„Senát může vyzvat stát, aby udělal maximum pro to, aby se zachoval chov anglického plnokrevníka. Ideálně v tomto areálu,“ nastínil senátor Patrik Kunčar z Uherského Brodu, do jehož senátního obvodu Napajedla patří.
Organizátoři představili petici na podporu hřebčína senátnímu výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ten si bude zjišťovat informace a mohl by se potkat i s majiteli hřebčína z firmy Sygnum, kteří chov z ekonomických důvodů loni ukončili. „Mohou také požádat vlastníka o inspekci v hřebčíně,“ zmínil organizátor petice Aleš Martínek.
Až si výbor zajistí podklady, přijme usnesení a s ním pak vystoupí na plénu Senátu, což by mohlo být na podzim. Martínek věří, že senátoři pak hřebčín podpoří, což by podle něho měli udělat ze tří důvodů.
„Prvním je záchrana kulturního dědictví národa. Druhým záchrana klíčového zařízení pro národní chov anglického plnokrevníka. Třetím je hledání a vytváření dotačních zdrojů pro tento chov,“ vypočítal Martínek. „Anglický plnokrevník dlouhodobě podporu státu nemá, na což si stěžovali i majitelé hřebčína,“ upozornil.
Stáje slavného hřebčína v Napajedlích zůstanou prázdné, chov koní skončil |
Ve zmíněném duchu přijali usnesení také poslanci petičního výboru, kteří se letos na jaře hřebčínem rovněž zabývali. Veřejně ho tehdy podpořila i řada lidí z oboru. Otázkou ovšem je, jak moc a jestli vůbec mohou politická usnesení situaci změnit.
„Bude to mít reálný dopad,“ doufá Martínek. Podle něj není možné přehlížet petici, pod niž se podepsalo na 60 tisíc lidí. Bude pokračovat do té doby, než bude slyšení v Senátu. Pak skončí.
Stát by měl podpořit napajedelský hřebčín, řekli poslanci. Závazné to však není |
„Můžeme vyzvat k nějakým krokům ministerstvo, ale slabší místo je v tom, aby ho někdo kontroloval,“ připustil Kunčar. „My, co si to hlídáme, budeme opakovaně jednat s ministrem a připomínat mu, aby se vyčlenily finanční prostředky a pracovalo se na tom. Můžeme také vyzvat vládu, aby tento úkol uložila příslušnému zemědělství, ale je otázka, jestli to schválí a posune to dál, protože je to o penězích,“ předestřel.
Zásadnější bude, jak rozhodne ministerstvo kultury o tom, zda se hřebčín stane kulturní památkou. Pokud ano, jeho přestavba na jiné využití bude komplikovaná. Majitelé, kteří s médii nekomunikují, přitom uvažují o tom, že by areál využili po jeho přestavbě jinak.
Napajedelský hřebčín má tradici dlouhou téměř 150 let a je nejstarším chovem anglického plnokrevníka v Česku.
