Torza těchto kamenných křížů ve druhé polovině minulého století odstraňovali komunisté. Řada z nich skončila uložená na hromadě v rymické tvrzi. Nejstarší z nich pochází už z poloviny 18. století. Nyní v Holešově vytvoří lapidárium a novou návštěvnickou zajímavost zámku.
„Chceme tyto kříže opatřit informačními cedulemi,“ říká historický nadšenec Patrik Trnčák. „V budoucnu bychom některé mohli zkompletovat a postavit nebo i vrátit zpět na původní místa,“ naznačil muž, díky jehož mnohaleté práci se povedlo řadu těchto objektů zachránit.
Trnčák, který se zajímá o drobné sakrální stavby, na kříže narazil v roce 2007 v Rymicích. Postupně je začal identifikovat. „Při mapování jsem používal staré mapy, kde byly kříže nakreslené. Často to znamenalo vyjíždět fyzicky na různá místa a ověřovat, zdali tam mohly stát,“ popsal.
Podle něj se ještě relativně snadno dalo zjistit, jak jsou kříže vysoké a kdy vznikly. Těžší to bylo s mapováním jejich konkrétních osudů. „To už jsem musel přímo do obcí, ptát se starostů a pamětníků,“ zmínil nadšenec.
Vzácný jako korunovační klenoty. Na zámku v Holešově vystavili Rottalův meč |
Většina těchto objektů kdysi stávala v místech, kudy chodívali lidé z obcí, v nichž nebyl kostel ani hřbitov. „Obyvatelé tak mířili například na pohřeb do města a u těchto křížů se zastavili, aby se rozloučili se zesnulým, a pak pokračovali v cestě,“ líčil Trnčák.
„Byla to v podstatě taková drobná poutní místa,“ řada křížů je dnes k vidění například po cestě na Svatý Hostýn, který je oblíbeným cílem poutníků. „Některé z nich také vidíme uprostřed polí, kde zdánlivě nedávají smysl. Je to proto, že tudy dříve vedla cesta, která později zanikla.“
Kříže byly místem odpuštění
Význam těchto křížů byl různý. Nejprve se stavěly takzvané smírčí kříže, které fungovaly jako místo odpuštění. Některé vznikaly přímo na místech, kde někdo zemřel.
„V okolí Holešova máme místa, kde v poli stojí Panna Marie. Stavěly se například na místě, kde zabil v poli blesk děvečku Marii, což bylo tehdy běžné jméno,“ vyprávěl Trnčák. „Kříže vlastně připomínají hodně smutné příběhy,“ uvedl s tím, že sloužit mohly ale i jako orientační body v krajině.
Od šedesátých let však byly tyto kříže jako sakrální památky trnem v oku tehdejšímu komunistickému režimu a část z nich se tak začala bourat a odvážet pryč. Nepomohla ani památková ochrana. Některé tak zmizely úplně a o jejich existenci dnes svědčí pouze staré fotografie.
Pragmatický hrabě pozvedl Holešov |
Jak je ve vznikajícím holešovském lapidáriu vidět, rozdílná byla i umělecká práce. „Některé z nich jsou prostými kvádry, jiné jsou ale vynikající kamenickou prací se zdobením,“ zhodnotil Trnčák. Ten se nebrání myšlence, že by se některé z těchto historických stavbiček mohly vrátit na původní místa. Nebylo by to možné u všech, protože některé by v současnosti například mohly překážet v silnici.
„Máme tu v podstatě kompletní kusy, které stačí seskládat. Samozřejmě návrat na původní místo je otázkou jednání s vedením obcí a měst,“ nastínil.
Jedním z takových případů je takzvaný Michálkův kříž z roku 1870, který stál na Palackého ulici v Holešově a na místě dodnes stojí podstavec.
