Měl rodinu, práci a vedl normální život. Pak ale začal chodit do herny a postupně se stal závislým. Začal se léčit a zdálo se, že úspěšně. Během léčby ale začal hrát na internetu a propadl online sázení na sport s vidinou, že tak může rychle získat prostředky na zaplacení dluhů, které si nadělal u automatů v hernách. Nakonec však prohrával další peníze.
„Tento člověk hodně pracoval, aby splatil dluhy. Když pak přišel domů, tak přemýšlel, co má dělat. Vzal mobil a zkusil si rychle vydělat peníze,“ popsala příběh jednoho muže ze Zlína Yvona Kopečková, terapeutka a vedoucí zlínského centra Podané ruce, které pomáhá závislým.
Ti nejčastěji sázejí na sportovní klání, fotbal, hokej, tenis. Hrají ale i online automaty. Jeden z klientů zlínského centra Podané ruce to dělal dokonce i za volantem auta.
Mezi gamblery převládají lidé, kteří chodí do kasin a heren, závislých na internetovém sázení ale stále přibývá.
„Před třemi lety jich mohlo být kolem 20 procent, teď to bude už téměř polovina. A můžeme počítat s tím, že jejich počet bude stále stoupat. Je to trend,“ řekla Kopečková.
„S přístupem k internetu a chytrým telefonem v kapse má každý malé kasino neustále u sebe. Proto pořád pokulháváme za snahou oslovit tuto cílovou skupinu. Stává se, že něco vymyslíme, ale dřív, než to spustíme, přijde nový produkt,“ dodal ředitel centra Podané ruce pro Olomoucký a Zlínský kraj Lukáš Hrubý.
Celé rodiny se skládají, aby někomu zaplatily dluhy
Podle lékařských odhadů je v české populaci až 1,2 procenta patologických hráčů. V přepočtu je tak ve Zlínském kraji zhruba sedm tisíc závislých. Na jednoho z nich navíc připadá dalších osm lidí, kteří hazardním hraním trpí, většinou jejich rodinných příslušníků.
„V tomto je Zlínský kraj hodně specifický. Lidé jsou tady více orientovaní na rodinu. Často se tady celé rodiny skládají, aby někomu zaplatily dluhy,“ zmínila Kopečková.
Potkalo to například mladou ženu, která byla s malými dětmi na mateřské dovolené. Její muž byl gambler a dlužil hodně peněz. Rodina tak neměla kde bydlet a sháněla si azylový dům. „Rodiče a sourozenci ženy přislíbili, že jí budou pomáhat,“ líčí Kopečková.
S tím, jak se těžiště patologického hraní pomalu přesunuje na internet, klesá věkový průměr závislých. Dříve bylo průměrnému gamblerovi 30 let, teď je to o deset méně. Mladší mají blíž k internetu a moderním hracím aplikacím, což je také více ohrožuje.
„Online hraní je zrádnější, protože znesnadňuje kontrolu. Rodina se někdy uchyluje k tomu, že dá hráči starou tlačítkovou nokii, kde nejsou žádné aplikace,“ řekla Kopečková. „Někdy radíme, aby jim změnili heslo na herním účtu nebo hráčském serveru,“ doplnila.
Průměrná dlužná částka gamblerů je zhruba 300 tisíc korun. V centru ale mají třeba klienta, který prohrál skoro 30 milionů korun.
Podle odborníků by se měl v potírání online hraní angažovat i stát, minimálně prevencí a osvětou.
„Ministerstvo financí si je vědomo vzrůstajícího podílu internetového hraní. Tuto oblast monitorujeme a věnujeme jí pozornost i z hlediska prevence a ochrany hráčů,“ konstatoval Jakub Vintrlík z odboru vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí.
Odkazuje na zákon o hazardních hrách, který má chránit hráče před negativními dopady hraní. U internetového hraní je například povinná registrace, při které musí účastník poskytnout provozovateli své identifikační a kontaktní údaje nebo si nastavit sebeomezující opatření, což je například maximální výše sázek za den či maximální počet přihlášení do uživatelského konta za měsíc.
„U technické hry na internetu i v kamenných provozovnách jsou pak zákonem stanoveny maximální sázky a maximální doba účasti, po které musí následovat povinná přestávka,“ podotkl Vintrlík.
„V budoucnu bude také fungovat rejstřík osob vyloučených z účasti na hazardních hrách, který jim zamezí přístup k hazardním hrám. Bude se jednat například o osoby pobírající dávky v hmotné nouzi,“ dodal.
