Čtvrtek 21. září 2023, svátek má Matouš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 21. září 2023 Matouš

Baťovský funkcionalismus nesmí brzdit rozvoj Zlína, míní architekt Pleskot

  15:35
Zlín je mladé město s velkou perspektivou, jeho kořeny jsou ale mělké, říká uznávaný architekt Josef Pleskot. O městě promluvil v rozhovoru pro MF DNES nedávno při otevření restaurace ve Vavrečkově vile, jejíž úpravy Pleskot navrhl.
Architekt Josef Pleskot.

Architekt Josef Pleskot. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Na Pražském hradě je autorem úprav Lvího dvora a Jeleního příkopu, navrhl nápaditou revitalizaci průmyslového areálu Vítkovických železáren.

Uznávaný architekt Josef Pleskot teď zanechává stopu i ve Zlínském kraji. Ve Zlíně byla nedávno otevřena restaurace ve Vavrečkově vile, jejíž úpravy navrhl. V luxusním domě z roku 1941, jehož autorem je architekt Vladimír Karfík, bydlel ředitel baťovských závodů Hugo Vavrečka a jezdil tam za ním jeho vnuk - prezident Václav Havel.

„Chtěli jsme do vily vrátit její původní atmosféru, kterou prozrazovaly dobové fotografie. Ta během více než půlstoletí využívání dost vyprchala. Bylo to ale velmi nesnadné,“ popisuje Pleskot. „To, že ve vile pobývali bratři Havlové, mělo význam spíše historiografický,“ dodal.

Co pro vás znamenala práce na rekonstrukci Vavrečkovy vily s ohledem na to, že je to pro Zlín vlastně historický objekt se znaky funkcionalismu?
Vavrečkova vila pro mě byla minimálně dvojí výzvou. Tou první byla skutečnost, že ji navrhoval pro ředitele Vavrečku Baťův architekt Karfík a že ji svým pojetím tolik odlišil od baťovské firemní architektonické produkce. Chtěl jsem hloubkovou analýzou té vily zjistit něco více o Karfíkovi i Vavrečkovi. A dozvěděl jsem se opravdu mnoho, vlastně jsem měl příležitost dostat se jim až pod kůži. Také to pro mě byla sonda do samotného Zlína. Tou druhou výzvou byla schopnost transformace rodinné vily do nové funkce – vilové restaurace. To není úkol zcela běžný.

Co zajímavého jste o Karfíkovi s Vavrečkou zjistil?
Ve zkratce řečeno to, že oba pánové byli ve skrytu duše dost konzervativní. Tradiční historizující model vily a bydlení jim byl blízký. Karfík si evidentně s tradičními detaily pohrával s velkou zálibou. Těch takzvaných funkcionalistických detailů ve Vavrečkově vile moc není.

A jak na vás zapůsobil Zlín?
Je to mladé město se vším dobrým i vrtkavým. Skvělé je, že má před sebou úžasnou perspektivu málo zatíženou minulostí, toho by měl s plným vědomím využívat. Horší je to, že jeho kořeny jsou mělké. Jediné kořeny zatím jsou ty baťovské, a pokud nebudou dobře zažity a pečlivě větveny, nemusejí zůstat navždy dost silné.

Josef Pleskot

Narodil se v roce 1952 v Písku. Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde pak učil. Řadu let má vlastní architektonickou kancelář. Patří mezi nejrespektovanější české architekty, získal řadu ocenění. Mezi jeho nejznámější realizace z poslední doby patří revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě (multifunkční aula Gong, Bolt Tower), je autorem rekonstrukce zámeckého pivovaru v Litomyšli či Lvího dvora na Pražském hradě, navrhl konzulát ČR v Mnichově. Podle jeho plánů ve Zlíně opravili Vavrečkovu vilu, v Loučce se chystá novostavba kaple.

