dotační titul. Je to samozřejmě finančně náročné, ale zase to knihovny posouvá dál. I když to pro ně není bezpracné.

Co je čeká?
Základem jsou angličtina, němčina, slovenština, italština, ale třeba na severu země chtěli polštinu, tak ji mají. Knihovníci vybírají z nabídky, jen oni vědí, co vybrat, o co bude zájem, a pak budou muset literaturu propagovat, aktivně nabízet. Zatím se to týká 52 knihoven napříč kraji. Jde o beletrii, naučnou literaturu i dětské knihy. Knihy se pak samozřejmě nabízejí dál, do menších knihoven.

Máte srovnání našich a zahraničních knihoven, v čem se liší?
U nás v zemi je jednoznačně nejhustší síť veřejných knihoven. Jsou prakticky v každé obci, kdežto na západ od hranic jen ve větších sídlech. Navíc si tady lidé mohou i v těch maličkých obcích půjčit aktuální tituly, díky spolupráci s velkými knihovnami. Rozhodně jiné je i to, že knihy balíme. Tím jim prodlužujeme životnost o několik let. Ale balíme je do fólie a to není zrovna ekologické. Třeba ve Francii knihy neobalují, pak jsou samozřejmě v horším stavu. Jenomže jak mít zelenou knihovnu bez spotřeby plastů a zároveň knihy chránit, to ještě nevím.

Knihovna Kroměřížska

  • Má více než sedm tisíc zapsaných čtenářů.
  • Spravuje fond čítající zhruba čtvrt milionu knih.
  • Dlouhodobě shromažďuje fond literatury vztahující se k regionu Kroměřížska.

Kdybych chtěla získat zaměstnání v knihovně, co musím znát?
Poslala bych vás na rekvalifikační kurz, abyste se naučila, jak a kde knihu objednat, stáhnout, zařadit do fondu, rozšířit fond, počítačové programy, se kterými pracujeme, vyhledávání informací, spoustu legislativy. Je toho hodně a neustále se něco mění. Teď se třeba připravujeme na propojení knihovních databází.

Knihovnictví je i studijní obor.
Ano, chodí k nám studenti na praxi třeba z Luhačovic (Střední odborná škola Luhačovice nabízí obor Informační služby ve firmách a institucích, pozn. red.), střední škola je i v Brně. Absolventů se středoškolským vzděláním je ale méně, než bychom potřebovali. A samozřejmě je knihovnictví i vysokoškolský obor.

Co dělají knihovníci, kteří nejsou vidět v půjčovně za pultem?
V knihovně se dělá mnoho práce, kterou čtenář nevidí. Knihy se musí zapsat, musíme se starat o knižní fond, objednávají se knihy a časopisy, CD, DVD, vše se musí kontrolovat i po ekonomické stránce. Jednáme se starosty obcí a knihovníky, vyhledáváme pro ně dotační tituly, které mohou využít, zjišťujeme poptávku, chystáme soubory knih na zápůjčky do malých knihoven. Ti, kteří jsou za výpůjčním pultem, musí umět komunikovat a úplně specifické je to v dětském oddělení. Tam musí mít člověk talent pracovat s dětmi.

Pamatuji si z dětství, že se v knihovně téměř nesmělo promluvit. To už neplatí?
U nás se mluví a jsme rádi, když se mluví, ale nesmí to rušit ostatní. Dnes si tady děti dávají i rande, schází se, povídají, píší úkoly. Nebo se válí s knížkou na matracích. Jiné přijdou kvůli počítači, další si chtějí popovídat s knihovnicí. Snažíme se je moc neomezovat, pokud to jde, protože příkazů a zákazů mají dost ve škole nebo doma. Někdy ale slyším jejich rozlet až do kanceláře. Jsou děti, které přijdou i třikrát za týden, jiné jen se školou. Abychom to podpořili, nabízíme programy už pro nejmenší děti s rodiči.

Vy jste knihovnictví studovala, co vás na tom lákalo?
Bavily mě systémy. Zjistila jsem, že jich je celá řada a že v knihovnách používají velmi odlišné způsoby řazení a uchovávání knih. Zajímá mě, jak propojit pracovní procesy tak, aby byly funkční. Také práce s lidmi mě bavila, metodika a organizování, dnes bychom to nazvali jedním slovem management.

Byla jste u mnoha změn, kterými knihovna v Kroměříži prošla. Na které vzpomínáte?
Na začátku 90. let se sem začala vracet takzvaná „zetka“, tedy knihy zakázaných autorů, které z knihoven vyřadili v roce 1970. Bylo jich obrovské množství a zároveň prudce stoupl počet čtenářů, protože je lidé chtěli číst a jinde se k nim nedostali. Knihovna se změnila hodně, dnes je z ní komunitní centrum, jsou tady výstavy, přednášky. Jsme i detašované pracoviště zlínské univerzity a provozujeme informační centrum. Změnily se technologie, čtenáři se mohou obsloužit sami a nečekat u pultu. A zásadní bylo i stěhování do současných prostor v roce 1998. To jsme s manželem trávili večery nad plány a s pravítkem vymýšleli, jak to udělat, abychom se vešli.

  • Nejčtenější

Měli jsme strach, přiznávají záchranáři, kteří byli náhodou první u požáru na D1

Nedělní nehoda s ničivým požárem cisterny a několika aut na dálnici D1 u středočeské obce Psáře mohla mít více než...

Evakuace stovek lidí v Kunovicích skončila, letecká puma nebyla aktivní

Při výkopových pracích v Kunovicích našli dělníci leteckou pumu. Policie evakuovala z areálu výrobce letadel Aircraft...

Poslední Zlín se rozhlíží v zahraničí. Hosták: S týmem se musí zatřást

Jeho místo je v kanceláři. V nedělním kritickém zápase v Litvínově si ale generální manažer zlínských hokejistů Martin...

Neznámý muž ležel v Uherském Hradišti na silnici, přejelo ho auto

V sobotu ráno došlo k tragické nehodě v Uherském Hradišti, mladá řidička zde přejela muže ležícího na silnici. Muž přes...

První liga: Budějovice protáhly vítěznou sérii, Kadaň šokovala Jihlavu

Hokejisté Českých Budějovic protáhli vítěznou sérii v první lize na šest zápasů. Na ledě Třebíče vyhráli 5:1. V 16....

Premium

Konec dovolených u Mrtvého moře? Závrtů přibývá, turistům hrozí nebezpečí

Mrtvé moře vysychá a­ dává o­ tom svému okolí dost razantně vědět. Zvyšuje se počet míst, kam už lidé nesmějí. Kde byla...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Od explozí uplynulo pět let, ve Vlachovicích si na nejistotu nezvykli

Rovných pět let už trápí lidi v okolí muničního areálu ve Vlachovicích na Zlínsku nejistota i znehodnocený majetek....

Kvůli novým mýtným branám žádá kraj zákaz tranzitu na místních cestách

Stát chce pro nákladní vozy zpoplatnit silnici I/50, která prochází i Zlínským krajem. Do té doby vznikne u Havřic na...

Přehrada ve Vlachovicích je pro vládu priorita, chystá se výkup pozemků

Kvůli přehradě ve Vlachovicích změnila vláda politiku územního rozvoje. Potvrdila tak, že jde o prioritní stavbu, která...

Neznámý muž ležel v Uherském Hradišti na silnici, přejelo ho auto

V sobotu ráno došlo k tragické nehodě v Uherském Hradišti, mladá řidička zde přejela muže ležícího na silnici. Muž přes...

Najdete na iDNES.cz