„Nejsme založení na dovozu zahraničních zaměstnanců – a ani nikdy nebudeme, už z bezpečnostních důvodů. I proto je pro nás klíčové, aby region dokázal vyprodukovat dostatek kvalifikovaných lidí,“ vysvětlil Lubomír Hulín, který má v České zbrojovce na starosti nábor pracovníků do výroby.
„Můžeme si koupit nejmodernější technologie a stroje, ale musí je obsluhovat špičkoví pracovníci, které si musíme vychovat,“ dodal.
Společnosti se osvědčuje spolupráce se středními školami, má vlastní stipendijní programy a vybírá si šikovné studenty už v prvních ročnících středních škol. Ti navíc chodí přímo do výroby, jen loni odpracovali ve firmě 13 tisíc hodin.
Firmy ve Zlínském kraji si zoufají, lidé schopní práce chybí všem |
„Praxe jsou pro nás klíčové, denně je u nás kolem patnácti až dvaceti studentů,“ zmínil Hulín. „České školství bohužel nestíhá tempo špičkových strojírenských firem, proto vítáme možnost chystat si budoucí pracovníky už během jejich studia. A také jdeme cestou, kdy je zaplatíme lépe než konkurence,“ popsal.
Perspektivní a „čistý“ obor
Právě cesta, po níž se vydala Česká zbrojovka, může být jedním z receptů na překonání krize, v níž se strojírenské obory ocitly. Mezi mladými o ně totiž není zájem.
Počet žáků prvních ročníků středních škol strojírenských oborů ve Zlínském kraji klesl za posledních osm let o 44 procent. V učebních oborech je pokles větší, od 50 do 70 procent.
I proto vznikla iniciativa Zachraňme strojírenství ve Zlínském kraji, která odkazuje na bohatou tradici i současný význam tohoto oboru v regionu. Ze 300 tisíc pracujících lidí v kraji jich asi 96 tisíc pracuje právě ve strojírenství. A významně se podílejí na krajském HDP.
Zařízení z Hradiště by mohlo být za 70 let na Marsu, přeje si šéf firmy |
„Chceme vyburcovat veřejnost a propagovat strojírenství jako perspektivní obor, v němž se uplatní všichni studenti,“ konstatoval jeden z iniciátorů projektu, ředitel Střední průmyslové školy a Obchodní akademie Uherský Brod Rostislav Šmíd.
Zdůraznil také, že absolventi těchto oborů nemají problém s nalezením práce. „Dávno neplatí stereotypy, že je to manuálně náročná a špinavá práce u strojů se špatnými výdělky,“ podotkl Šmíd.
„Ve strojařině se uplatní všichni, od řemeslných oborů přes operátory, obsluhu strojů, až po vysokoškolské profese – vývojáře, programátory, konstruktéry. Obsluhovat stroj dnes znamená obsluhovat počítač. I žáci, kteří si udělají učební obor, jsou programátoři, kteří si vydělají dobré peníze a mají kreativní práci,“ upozornil.
Dvanáct škol a třicet firem
Iniciativa sdružuje dvanáct odborných středních škol a tři desítky strojírenských firem v regionu. Podporuje ji kraj jako zřizovatel škol.
„Strojírenství patří k pilířům naší ekonomiky a má v regionu dlouhou tradici, ale dnes čelí velkým výzvám – především nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Tento problém však bohužel není ojedinělý. S podobnými potížemi se potýkají i další obory,“ upozornil hejtman Radim Holiš.
Firmy potřebují odborníky. Vybudují kampus po vzoru světových univerzit |
I proto kraj od ledna spustil projekt kariérového poradenství, který má pomoci školákům z osmých a devátých tříd zjistit, jaká střední škola se pro ně hodí, a zároveň podpořit regionální firmy napříč odvětvími.
„Musíme dětem i jejich rodičům ukázat, že technické obory, jako je strojírenství, mají budoucnost a mohou nabídnout nejen zajímavou práci, ale také stabilní a dobře ohodnocenou kariéru,“ řekla krajská radní pro školství Jindra Mikuláštíková.
Nový obor na univerzitě
Zlínský kraj již loni podepsal spolupráci s Univerzitou Tomáše Bati (UTB) a poskytl jí dotaci 200 milionů korun na výstavbu nového objektu Fakulty technologické u autobusového nádraží, na místě bývalé budovy U1. UTB na oplátku otevře nové obory, mezi nimiž bude od roku 2027 také strojírenství.
„To je další nadstavba. Vzdělání v kraji v tomto oboru nekončí střední školou, ale lze pokračovat i na univerzitu,“ sdělil Holiš.
Stroj vyrobí dvě kostičky stavebnice za patnáct sekund, říká zlínský vědec |
Nezájem žáků o strojírenské obory přitom může být v budoucnu ještě větším problémem. Do důchodu brzy odejdou silné ročníky narozené v 60. letech a na pracovním trhu není dostatek mladých lidí, kteří by je nahradili.
„Firmy jdou cestou automatizace či robotizace, ale to neuděláte bez kvalifikovaných odborníků,“ naznačil Jaromír Janoš ze zlínské poradenské společnosti Trexima.
Strojírenské podniky ohrožuje rovněž skutečnost, že absolventi jsou žádaní i jinde. Například ve zpracování plastů a gumy, elektrotechnice či automotivu. Ani do budoucna se nedá čekat, že poptávka po nich by klesla.
„Na řemeslné profese nebude negativně dopadat ani umělá inteligence. Také důraz na udržitelnost a přechod na nízkoemisní zdroj energie zvyšuje poptávku po pracovnících zaměřených na ‚zelené‘ technologie a ta bude výrazně růst,“ doplnil Janoš.
 |
