Ministr na základě doporučení rozkladové komise posuzoval historickou hodnotu hřebčína, který byl nejstarším chovem anglického plnokrevníky v Česku, než ho jeho majitelé předloni ukončili kvůli ekonomickým potížím.
„Hřebčín Napajedla je ojedinělým autenticky dochovaným příkladem specifické hospodářské architektury z druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Spojený je s fenoménem organizace chovu koní, která nemá v tomto regionu obdoby,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Je to národní chlouba, chov by se tam měl vrátit, říká o hřebčínu ministr |
Zmínila i téměř 140letou historii chovu, „který se nesmazatelně zapsal do dějin dostihového sportu v rámci celého evropského regionu“.
Pokud však jde o neuznání pastvin, podle ministerstva nejsou nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. „Navíc prohlášení pastvin by neobstálo v testu proporcionality, protože při neexistenci chovu koní by jejich prohlášení za kulturní památku nadměrně zasahovalo do vlastnických práv většinového vlastníka,“ nastínila Malíková.
Pastviny podle ní nebyly koncipovány jako komponovaná kulturní krajina jako třeba u hřebčína v Kladrubech. Rozmístěny byly na různých plochách, přičemž některé na sebe nenavazují.
Urážka 70 tisíc lidí, zlobí se právník
Hlačíkův právní zástupce Aleš Martínek, který je i organizátorem petice za záchranu hřebčína, považuje rozhodnutí ministerstva za podraz. Ve středu má totiž petici, pod níž se podepsalo už skoro 70 tisíc lidí, projednávat Senát.
„Je de facto urážkou nejen senátorů, ale i téměř 70 tisíc lidí,“ míní Martínek. „Nejde ani tak o to, jaké to rozhodnutí fakticky je, ale o to, že v demokratickém státě by bylo přinesenějším slušné a férové, pokud by se k věci napřed vyjádřil Senát, protože ho o to požádali občané.“
Naděje pro napajedelský hřebčín. Stal se kulturní památkou, zatím nepravomocně |
Postup ministerstva kultury považuje za aroganci státní moci a plivnutí do tváře historii a kulturnímu dědictví České republiky i jejím obyvatelům. V petici a boji za záchranu hřebčína chce pokračovat.
„Chov koní bez pastvin a dalšího hospodářského příslušenství není možný. Musí to být zachováno pospolu. To přece dokáže posoudit i člověk bez zemědělského vzdělání,“ reagovala na sociálních sítích Martina Neckářová, jež záchranu hřebčína podporuje.
Rozhodnutí ministra je konečné a lze proti němu podat pouze správní žalobu k soudu.
Většinoví vlastníci hřebčína z firmy Sygnum podle své mediální zástupkyně Pavly Mudrochové budou rozhodnutí ministra kultury podrobně analyzovat.
S nabídkou nás nikdo neoslovil, tvrdí majitelé
O koupi hřebčína a obnovení chovu anglického plnokrevníka má zájem německý podnikatel Marian Ziburske, který o tom už jednal se zástupci ministerstva zemědělství. V plánu má také setkání s většinovými majiteli areálu. Především na nich bude záležet, co bude s hřebčínem dál.
„Oficiálně nás nikdo s konkrétními návrhy nekontaktoval. Jedná se pouze o vyjádření, která se objevují v médiích. Nikdo nás s konkrétním plánem financování nebo nabídkou neoslovil,“ zmínila za majitele Mudrochová.
„Naším přáním je, aby areál Hřebčína Napajedla byl i nadále funkčním, aktivním a důležitým místem Zlínského kraje a města Napajedla. Musíme hledat takové budoucí využití areálu, které bude v souladu s podmínkami památkové ochrany a zároveň umožní smysluplný rozvoj tohoto místa,“ tlumočila postoj majitelů.
Mám zájem o hřebčín, potvrdil německý podnikatel. Záchranu chovu projedná Senát |
Ti už dříve naznačili, že by areál rádi využili jinak. Usilovali například o výstavbu bytových domů na pastvinách, ale k tomu jim napajedelští zastupitelé neschválili nezbytnou změnu územního plánu.
„Ministr kultury má za to, že jedině celková shoda vlastníků či subjektů zúčastněných na případné obnově areálu hřebčína povede ke kompromisnímu řešení,“ předestřela Malíková.
„Jejím výsledkem může být nová podoba areálu, která zachová pro budoucí generace nejenom památkově významné objekty v tomto areálu, ale také obecné povědomí o fenoménu chovu anglického plnokrevníka v České republice,“ doplnila.
V napajedelském hřebčíně dříve pravidelně představovali první narozená hříbata v roce:
3. ledna 2017 |
