George. První humanoidní robot vzniká ve Zlíně, zastoupí dělníka u pásu či baliče

Má sice proporce dospělého člověka, ale jde na první pohled o robota. Nemá totiž kůži ani tvář. Dokáže však celkem obratně pohybovat rukama, do nichž je schopen brát předměty a přemisťovat je. Jmenuje se George a vyvíjí ho zlínská firma Business Logic, která se zabývá umělou inteligencí a pracuje také na vývoji a výrobě humanoidních robotů.

Během letošního roku ho chce pilotně nasadit k testování ve třech významných podnicích v České republice. Mezi jinými v otrokovické pneumatikárně Continental Barum, která je s více než pěti tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem ve Zlínském kraji.

Roboti budou natrénovaní na ruční činnosti podle potřeby firem, aby mohli pracovat ve skladech i u výrobních linek. Postupně mohou alespoň částečně pomoci s dlouhodobým nedostatkem lidí a převzít jednotvárné či ergonomicky náročné činnosti. Primárně by mělo jít o doplnění pracovních kapacit, což nevyvolá propouštění.

„Lidé mají stále vyšší, nejen finanční potřeby. Nebudou chtít dělat každou práci, navíc populace stárne,“ uvažuje ředitel Business Logic Jiří Pálka. „Toto je jedna z cest. Do pěti let se budou v průmyslových firmách objevovat první humanoidní roboti, kteří mohou přebírat část rutinních manuálních úkonů. Nebude to evoluce, ale spíše revoluce.“

Humanoidní roboti dospívají. S jednou věcí mají však stále potíže

Podle Pálky pak bude pozdě začínat s vývojem, který už běží na plné obrátky v USA a zejména v Číně. V České republice jde zatím převážně o akademickou záležitost. Přitom Pálkovým cílem je praktické využití ve firmách, tedy sériová výroba humanoidního robota, jehož tělo a vnější vzhled napodobují člověka, byť bez detailů.

„Dnes to řeší jiné kontinenty a Evropa v tom bohužel hodně pokulhává,“ poznamenal Pálka.

Firma si při vývoji robota nejprve ověřila svůj koncept, tedy že ho dokáže sestavit a pomocí umělé inteligence natrénovat na potřebnou činnost. Vyrobila už prototyp menšího robota, který měří 65 centimetrů. Dokáže pohybovat rukama i nohama a dělat malé kroky.

Tým odborníků pracuje i na jeho větší verzi, která měří 130 centimetrů. Klíčové a nejtěžší je naučit ho chodit.

Ovšem robot, který letos najde uplatnění ve firmách, má výšku 175 centimetrů. A zatím bude mít jenom horní část „těla“ od pasu nahoru, tedy humanoidní horní trup. To však potřebám podniků stačí. Umístěný může být na podstavci, židli, stole nebo i na kolečkách.

„Firmy teď akutně nepotřebují, aby chodil. Pro nás je to naopak tvrdý oříšek,“ nastínil Pálka. „Chtějí, aby viděl, dokázal pracovat rukama a přemisťovat předměty, tedy aby mohl začít pomáhat. Na to vše ho trénujeme pomocí umělé inteligence.“

Pomůže ve směnném provozu

V Continentalu Barum registrují, že směnný provoz už neláká tolik lidí jako dříve, byť je za slušnou mzdu. Humanoidního robota proto považují i za řešení této situace.

„Pilot se zaměří na jednoduché opakované úkony ve výrobě a logistice, například na manipulaci s materiálem či díly, třídění, překládání či balení,“ předestřel jednatel Barumu Tomáš Belza. „Zároveň prověří i možné ergonomické přínosy. Cílem je ověřit bezpečnost, stabilitu a přínos technologie v praxi,“ doplnil.

„Toto bude velká revoluce ve způsobu práce a nebude to trvat dlouho. Včasná a kvalitní implementace je základem úspěchu a vlastně i přežití firem,“ reagoval Ondřej Malík, manažer inovace společnosti Hopi Holding z Medlovic u Prahy, kde aktuálně řeší několik možností způsobu využití robota. „Jedním z hlavních scénářů je manipulace s produkty, které jsou určeny k sekundárnímu balení. Tato manipulace probíhá přímo u výrobní linky,“ nastínil.

To znamená, že by se robot podílel například na balení výrobků kartonových krabic. Firmě, která se zabývá logistikou, zemědělstvím a potravinářstvím, by zatím stačilo, kdyby vykonával pouze horizontální pohyby. Pracoval by totiž na zemi, ačkoliv ve velkém logistickém centru.

Konkurenční výhoda

K nahrazení lidské síly při opakovaných i fyzicky náročných činnostech počítají s robotem také ve strojírenské společnosti Preciz z Napajedel.

„V budoucnu bychom měli využívat lidské zdroje pro kvalifikované činnosti s vyšší přidanou hodnotou a těžké fyzické a manuální práce přenechat právě strojům. Protože klasičtí roboti mají své limity, je humanoidní robot dalším logickým krokem v tomto vývoji,“ míní jednatel Martin Tomaštík.

Firmy, které robota budou testovat ve výrobním procesu, se shodují v tom, že jejich využití může být konkurenční výhodou a může i zvýšit efektivitu práce. A také proto by jich později nakoupili více, pokud se osvědčí v praxi.

