Architekt Josef Pleskot.

Architekt Josef Pleskot. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Baťovský funkcionalismus nesmí brzdit rozvoj Zlína, míní architekt Pleskot

  • 21
Zlín je mladé město s velkou perspektivou, jeho kořeny jsou ale mělké, říká uznávaný architekt Josef Pleskot. O městě promluvil v rozhovoru pro MF DNES nedávno při otevření restaurace ve Vavrečkově vile, jejíž úpravy Pleskot navrhl.

Na Pražském hradě je autorem úprav Lvího dvora a Jeleního příkopu, navrhl nápaditou revitalizaci průmyslového areálu Vítkovických železáren.

Uznávaný architekt Josef Pleskot teď zanechává stopu i ve Zlínském kraji. Ve Zlíně byla nedávno otevřena restaurace ve Vavrečkově vile, jejíž úpravy navrhl. V luxusním domě z roku 1941, jehož autorem je architekt Vladimír Karfík, bydlel ředitel baťovských závodů Hugo Vavrečka a jezdil tam za ním jeho vnuk - prezident Václav Havel.

„Chtěli jsme do vily vrátit její původní atmosféru, kterou prozrazovaly dobové fotografie. Ta během více než půlstoletí využívání dost vyprchala. Bylo to ale velmi nesnadné,“ popisuje Pleskot. „To, že ve vile pobývali bratři Havlové, mělo význam spíše historiografický,“ dodal.

Co pro vás znamenala práce na rekonstrukci Vavrečkovy vily s ohledem na to, že je to pro Zlín vlastně historický objekt se znaky funkcionalismu?
Vavrečkova vila pro mě byla minimálně dvojí výzvou. Tou první byla skutečnost, že ji navrhoval pro ředitele Vavrečku Baťův architekt Karfík a že ji svým pojetím tolik odlišil od baťovské firemní architektonické produkce. Chtěl jsem hloubkovou analýzou té vily zjistit něco více o Karfíkovi i Vavrečkovi. A dozvěděl jsem se opravdu mnoho, vlastně jsem měl příležitost dostat se jim až pod kůži. Také to pro mě byla sonda do samotného Zlína. Tou druhou výzvou byla schopnost transformace rodinné vily do nové funkce – vilové restaurace. To není úkol zcela běžný.

Co zajímavého jste o Karfíkovi s Vavrečkou zjistil?
Ve zkratce řečeno to, že oba pánové byli ve skrytu duše dost konzervativní. Tradiční historizující model vily a bydlení jim byl blízký. Karfík si evidentně s tradičními detaily pohrával s velkou zálibou. Těch takzvaných funkcionalistických detailů ve Vavrečkově vile moc není.

A jak na vás zapůsobil Zlín?
Je to mladé město se vším dobrým i vrtkavým. Skvělé je, že má před sebou úžasnou perspektivu málo zatíženou minulostí, toho by měl s plným vědomím využívat. Horší je to, že jeho kořeny jsou mělké. Jediné kořeny zatím jsou ty baťovské, a pokud nebudou dobře zažity a pečlivě větveny, nemusejí zůstat navždy dost silné.

Josef Pleskot

Narodil se v roce 1952 v Písku. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde pak učil. Řadu let má vlastní architektonickou kancelář. Patří mezi nejrespektovanější české architekty, získal řadu ocenění. Mezi jeho nejznámější realizace z poslední doby patří revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě (multifunkční aula Gong, Bolt Tower), je autorem rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli či Lvího dvora na Pražském hradě, navrhl konzulát ČR v Mnichově. Podle jeho plánů ve Zlíně opravili Vavrečkovu vilu, v Loučce se chystá novostavba kaple.