Součástí nově upravené Vavrečkovy vily je teď i zimní zahrada ve vinném klubu, která působí hodně moderně. Věděl jste od začátku, že budete chtít vzhled budovy takto posunout?
Věděl jsem to hned po první návštěvě. Uspořádání dispozic a jejich využití totiž příliš neodpovídalo možnostem, které nabízel svažitý terén. Viděl jsem to jako škodu, jako nevyužitý potenciál a předsevzal jsem si, že to napravím. Hned první skica byla o tom. Pan Varmuža (Jan Varmuža, podnikatel a majitel vily – pozn. red.) si ji odvezl do Zlína před Vánocemi v roce 2014 a po rodinné poradě rozhodl, že do toho půjde. Vila tak dostala novou dimenzi, na kterou podle mě čekala dlouhá léta.

Jaký je vůbec váš vztah k funkcionalismu obecně, potažmo ke Zlínu jako městu, které je vlastně jeho symbolem?
Zlínská – baťovská – forma funkcionalismu je velmi zajímavá. Lze mluvit o funkcionalistickém pragmatismu. Je to velmi vzrušující. Až tak v tomto smyslu se prozatím o zlínském funkcionalismu nepsalo.

Má smysl opravovat funkcionalistické stavby tak, že se vrátí do původního stavu, což je případ několika budov v baťovském areálu? Nebo je podle vás vhodnější, když se do úprav zakomponují i nějaké moderní úpravy, aby se nevytvářel ze Zlína skanzen?
Jsem vždy pro rozvíjení odkazu našich předků. Rozvíjet znamená přidávat i ubírat. Vracení věcí do původního stavu není mým oblíbeným pracovním postupem. Znamená to pro mě, že z jedné svěřené hřivny bude zase jenom jedna hřivna. A jak známo, dobrý hospodář takto nehospodaří. Baťovský funkcionalismus se nesmí stát pro Zlín brzdou, to by bylo opravdu moc špatné.

Měly by nové stavby ve Zlíně ctít historii, nebo se vymykat? A jak se v této souvislosti díváte na Kongresové a univerzitní centrum od další známé architektky Evy Jiřičné?
Obojí je důležité. Záleží na tom jak a kdy a pro co. Kongresové a univerzitní centrum je přidaná nová vrstva, je to v tomto případě dobře.

Kdybychom se trochu zasnili, co byste říkal na možnost navrhnout město na zelené louce, což je případ vzniku Zlína?
Nové město bych asi zakládat nechtěl, není na to dost silná doba. Ale Zlín byl založen ve správné době a dobře. Jen bych se znovu pečlivě podíval, jak to s jeho rozvojem myslel Corbusier, když ve Zlíně na pozvání firmy Baťa pracovně pobýval. Jestli jsme něco důležitého z jeho sdělení nepřehlédli nebo vlivem jiného zabarvení uplynulé doby nezkomolili.

Máte své realizace i v industriální Ostravě, lze to město se Zlínem nějak srovnat?
Ostrava (Vítkovice) byla vyspělým sociálním industriálním městem již ve druhé polovině 19. století. Sociální program ve Vítkovicích založený jejich geniálním manažerem Paulem Kupelwieserem byl špičkový. Tomáš Baťa Vítkovice znal. Systém, který aplikoval pro Zlín zhruba o padesát let později, velmi zdokonalil a přivedl jej k opravdové jedinečnosti. Ostravu i Zlín mám velmi rád. Stojí na podobných základech úcty k lidské práci. Kdyby jejich vývoj nebyl pokroucen znárodněním, obě města by dnes vypadala asi dost jinak.

Ve Zlíně se budete částečně podílet i na přestavbě baťovského Velkého kina, které je kvůli havarijnímu stavu zavřené. Jaká bude vaše role?
Jsem členem komise, kterou asi moudře ustanovil magistrát. Ta komise by měla problém Velkého kina doprovodit do dobře zadané architektonicko-konstrukční soutěže a postarat se o její co nejlepší výsledek.

Navrhl jste také novou kapli v Loučce, která svým vzhledem, zdá se, odkazuje také k funkcionalismu.
Loučská kaple je rozhodně reminiscencí na baťovskou architekturu. Ta se ještě nevyčerpala, stále je možné ji rozvíjet. Kaple čeká na územní rozhodnutí. Řízení je na můj vkus zdlouhavé a příliš opatrnické. Možná je to i proto, že ne všichni obyvatelé obce si kapli přejí.

