Lucie chodí do osmé třídy a za rok se bude rozhodovat, na jakou střední školu si podá přihlášku.
„Vyloženě jedničkářka to není, takže nevím, jestli se má hlásit na gymnázium. Možná by ji bavila i nějaká odborná škola. Chtěla by být sestřičkou nebo se věnovat pečovatelství, k tomu má blízko,“ líčí její maminka Romana Červenková ze Zlína. „Bavily jsme se spolu, že rozhodnutí odložíme, až bude v deváté třídě. Je to ale samozřejmě důležité téma a už teď o tom přemýšlím,“ přiznává.
Obdobnou situaci jako Lucie řeší i tisíce jejích vrstevníků napříč školami v celém Zlínském kraji. Pomoci jim může novinka, kterou chystá hejtmanství v podobě posílení kariérního poradenství. Od ledna do něj zapojí i firmy ze soukromého či neziskového sektoru. Všechno pak zaštítí již existující Centrum kariérového poradenství. Od nového roku posílí o čtyři koordinátory, přičemž každý z nich bude mít na starosti jeden okres.
„Pro budoucnost našeho regionu je kvalitní kariérové poradenství velmi důležité. Musíme žáky lépe směřovat k oborům, které nám dnes zoufale chybí, ať už jde o technické, nebo i další nedostatkové profese,“ řekl hejtman Radim Holiš.
Co mi jde a kam na střední? Osmáci ve Zlíně budou hledat silné stránky |
Plán kraje vítají také školy. „Je to dobrý a logický krok. Kariérové poradenství je jedna z cest, jak vychovat úspěšné absolventy a přesvědčit je, aby zůstali ve Zlínském kraji,“ konstatoval Vít Bielka, ředitel zlínské Základní školy Emila Zátopka.
Tady už s tím mají zkušenost, žákům nabízejí předmět Svět práce, který vede školní kariérová poradkyně a spolupracují i se soukromou firmou. Školáci také dělají testy. „Od rodičů na to slyším chválu. Teď to ale bude mít ještě větší váhu a věřím, že dětem to pomůže při výběru střední školy,“ dodal Bielka.
Školáci nemají jasno o střední škole
Podle expertů mají jasnou představu o tom, na jakou školu jít, zhruba dva a až tři žáci ze třídy. „Zbytek školáků se ještě hledá a jejich rodinám, které mají největší vliv na volbu oboru a školy, často chybějí zásadní informace,“ popsal Aleš Velísek ze společnosti Recruitment Factory, která bude v okrese Kroměříž působit s projektem Kariérní kompas.
„Informace navíc chybějí i školním kariérním poradcům, jejichž práci z důvodu nedostatku zkušených specialistů často zastávají výchovní poradci. Je to pak začarovaný kruh, protože dítěti pak nemá v některých případech kdo fundovaně poradit,“ doplnil.
Právě Recruitment Factory a další externí firmy se do krajského plánu zapojí se svými projekty. Výsledkem má být systém propojený na úrovni celého regionu. Některé školáky z osmých tříd také v příštím roce čekají testy, které jim pomohou zjistit, v čem jsou dobří a jaká škola by jim seděla.
„Klíčové je najít průsečík množin: co mě baví, co bych mohl dělat, co mě naplňuje a k čemu mám předpoklady,“ podotkl Velísek, podle něhož je častou chybou, že žák nebo student jde studovat obor, který mu sice jde, ale nebaví jej. „Pak nemá motivaci se učit,“ konstatoval. „Každé dítě je přitom v něčem silné. Dobrý výběr učebního oboru nebo střední či v budoucnu vysoké školy navíc zamezí riziku jeho předčasného odchodu.“
Naučit se učit
Rodiče by se také neměli orientovat jen podle současné atraktivity oboru, ale připravovat dítě na budoucnost. „Zásadní myšlenka, která na trhu práce platí a bude se jen prohlubovat, je naučit se učit. Připravme se na to, že vzdělávat se budeme celoživotně. I ze statistik vyplývá, že dva ze tří lidí pracují mimo obor, který vystudovali,“ upozornil Velísek.
Z dětských mozků vyčteme i vlohy k podnikání, říká psycholog Rop |
Z letos zveřejněného průzkumu zlínské společnosti Trexima přitom vyplývá, že 30 až 40 procent středoškoláků v Česku na konci svého studia lituje volby oboru. Dalších 10 až 15 procent by si obor sice vybralo znovu, ale studovat by jej chtěli na jiné škole. Data také ukazují na stále významnější roli rodičů a dalších blízkých lidí při výběru střední školy.
„Když se těchto (nespokojených) žáků zeptáte, s kým by aktuálně řešili volbu dalšího navazujícího studia nebo povolání, odpovídají oproti ostatním častěji, že neví. Nejen tuto skutečnost považuji za alarmující v současné době internetu, sociálních sítí, umělé inteligence a dostupnosti informací,“ uvedl specialista trhu práce Treximy David Dušánek.
Od loňského školního roku mohou zájemci o studium na střední škole podat tři přihlášky místo dvou a vyznačují na nich pořadí, kterým školám dávají přednost. Na základě výsledků zkoušek a priorit uchazečů je pak systém automaticky rozřadí. Přihlášku mohou podat i elektronickou formou. Termín podání je od 1. do 20. února 2025, přijímací i talentové zkoušky se pak budou konat v polovině dubna.
 |