Součástí nově upravené Vavrečkovy vily je teď i zimní zahrada ve vinném klubu, která působí hodně moderně. Věděl jste od začátku, že budete chtít vzhled budovy takto posunout?
Věděl jsem to hned po první návštěvě. Uspořádání dispozic a jejich využití totiž příliš neodpovídalo možnostem, které nabízel svažitý terén. Viděl jsem to jako škodu, jako nevyužitý potenciál a předsevzal jsem si, že to napravím. Hned první skica byla o tom. Pan Varmuža (Jan Varmuža, podnikatel a majitel vily – pozn. red.) si ji odvezl do Zlína před Vánocemi v roce 2014 a po rodinné poradě rozhodl, že do toho půjde. Vila tak dostala novou dimenzi, na kterou podle mě čekala dlouhá léta.

Jaký je vůbec váš vztah k funkcionalismu obecně, potažmo ke Zlínu jako městu, které je vlastně jeho symbolem?
Zlínská – baťovská – forma funkcionalismu je velmi zajímavá. Lze mluvit o funkcionalistickém pragmatismu. Je to velmi vzrušující. Až tak v tomto smyslu se prozatím o zlínském funkcionalismu nepsalo.

Má smysl opravovat funkcionalistické stavby tak, že se vrátí do původního stavu, což je případ několika budov v baťovském areálu? Nebo je podle vás vhodnější, když se do úprav zakomponují i nějaké moderní úpravy, aby se nevytvářel ze Zlína skanzen?
Jsem vždy pro rozvíjení odkazu našich předků. Rozvíjet znamená přidávat i ubírat. Vracení věcí do původního stavu není mým oblíbeným pracovním postupem. Znamená to pro mě, že z jedné svěřené hřivny bude zase jenom jedna hřivna. A jak známo, dobrý hospodář takto nehospodaří. Baťovský funkcionalismus se nesmí stát pro Zlín brzdou, to by bylo opravdu moc špatné.

Měly by nové stavby ve Zlíně ctít historii, nebo se vymykat? A jak se v této souvislosti díváte na Kongresové a univerzitní centrum od další známé architektky Evy Jiřičné?
Obojí je důležité. Záleží na tom jak a kdy a pro co. Kongresové a univerzitní centrum je přidaná nová vrstva, je to v tomto případě dobře.

Kdybychom se trochu zasnili, co byste říkal na možnost navrhnout město na zelené louce, což je případ vzniku Zlína?
Nové město bych asi zakládat nechtěl, není na to dost silná doba. Ale Zlín byl založen ve správné době a dobře. Jen bych se znovu pečlivě podíval, jak to s jeho rozvojem myslel Corbusier, když ve Zlíně na pozvání firmy Baťa pracovně pobýval. Jestli jsme něco důležitého z jeho sdělení nepřehlédli nebo vlivem jiného zabarvení uplynulé doby nezkomolili.

Máte své realizace i v industriální Ostravě, lze to město se Zlínem nějak srovnat?
Ostrava (Vítkovice) byla vyspělým sociálním industriálním městem již ve druhé polovině 19. století. Sociální program ve Vítkovicích založený jejich geniálním manažerem Paulem Kupelwieserem byl špičkový. Tomáš Baťa Vítkovice znal. Systém, který aplikoval pro Zlín zhruba o padesát let později, velmi zdokonalil a přivedl jej k opravdové jedinečnosti. Ostravu i Zlín mám velmi rád. Stojí na podobných základech úcty k lidské práci. Kdyby jejich vývoj nebyl pokroucen znárodněním, obě města by dnes vypadala asi dost jinak.

Ve Zlíně se budete částečně podílet i na přestavbě baťovského Velkého kina, které je kvůli havarijnímu stavu zavřené. Jaká bude vaše role?
Jsem členem komise, kterou asi moudře ustanovil magistrát. Ta komise by měla problém Velkého kina doprovodit do dobře zadané architektonicko-konstrukční soutěže a postarat se o její co nejlepší výsledek.

Navrhl jste také novou kapli v Loučce, která svým vzhledem, zdá se, odkazuje také k funkcionalismu.
Loučská kaple je rozhodně reminiscencí na baťovskou architekturu. Ta se ještě nevyčerpala, stále je možné ji rozvíjet. Kaple čeká na územní rozhodnutí. Řízení je na můj vkus zdlouhavé a příliš opatrnické. Možná je to i proto, že ne všichni obyvatelé obce si kapli přejí.