„Když přišli, většina zdiva nebyla viditelná. Byl to jen les. Spoustu zdí dnes vidíte jen díky tomu, že se je podařilo odkopat,“ líčil před časem pro MF DNES David Krämer, který se stal po zemřelém Manouškovi prezidentem spolku Polypeje.
Jeho členové se starají o zříceninu už třicet let. A jejich práce je poznat. Dnes totiž Cimburk opět připomíná slavný hrad a každoročně sem míří spousta návštěvníků.
Jak by to na místě, kde nechal Bernard z Cimburka ve 14. století vystavět hrad, vypadalo bez pomoci dobrovolníků? „Velká část paláce by asi spadla. Celé okolí hradu by bylo oplocené a visel by tady nápis Zákaz vstupu. Lidé by sem nechodili a málokdo by o nějakém Cimburku věděl,“ je přesvědčený Krämer.
Cimburk byl totiž označován jako pustý už od 18. století. Chátrání a rozpadání zdí navíc „podpořili“ lidé z okolí, kteří sem chodívali na materiál pro stavbu domů. Ještě na začátku 20. století se objevily pokusy hrad zachránit, ale nebyly úspěšné. Se skutečnou záchranou se tak začalo až v roce 1994, kdy hrad patřil státním lesům. O deset let později přešel do majetku města Koryčany.
Hrad Cimburk zachraňují čtvrt století. Jsme v polovině, říká dobrovolník |
Dobrovolníci začátky svého působení označují jako „těžkou partyzánštinu“. V té době neexistoval žádný mustr, jak podobné památky opravovat. Parta nadšenců žila v chřibských lesích v provizorním přístřešku, vařila si jídlo v kotlíku a svépomocí hrad opravovala.
„Je také pravda, že první zásahy, které se udělaly, neměly takovou odbornost. Však také některé části z tohoto období bude potřeba znovu opravit,“ popisuje současný kastelán hradu Jan Rozehnal.
Kameníci přijíždějí na několik měsíců
Během let se však zdokonalili. Například ve spolupráci s brněnskou univerzitou Vysoké učení technické vyvinuli materiál, který se používá jako pojivo při zdění a odpovídá historickému předobrazu. „Životnost úprav, které provádíme dnes, je mnohem vyšší, zhruba třicet až padesát let,“ podotkl kastelán.
Lukov, Cimburk a Janův hrad. Zříceniny stojí díky práci dobrovolníků |
Na práce také přispívá ministerstvo kultury, finančně se podílejí i Koryčany a část prostředků vyberou správci hradu na vstupném. To jim umožnilo, aby se rekonstrukce do značné míry zprofesionalizovala. „Dnes máme partu sedmi kameníků, kteří tady každý rok tráví čtyři až pět měsíců a mají to jako klasickou práci,“ líčí Rozehnal.
„Neznamená to však, že bychom klasické dobrovolníky už nepotřebovali. Bez nich by to určitě nešlo,“ zmínil Rozehnal s tím, že spolek má čtyřicet členů a dvě třetiny z nich na Cimburku aktivně pracují.
Práce stále pokračují
Na hradě aktuálně dokončili opravu palácové věže, na níž se pracovalo dva roky. Letos začala záchrana střelecké bašty. Ale práce se ani zdaleka nechýlí ke konci.
„Do finiše se blíží většina konstrukcí, které se dochovaly nad zemí. Čeká nás ale ještě sanace jižního parkánu, který je nepřístupný návštěvníkům a slouží jako zázemí pro dobrovolníky. Vyklání se tam parkánová zeď, musíme to nějak vyřešit,“ uvedl Rozehnal.
Podle něj bude do budoucna záležet, jak se spolku bude dařit získávat dotace. Bez pomoci státu by totiž práce šly mnohem pomaleji.
Turisté mohou zdarma přespat
Spolek Polypeje se však nestará jen o obnovu zříceniny. „Hned ze začátku jsme si řekli, že sem budeme chtít vrátit život,“ zdůraznil Rozehnal. Proto během hlavní návštěvnické sezony pořádají řadu akcí. Známá a hojně navštěvovaná jsou rytířská klání, oblíbený je i košt vín s cimbálovou muzikou.
Obnovu zřícenin bez dobrovolníků si neumím představit, říká památkář |
Hrad je však otevřen pro turisty celoročně, včetně zimních měsíců. „Nemáme vnitřní prostory, takže sem lidé mohou kdykoliv. A opravdu chodívají. V zimě bývá možná deset dnů, kdy je špatné počasí a nedorazí sem ani noha. Jinak ale pořád někdo chodí,“ řekl Rozehnal.
Na Cimburku jsou dokonce natolik pohostinní, že zde hosté mohou i zdarma přenocovat. „Stačí si vzít karimatku, spacák a čelovku. Lidé nám pomohou s nějakou drobnou prací a my je tady necháme přes noc. Zážitek je to třeba pro rodiny s dětmi,“ konstatoval kastelán.
Do budoucna je v plánu mobilní hra, která prohlídku hradu zpestří. Pro děti vznikne archeologické pískoviště, kde budou malí návštěvníci odkrývat staré střepy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
