Když předchozí ministr kultury Martin Baxa (ODS) vyhlásil památkovou ochranu jen nad hlavními budovami hřebčína v Napajedlích, naštval tím lidi, kteří bojují za jeho záchranu. Podle nich areál tvoří i pastviny, bez nichž je návrat chovu koní nemožný.
Proto před časem spolek Za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm, jehož prezidentem je Zdeněk Hlačík, poslal podnět současnému ministrovi kultury Oto Klempířovi (Motoristé), aby prověřil postup svého předchůdce.
Napajedelský hřebčín má šanci na záchranu, Klempíř nechá prověřit postup resortu |
Ten mu vyhověl a v přezkumném řízení původní verdikt zrušil. Ministerstvo kultury bude o památkové ochraně rozhodovat znovu a podle Klempíře by měl areál posuzovat jako celek, tedy i s pastvinami.
„Ministerstvo kultury po vrácení věci k novému projednání vydá nové rozhodnutí, které řádně a zevrubně posoudí, zda nemovitosti neprohlášené za kulturní památku jsou způsobilé k prohlášení za kulturní památku, a to s ohledem na význam areálu hřebčína jako celku, resp. jako unikátního souboru významné architektonické, historické a kulturní hodnoty,“ uvedl v rozhodnutí Klempíř.
„Zároveň připomínám, že nové rozhodnutí musí být proporcionální k veřejnému zájmu na ochraně kulturního dědictví ve vztahu k právům vlastníků předmětných nemovitostí,“ uvedl dále.
Hlavní majitelé hřebčína, společnost Sygnum, památkovou ochranu odmítá, protože ztěžuje možnost proměny hřebčína na něco jiného. Před pár lety tam ukončili z ekonomických důvodů chov anglického plnokrevníka, který byl nejstarší v Česku. Zvažují i jiné využití areálu. Redakce iDNES.cz je oslovila, dosud však vyjádření ke Klempířovu kroku nezaslali.
Východní fasáda stáje Šestka v roce 1984. Dobové snímky hřebčínu Napajedla jsou k vidění na výstavě v Muzeu Napajedla, která se věnuje architektuře a stavebnímu vývoji jednoho z nejvýznamnějších hřebčínů střední Evropy od jeho vzniku v 19. století až po současnost. Výstava potrvá do 4. ledna 2026. (listopad 2025)
Hlačík, který byl dříve téměř třicet let ředitelem napajedelského hřebčína, ho jednoznačně vítá. „Je to od něho solidní, protože rozhodnutí bývalého ministra nemělo nic společného s historií, ani s chovem koní. Bylo to gesto vůči majitelům,“ míní Hlačík.
Připomněl, že Baxa rozhodoval jinak, než jak situaci viděly správní orgány, například Národní památkový ústav v Kroměříži.
Petici už podepsalo přes 90 tisíc lidí
„Historickou, funkční i vizuální integritu areálu hřebčína lze označit za vysokou. Zachováno zůstalo původní funkční členění areálu, a to jak jednotlivé stavební objekty, tak navazující pastviny, které představují neoddělitelnou součást celého chovatelského zázemí,“ uvedli památkáři ve vyjádření z roku 2023.
Hlačík upozorňuje i na provázanost s napajedelským zámkem, který je památkově chráněný včetně parku a zahrad. „Proč chránit stáje, když tam nebude pastva pro koně?“ ptá se Hlačík.
„Jestliže do historie patří i chov koní, musí to být chráněné společně. Když nebudou chráněné pastviny, stáje půjdou jednou k zemi. Hřebčín se musí chránit jako celek,“ je přesvědčený.
Designérka bojuje za záchranu hřebčína, připravila výstavu historických fotografií |
V podobném duchu se ve svém odůvodnění vyjadřuje i Klempíř. „Nebyl řádně vyhodnocen celkový kontext významu všech nemovitostí v areálu hřebčína, resp. nebylo náležitě posouzeno funkční propojení budov a pozemků, které zásadním způsobem vytváří celkovou jedinečnost a vysokou hodnotu celého areálu hřebčína Napajedla,“ napsal ministr kultury.
Podle dřívějšího rozhodnutí Baxy nejsou pastviny hlavním nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. A pokud by byly za památku prohlášeny a chov koní by se neobnovil, omezovalo by to na právech většinového vlastníka.
Když bude ministerstvo o hřebčínu rozhodovat znovu, je vázáno právním názorem ministra Klempíře. Současně stále běží petice za záchranu hřebčína, kterou podepsalo přes 90 tisíc lidí. A další podpisy přibývají.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
