Z Holešova do Prahy létalo devět spojů denně, tam a zpět za 210 korun

  8:20aktualizováno  8:20
Před 70 lety vznikl v Holešově aeroklub, který je těsně provázaný se stavbou bývalého letiště. Svého času z něj denně létaly pravidelné linky do Prahy a růst mělo dál. Zájem měl i Agrokombinát Slušovice.

Letiště Holešov muselo svůj provoz ukončit v březnu 2009, pozemky byly využity pro novou průmyslovou zónu. | foto: MAFRA

Letecké linky na trase Gottwaldov – Praha létaly z Holešova každý všední den a cestující svážel k letišti autobus. Cesta tak začínala u Velkého kina nebo kanceláře Čedoku a samotný let trval hodinu.

Spojů aerolinky vypravovaly devět denně, zpáteční letenka vyšla na 210 korun. „To bylo v sedmdesátých letech, v době největší slávy letiště,“ říká Jan Dúbravčík, předseda Vlastivědného kroužku Holešov.

Zmapoval historii letiště, které mělo dobře našlápnuto stát se zásadní křižovatkou cest na Moravě, aby připomněl 70. výročí založení místního aeroklubu. Ten je s letištěm úzce provázaný.

Založili ho v roce 1946, ve stejné době, kdy se představitelé firmy Baťa (v té době už znárodněné) rozhodli najít vhodnou plochu pro stavbu nového letiště. To v Otrokovicích, s kilometr dlouhou dráhou, totiž přestávalo stačit.

Letecká doprava nabrala spád bezprostředně po konci války. Firma obnovila oddělení letecké dopravy a začala nakupovat dopravní letadla Douglas DC-3 Dakota. Pole mezi Holešovem a Zahnašovicemi si vybrali v létě 1947 a následující rok začala stavba.

Betonové dráhy se nedočkali

Tou dobou už na místě působil aeroklub, plánované sportovní letiště ale neprosadil, později dostal možnost postavit si na letišti vlastní hangár a správní budovu.

„Původní představy samotného letiště tehdy byly obrovské, tři dráhy, šest hangárů, řídicí věž, dílny, prostory pro cestující,“ popisuje Dúbravčík. S tím do stavby šli, jenomže všechno mělo být jinak. Firma zvládla tři bytovky pro zaměstnance, jeden hangár a pod zem vpravila dvě obří palivové nádrže.

S přejmenováním podniku na Svit v roce 1949 zanikl letecký odbor a stroje přešly pod Československé aerolinie. Betonová dráha se nikdy nepostavila a po celou dobu provozu letiště zůstávala jen travnatá ranvej.

Do ostrého provozu šlo letiště v roce 1952 a mělo vojenského provozovatele – Opravny Kbely. Civilní dopravní letouny na vnitrostátní lince do Prahy odtud poprvé odstartovaly 1. března 1953 a zároveň s tím přišla i druhá vlna zájmu o holešovské letiště. V následujících letech rychle narůstal.

Aeroklub patřil mezi největší v zemi

V 60. letech odtud nejčastěji startovala letadla Il-14 a v 70. letech pak L-410. Slibně se rozvíjející leteckou dopravu ale čekal náraz v podobě palivové krize.

„Navíc už byla postavená dálnice (D1 z Prahy do Brna - pozn. red.), a to byla velká konkurence,“ podotkl Dúbravčík.

Aeroklub tady měl své zázemí a patřil k jedněm z největších v zemi. Dělil se na motorový, plachtařský a výsadkářský odbor a pořádal národní šampionáty i mezinárodní závody.

Zůstal až do poslední chvíle, z letiště odešel zhruba před deseti lety, až když se začalo měnit na průmyslovou zónu. Dnes má zázemí v Kyjově a buduje vlastní letiště u Luhačovic.

Na letiště zřejmě Američané mířili jedernými hlavicemi

Letiště v Holešově ale má i vojenskou minulost. „V 50. letech to byla pro armádu záložní plocha a příležitostně ji využíval i 28. letecký bitevní pluk z letiště Brno-Černovice,“ uvedl historik Ondřej Machálek.

Zřejmě proto figurovalo mezi 1 200 cíli ve východní Evropě, na něž byly v roce 1959 namířeny jaderné hlavice americké armády (více zde).