Autor:
  • Nejčtenější

Stokrát silnější než morfin, žena zemřela po užití náplasti s fentanylem

Po aplikaci náplasti s obsahem fentanylu zemřela šestatřicetiletá žena ze Zlínska. Tragický případ ukazuje na to, že...

Zlín - Plzeň 1:7, rychlý gól a červená karta odstartovaly debakl

Zlínští fotbalisté v úvodu neproměnili velkou šanci, vzápětí inkasovali gól od Chorého a po vyloučení Černína šli do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vrbovo zoufalé období. Užírá se, dumá, co změnit. Jenže nezabírá nic

Když prohraje, často vypadá zdrceně. Jako by se mu zhroutil svět. Někdy z něj čiší jen zklamání a beznaděj, jindy kolem...

Ostrožská Lhota ze Zlínského kraje je vesnicí roku, porazila 174 konkurentů

Vesnicí roku 2023 České republiky se stala Ostrožská Lhota z Uherskohradišťska ve Zlínském kraji. Na druhém místě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stát nasype dvě miliardy do Baťova kanálu, chce nalákat dvojnásobek turistů

Ředitelství vodních cest chystá mohutné investice do Baťova kanálu. První z nich oficiálně odstartovala před měsícem,...

Kdo vládne Hradu. Co jsou zač lidé kolem prezidenta a o co spolu válčí

Premium Z Hradu se půl roku po inauguraci Petra Pavla stává mocenské sídlo, v němž hlava státu nemá vždy hlavní slovo....

Prapor Azov vrací úder. S Rusy si srovnává účty za jatka v Mariupolu

Premium Za zprávou o osvobození dvou malých vesnic na východě Ukrajiny se skrývá zajímavý příběh. Osudy obránců Mariupolu,...

Agáta a Soukup: Nečekaný zvrat u soudu. Co se stalo při předání dcery Rozárky?

Premium Rozchod slavné herečky Agáty Hanychové (38) a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa (54) má mnohem složitější pozadí, než...

Stokrát silnější než morfin, žena zemřela po užití náplasti s fentanylem

Po aplikaci náplasti s obsahem fentanylu zemřela šestatřicetiletá žena ze Zlínska. Tragický případ ukazuje na to, že...

Kauza otrávené Bečvy spěje ke konci, rozsudek může padnout už v říjnu

Vsetínský okresní soud skončil dokazování v případu otravy řeky Bečvy ze září 2020. Závěrečné návrhy by měly zaznít 18....

Firmy potřebují odborníky. Vybudují kampus po vzoru světových univerzit

Do sedmi let pozemek, pak stavba a do pětadvaceti let fungující vybavený kampus po vzoru americké výzkumné univerzity...

Odstartoval nový ročník Podnikatele roku. Naváže Zlínsko na úspěch šéfa Tescomy?

Společnost EY vyhlašuje jedenáctý ročník soutěže o titul EY Podnikatel roku Zlínského kraje. Ten má už i svého...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Cítím se jako vítěz, říká Brzobohatý. Manželé ukázali fotky ze svatby v Itálii

Ondřej Gregor Brzobohatý (40) a Daniela Brzobohatá (44) se pochlubili fotkami i zážitky z víkendové svatby. Muzikant a...

Až oči přecházejí. Jak vypadá jídlo z fast foodů na fotkách a v realitě

Nadýchané housky, šťavnaté hovězí, zelený salát a lahodně rozteklý sýr. Obrázky hamburgerů na reklamních fotografiích...

Helena Vondráčková si po pádu zlomila žebro. Léčit se bude doma

Helena Vondráčková (76) musela přeložit páteční koncert v Havlíčkově Brodě. Jak informoval její manžel Martin Michal...

Velmi mi to pomohlo, říká o plastice prsou herečka Aneta Krejčíková

Aneta Krejčíková (32), která nedávno zazářila v roli sekretářky Květy v seriálu Volha, promluvila o modelaci prsou i...

Dvacetileté babičky. Generace Z podlehla novému virálnímu trendu na sítích

Květovaná sukně, košile a na ní pletená vestička s divokým vzorem. Ještě donedávna jsme podobné kreace vídali maximálně...