„O takové řešení usilujeme dlouhodobě,“ upozornil starosta Rudolf Seifert. „Nyní to vypadá, že jsme našli cesty k možné dohodě se Zlínským krajem a společností Industry Servis (správce zóny).“
Holešov podle něj trpí především v ranní a odpolední špičce. Poměrně krátký průjezd městem se v těchto časech natahuje asi o 15 minut. Zlínský kraj, který zónu o rozloze 360 hektarů spravuje, je takovému řešení nakloněn.
„Považuji to za rozumný krok. Chci, abychom Holešovu ulehčili,“ potvrdil hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.
Plán má ovšem jeden podstatný háček. Výstavba průmyslové zóny Holešov byla finančně podpořena z Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu.
A pravidla tohoto programu říkají, že příjemce podpory nesmí od podání žádosti až po skončení doby udržitelnosti využít pozemky průmyslové zóny pro jiné účely než pro účely podnikání ve vymezených oborech zpracovatelského průmyslu.
Pokud by Zlínský kraj chtěl účelové komunikace, které v zóně jsou, využít jinak, bude muset požádat o výjimku ministerstvo prostřednictvím agentury CzechInvest. A udělat ze zóny obchvat podle všeho nebude snadné.
„Komunikace v průmyslové zóně byly projektovány s ohledem na předpokládané dopravní zatížení potenciálních příchozích investorů, nikoliv však na dopravní zatížení, které může vyplývat z jejich využití jako obchvatové komunikace více než jedenáctitisícového města,“ popsala mluvčí CzechInvestu Petra Sivová.
Kraj o jiné využití komunikací v zóně dosud nepožádal. „Zástupce zlínské kanceláře CzechInvestu je připraven se v této věci se zástupci Zlínského kraje setkat,“ podotkla.
„Rozhodně nemůžeme porušit smluvní pravidla,“ uvědomuje si Čunek. „Momentálně stále vedeme jednání a doufám, že se brzy dobereme k nějakému řešení.“
Město čeká na vybudování úseku dálnice D49
Holešov přitom zdůrazňuje, že využití silnic v zóně pro odklonění dopravy by bylo pouze provizorní. Město netrpělivě čeká na vybudování úseku dálnice D49, který by komplikovanou situaci vyřešil. Záměrem radnice je nyní odklonit dopravu z nově vzniklého kruhového objezdu u gymnázia. Řidiči by pak vyjížděli u Martinic, odkud mohou pokračovat na Zlín či Bystřici pod Hostýnem.
„To samé by platilo v opačném směru. Opatření by se týkalo nákladní dopravy,“ předestřel místostarosta Holešova Pavel Karhan, který jednání o zprůjezdnění zóny za město vede.
Holešov na oplátku nabídl různé kompenzace, jako třeba údržbu komunikací či cyklostezky v zóně. „Variant je víc,“ říká Karhan. „Důležité je, že s krajem je výborná spolupráce. Celá záležitost je ale běh na dlouhou trať a nedokážu procentuálně odhadnout výsledek.“
Průmyslová zóna vznikla na ploše holešovského letiště a přilehlých pozemcích v roce 2009. Celý projekt vyšel na 1,6 miliardy korun, ale očekávaný příliv investorů se nekonal. Příchod nových firem komplikuje fakt, že zóna je v ochranném pásmu vodního zdroje a stavební záměry dlouhodobě blokovali ekologičtí aktivisté.
Aktuálně je obsazena či rezervována pouze část plochy. Nejnovějším investorem, který má do zóny přijít, je společnost Blachere Factory Central Europe. Ta vyrábí vánoční dekorace a do roku 2021 zde má vytvořit až 180 pracovních míst.
