Karel Daněk byl klempíř a na opravě střechy zámku v Holešově pracoval v roce 1898 stejně jako Fraňa Olša nebo Jan Fuksa, který své jméno zapsal o čtyři roky dříve.
Jaká je profese těchto dvou mužů, to ale nevíme. Buď se časem stala nečitelnou, nebo ji na zeď podél schodiště do podkroví zámku prostě nenapsali.
 |
„Zřejmě nejstarší podpis je od Jana Fuksy, hodně jmen pak přibylo kolem roku 1912,“ říká mluvčí Městského kulturního střediska v Holešově Dana Podhajská a hledá ve změti nápisů ten správný.
Na zdech po obou stranách schodiště jsou jich desítky. Některé jen informují o tom, že zde dotyčný byl, jiné říkají, i co tady dělal, a některé třeba popisují, jaký byl rok.
„Tady můžeme číst: ‚Bylo do žní hezky, pak pršelo, rok 1922.‘ A jinde zase stojí, že v roce 1920 byl měsíc duben velice krásný a všechno se zelenalo,“ ukazuje Podhajská.
Dozvídáme se také, že jistý Alois Hanák byl v roce 1918 na zámku sluhou. Člověk tak může rozehrát fantazii a představit si, jak vystoupal do druhého patra, otevřel dveře vedoucí ze schodiště na půdu a na zdech, které už tou dobou byly popsané, hledal místo pro svůj podpis. Vyvedl ho velmi precizně, písmena několikrát obtáhl, proto je dnes dobře čitelný. To zednický pomocník František Hrdlička si zase dal záležet na krasopisu.
„Největší počet čitelných podpisů se vztahuje k roku 1912, kdy nad hlavním vjezdem do zámku vznikal trojúhelný štít s monumentálním štukovým erbem hrabat z Wrbna,“ říká historik Jan Machala. „Do omítky se tehdy zvěčnily celé klany řemeslníků, které podle všeho tuto práci prováděly.“
Například Hrdličkovi z Přílep jsou tady pod stejným datem zapsaní tři, zednický mistr Franc, zednický tovaryš Ignác a pomocník František. „Díky skupině nápisů je možné s přesností na dny datovat vznik architektonického skvostu, který dodnes zdobí průčelí zámku,“ upozornil Machala.
Na Karlštejně se podepsal i Neruda
Nápisy, především oslavné a profesionálně provedené, jsou nedílnou součástí památek a systematicky se jimi zabývá věda zvaná epigrafika. Ty spontánní, jimž se odborně říká graffiti a dipinti, jsou trochu na okraji zájmu, ale vyskytovaly se již v období antiky. V českých zemích se rozšířily od 16. století v souvislosti se zlepšováním dostupnosti základního vzdělání.
„Obecně známé jsou milostné a občas docela neslušné nápisy na chodbách hradu Pernštejna nebo podpisy návštěvníků u hradní kaple na Karlštejně, mezi nimiž lze objevit i podpis básníka a spisovatele Jana Nerudy,“ potvrdil Machala.
Holešovské nápisy schované jen půl patra pod střechou zámku nejsou volně přístupné a jejich zahrnutí do prohlídkových okruhů se zatím ani neplánuje. Přesto zámek prošel v poslední době zásadní proměnou. V části prvního patra, které je kompletně opravené, je muzeum a galerie.
Až do konce prázdnin je v nabídce také okruh Zámeckou hvězdárnou s růžovou zahradou. Třicetiminutová komentovaná prohlídka s průvodcem zavede návštěvníky do východní strany francouzského parku a také do hvězdárny.
