Karel IV. sice na území dnešního Zlínského kraje vlastnil dva hrady, ale prokazatelně navštívil jen jeden z nich. Znal Kroměříž a Uherské Hradiště. Mnoho času ale v regionu podle doložených zpráv nestrávil.
„I v době, kdy byl markrabětem moravským, měl sídlo v Praze a odtud spravoval zemi,“ připomněl historik Tomáš Borovský z brněnské Masarykovy univerzity.
Stopy českého a německého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. ale ve Zlínském kraji přece jen zůstaly.
Nacházet je lze od 30. let 14. století, kdy Karel jako markrabě moravský objížděl království a dával je do pořádku. Do své vlasti se totiž vrátil až v roce 1333, předtím dlouhá léta pobýval ve Francii a Itálii. Po svém návratu neuměl česky, a co víc - čekala jej zpustošená země.
„Byla tady trochu anarchie. Jeho otci Janu Lucemburskému nestačily příjmy, a proto několik let zastavoval hrady a statky. Jen málokdy se však stalo, že je dokázal vykoupit zpět,“ říká Borovský.
Kroměříži potvrdil právo na vaření a šenkování piva
Takto přišly do zástavy i hrady v Lukově a Brumově.
„Nenašli jsme jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali,“ napsal Karel o tehdejší době ve svém životopise, který vyšel pod názvem Kroniky doby Karla IV.
Protože ale jeho příjezd znamenal pro šlechtu záruku míru a stability a konec éry rozmáhajícího se chaosu, byla ochotná půjčit mu peníze do začátku. Otec jej vybavil titulem markrabě moravský a Karel vyrazil na Moravu.
O tom, že by někdy pobýval na Lukově, nejsou v historických dokumentech zmínky. Na hradě Brumov ale byl. Roku 1342 tady datoval listiny, kterými potvrdil přesuny majetků mezi místními šlechtici.
V té době vládl společně s otcem Janem Lucemburským jako „mladší král“, což ale bylo pojmenování, které se příliš neujalo.
Kromě toho se na přelomu května a června roku 1340 objevil v Kroměříži. Potvrdil zde městská privilegia, zvláště mílové právo na vaření a šenkování piva.
„O dva roky později se do Kroměříže vrátil a vydal privilegium pro Uherské Hradiště, které na pět let osvobodil od všech dávek, aby mělo prostředky na stavbu opevnění,“ dodal Borovský. V té době byl stále markrabětem.
Důležitá schůzka v Uherském Hradišti
Později už je doložená jen jediná cesta - jako král a císař Karel IV. navštívil Uherské Hradiště.
Bylo to 8. května roku 1363 a sešel se zde s uherským králem Ludvíkem I. a vévodou Rudolfem IV. Rakouským. Šlo o mimořádně důležitou schůzku, která smířila rody Lucemburků a Habsburků.
„Osmého května stanul císař s početným doprovodem v blízkosti města. Zde se nejprve setkal se svým bratrem, moravským markrabětem Janem Jindřichem, a poté se vydali do Uherského Hradiště,“ popsala historička Slováckého muzea Blanka Rašticová.
Průvod prošel městem dnešní Vodní ulicí přes Horní (dnes Mariánské) náměstí a Prostřední ulici na tehdejší Dolní (dnes Masarykovo) náměstí a usadil se k rokování pod širým nebem na Mariánském náměstí.
„Ve městě již stála budova radnice, nepatřila ale zřejmě k dostatečně reprezentativním prostorům,“ podotkla Rašticová.
Jednání přineslo mír a lidé ve městě byli osvobození od placení mýt v Čechách a na Moravě. Město navíc dostalo všechna privilegia a později se sem z Bzence přesunul zemský soud.
„Vedle nezpochybnitelného vojenského, hospodářského a správního centra kraje se tak stalo Hradiště rovněž centrem trestně právním,“ řekla Rašticová.
Zajímavostí je, že přímo z Hradiště odjel Karel IV. do polského Krakova, kde se o dva týdny později oženil se svou čtvrtou - a poslední - manželkou, Alžbětou Pomořanskou.