Později se s letištěm protnul i příběh vojenských výsadkářů 7. výsadkového pluku. Elitní jednotka, jedna ze dvou mezi vojsky Varšavské smlouvy vycvičená pro hloubkový průzkum, přišla do holešovských kasáren před 55 lety. Na letišti trénovala seskoky z letadel i z upoutaného balonu a v rámci cvičení tady přistávala vojenská letadla zahraničních armád.

Dlouho tam ale jednotka výsadkářů nepobyla. Osudný jí byl rok 1968 a rozhodnutí velitelů nepustit do kasáren sovětské vojáky (více zde).

Proti rozšíření letiště se postavily okolní obce

Plány na dostavbu letiště, především pořádné betonové dráhy s délkou zhruba dva kilometry, se vrátily celkem třikrát. Jenomže jakkoliv zněly vážně, nakonec všechny padly. Jediné, co se dostavovalo, bylo zázemí aeroklubu, na to si ale musela organizace sehnat peníze a o dráze tak nemohli ani uvažovat.

Za státní peníze měla vzniknout v roce 1969, 1980 a poslední pokus přišel v létě 1989. O letiště měl zájem Argokombinát Slušovice, který potřeboval zásobovat Evropu svými výrobky.

Plánovali velká nákladní letadla TU-154 a dráhu dlouhou 2 400 metrů. Zázemí se mělo od města posunout do polí mezi Zahnašovicemi a Martinicemi. Po revoluci se ale obce postavily proti, jednak kvůli ochraně vodního zdroje, protože pod letištěm je jímací území pitné vody, jednak kvůli hluku.

V roce 1992 letiště privatizovala soukromá společnost Top Air a její nástupnická organizace TTT Air ho v roce 2006 prodala Zlínskému kraji, aby zde postavil průmyslovou zónu. Oficiálně skončilo 31. března 2009.

Nejčtenější

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Jágr pomohl hokejistům Kladna dvěma body k výhře nad Ústím

Kladenský Jaromír Jágr z Kladna rozehrává jednu z akcí v duelu s ústím nad...

První hokejová liga pokračovala zápasy 58. kola. Jaromír Jágr pomohl ve svém druhém duelu v sezoně dvěma asistencemi k...

Lehčí los pro Slavii, jak mít pohárovou jistotu a kdo do elitní skupiny

Hráči Plzně a Slavie si po zápase podávají ruce. Uprostřed je zklamaný slávista...

Od chvíle, kdy fotbalisty Slovácka převzal trenér Martin Svědík, jsou nejlepší v lize. Utekli z boje o záchranu a patří...

Pacient odpojil přístroje a rozbil dveře na balkon, pád z něj nepřežil

Ilustrační snímek

Pád ze čtvrtého patra budovy zlínské nemocnice nepřežil ve čtvrtek nad ránem pacient neurologie. Případem se zabývají...

Hokejisté Plzně nasázeli Zlínu devět gólů, u šesti byl Gulaš

Plzeňský útočník Milan Gulaš, který v zápase nastřílel pět gólů.

Hokejisté Plzně si v dohrávce 46. kola Tipsport extraligy s chutí zastříleli. Zlín deklasovali 9:2 a hned u šesti gólů...

Další z rubriky

Meziříčské Áčko nabídlo víkendovou péči o děti s autismem, jediné v kraji

Ilustrační snímek

Pobytovou odlehčovací službu pro děti a mladé lidi s poruchou autistického spektra (PAS) nabídlo začátkem roku Centrum...

Tradiční řemeslo se v nových technologií těžko prosazuje, říká podnikatel roku

Vítěz soutěže EY podnikatel roku Čestmír Vančura.

Za proměnu malé dílny v prosperující podnik s miliardovými obraty získal spolumajitel Kovárny Viva Čestmír Vančura...

Čunek obhajoval novou nemocnici ve Zlíně, čeká ho Hradiště a Kroměříž

Jiří Čunek v diskusním pořadu Rozstřel. (18. října 2016)

Hejtman Jiří Čunek v pondělí v podvečer vysvětloval veřejnosti ve Zlíně, proč by byla stavba nové nemocnice pro...

Najdete na iDNES.cz