Baxa naopak potvrdil rozhodnutí svého resortu, že památkově chráněné zůstanou jen hlavní budovy areálu, ale ne sýpka či pastviny.
„Žaloba už je na soudě,“ konstatoval Hlačíkův právní zástupce Aleš Martínek, který je i spoluautorem petice za záchranu hřebčína, pod niž přidalo podpis přibližně 75 tisíc lidí.
Společně s Hlačíkem chtějí, aby byl celý areál památkově chráněný. Je to totiž jedna z cest, která může zabránit tomu, aby byl využívaný jinak a zároveň sem může vrátit vzácný chov anglického plnokrevníka. Většinoví majitelé ze společnosti Sygnum chov ukončili před zhruba dvěma lety z ekonomických důvodů a od té doby řeší další budoucnost hřebčína, včetně zmíněného využití pro jiné účely.
Hřebčín kulturní památkou, pastviny nikoliv. Podraz, reagují zastánci chovu |
Martínek se zlobí, že ministr Baxa potvrdil rozhodnutí resortu o vyhlášení památky jen v podobě hlavní budovy, ačkoliv odborné instituce považují za hodnotný celý areál. Ať už jde o Národní památkový ústav, nebo odbory památkové péče na otrokovické radnici a zlínském krajském úřadu, jejichž stanoviska měl k dispozici.
„Jestliže hovoří o památkových hodnotách celého areálu, neměl by pan Baxa udělat z areálu trosku a neposkytnout mu památkovou ochranu. Nemůže si z kulturního bohatství země a odborných stanovisek těchto orgánů dělat srandu. Uvidíme, co na to řekne soud,“ shrnul Martínek.
Žaloba požaduje zrušení rozhodnutí ministra. Ale vzhledem k tomu, že Baxa potvrdil stanovisko ministerstva, mělo by podle Martínka platnosti pozbýt i ono. Ministerstvo by potom muselo rozhodovat znovu. „Vzhledem k tomu, že pochybení v obou rozhodnutích jsou stejná, tak pokud se tím bude soud věcně zabývat, měl by dospět k závěru, že bude muset zrušit obě dvě rozhodnutí,“ uvažuje Martínek.
140 let chovu anglického plnokrevníka
Návrh na vyhlášení areálu hřebčína za kulturní památku podal za Hlačíka právě Martínek a současně pokračuje se sběrem podpisů pod petici, která v Napajedlích požaduje obnovu chovu anglického plnokrevníka.
Ministerstvo ve svém stanovisku zopakovalo, že pastviny nejsou hlavním nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. A pokud by byly za památku prohlášeny a chov koní by se v Napajedlích neobnovil, omezovalo by to na právech většinového vlastníka.
Návrat plnokrevníka do Napajedel? Chov koní chce obnovit německý podnikatel |
„Ministerstvo kultury své argumenty prezentovalo veřejně, mimo jiné i na jednání Senátu ČR,“ uvedla Ivana Awwadová z tiskového oddělení resortu. „V tuto chvíli nemá náš úřad žalobu od soudu k dispozici, proto ji nebudeme blíže komentovat.“
Podle zastánců hřebčína je areál památkově hodnotný právě jen v celku, i když pastviny samy o sobě takové být nemusejí. Za podobné případy Martínek považuje Lánskou oboru nebo zahrady u Pražského hradu.
„Hřebčín, i kdyby tam koně nebyli, má být dokladem toho, jak se tady 140 let unikátním způsobem choval anglický plnokrevník,“ vysvětlil Martínek. „A jestli by se měl využívat, nebo neměl, nemusí nikoho zajímat. Teď řešíme zákon o státní památkové péči.“
Rozklad podal i majitel
Rozklad proti loňskému rozhodnutí ministerstva podala i firma Sygnum. Ta naopak požaduje, aby byly pod památkovou ochranou pouze dvě stáje. Jeho mediální zástupkyně Pavla Mudrochová nechtěla komentovat, zda se také obrátila na soud. „Nechceme se k tomu aktuálně vyjadřovat,“ sdělila stručně.
Je to národní chlouba, chov by se tam měl vrátit, říká o hřebčínu ministr |
Podle ní však není za současných ekonomických podmínek záchrana hřebčína možná bez výrazné veřejné podpory.
O koupi hřebčína projevil před časem zájem německý podnikatel Marian Ziburske. „Hřebčín jsem několikrát navštívil. Nabízí krásné dispozice, bohatou historii a hlavně ideální velikost pro naše potřeby,“ uvedl před časem pro MF DNES.
Podle Mudrochové však majitelé ještě žádnou oficiální nabídku nedostali.
Ukončení chovu anglického plnokrevníka může podle odborníků do budoucna znamenat i zánik dostihového sportu v Česku. V Napajedlích šlo o nejstarší tuzemský chov tohoto plemene.