„V úvodní fázi očekáváme spíše jednotky kusů. Případné rozšíření by záviselo na tom, jak dopadne pilotní ověření – zejména z pohledu bezpečnosti, spolehlivosti a reálného přínosu pro provoz,“ naznačil Belza.

„Přesný počet zatím nedokáži říci, to bude záležet na dalším vývoji a schopnostech robota,“ poznamenal Tomaštík.

V budoucnu zvládne i palačinky

Podle Pálky by roboti v budoucnu měli umět to, co člověk. Zatím budou přebírat jednotvárnou lidskou činnost. Ovšem s tím, že robot se bude chovat autonomně. Když bude něco přemisťovat, nebude to muset mít stále ve stejné pozici.

„Aktuální verze bude mít zatím menší přesnost, takže nedokáže navléknout nit do ucha jehly, ale bude schopná dělat věci, které firmy využijí,“ naznačil Pálka.

Zlínští vědci vyvíjejí chytrého robota, který ochrání rajčata před škůdci

Navíc bude robot ovládaný na dálku, i když prozatím ne hlasem, ale přes počítač. Ale i na tom firma Business Logic pracuje. Ve fázi vývoje má robota, s nímž je možné i hovořit. Dokončit ho chce příští rok s tím, že by také chodil.

„Postupně dokáže absorbovat další a další činnosti. Pak budeme moci natrénovat robota třeba na dělání palačinek,“ naznačil Pálka. „Cokoliv dokáže člověk, dokáže v budoucnosti i robot.“

Robot by neměl vypadat jako člověk, říká Pálka

Jiří Pálka vystudoval Fakultu aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a od roku 2008 je ředitelem zlínské společnosti Business Logic, která se věnuje využití a rozvoji umělé inteligence. Ta může pomáhat v administrativě či výzkumu, ovšem nedokáže vykonávat manuální činnost. Tu však zvládne humanoidní robot, byť s její velkou pomocí.

„Myslím si, že jednou budou opravdu potřeba a stanou se nedílnou součástí našich životů. Nejen v podnicích, ale později i v domácnostech,“ míní pětačtyřicetiletý Pálka.

Kdy jste začali s vývojem humanoidního robota a co všechno to obnášelo?
Začali jsme loni v červenci, takže jsme přibližně v šestém měsíci vývoje, navíc jsme ještě budovali pracovní tým. Museli jsme nejprve vytvořit návrh konstrukce robota, vytisknout ho na 3D tiskárně, pak vybrat motory, koupit je, osadit i se senzory. Dále vybrat kameru, díky níž vidí, a použít umělou inteligenci, pomocí které dokáže rozpoznávat předměty a chápe, co má dělat.

Co je na vývoji nejsložitější?
Vyvíjíme celou konstrukci robota. Zatím ho tiskneme na 3D tiskárně, protože je menší, takže může být z plastu. Jakmile bude větší, bude muset být z kovu. Nejsložitější je jeho mozek, tedy ovládání. Musíme ho nejdříve natrénovat v simulaci umělou inteligencí a přenést to pak do reality. Trénink děláme pomocí grafických karet nVIDIA, což je výpočetně extrémně náročné.

Budete chtít, aby váš robot vypadal jako člověk, včetně tváře a dalších detailů?
Některé firmy chtějí vyrábět roboty, kteří by vypadali podobně jako člověk. Nám ale připadá, že to není eticky správné. Robot by neměl vypadat jako člověk. Nedokážeme ho navíc vyrobit autenticky, takže by působil divně a mohl by spíše budit strach.

V souvislosti s umělou inteligencí se často řeší hrozba, že by člověka mohla ovládnout. Neplatí to pro robota dvojnásob?
Ve veřejné debatě se často objevují obavy inspirované sci-fi scénáři, například z filmů typu Terminátor. Reálná rizika ale neleží v tom, že by se robot vzbouřil, ale spíše v tom, že jde o zařízení, které může pracovat ve firmách, nemocnicích i domácnostech a potenciálně vnímat své okolí. Proto je klíčové, kdo taková data spravuje, kde jsou uložená a jak je s nimi nakládáno. I z tohoto pohledu dává smysl, aby se tyto technologie vyvíjely a provozovaly v evropském prostředí s jasnými pravidly.

Registrujete větší poptávku od výrobních firem?
V této fázi ještě klasickou poptávku neřešíme, protože vývoj robota není dokončený. Aktuálně se soustředíme na spolupráci s vybranými průmyslovými partnery, se kterými společně definujeme, co má robot umět, a připravujeme pilotní ověření. Část vývoje financujeme z vlastních zdrojů, zároveň ale hledáme partnery, kteří se chtějí podílet na investici do dalšího rozvoje. Náklady na vývoj jsou vysoké.

Je v České republice více firem, které jsou v takové fázi vývoje humanoida?
Jiné firmy v Česku by v této oblasti neměly být tak daleko jako my. Alespoň o nich nevíme. Jsou tady ale univerzitní projekty, které se vývojem humanoidních robotů zabývají. Nám jde však o sériovou výrobu. Chceme také navázat na náš národní odkaz. Bratři Čapkové totiž poprvé použili ve hře RUR slovo robot, které se pak začalo používat na celém světě. Teď tady robot vzniká i fyzicky.