Jak ročně uspořit 300 milionů litrů vody? Hamé má unikátní technologii

Za rok může potravinářský podnik ušetřit přibližně tolik vody, kolik spotřebuje Český Krumlov s dvanácti tisíci obyvateli. Díky technologii, jež dokáže zachránit až tři čtvrtiny vody, která se v podniku použije a dříve končila v kanálu. Sníží tak i odběr vody ze studní, takže jí více zůstane v půdě.

Navíc se využije energie z teplé vody na ohřívání studené, čímž se sníží spotřeba plynu a množství zplodin pouštěných do ovzduší. Svým rozsahem unikátní a oceňovaný projekt spojuje ekonomiku a ekologii, stál 85 milionů korun a má návratnost tři a půl roku až šest let podle aktuálních cen energií.

„Patříme k předním výrobcům potravin v Česku a bez vody se potraviny vyrábět nedají. Můžeme ale udělat maximum pro to, abychom její spotřebu snížili. Již nyní při úspoře 45 procent zachráníme tolik vody, kolik by pokrylo spotřebu pětitisícového města,“ řekl Vojtěch Čambala, ředitel společnosti Hamé Babice, jež je součástí norského koncernu Orkla a vyrábí především paštiky, pomazánky a hotová jídla.

Výroba kečupů v Uherském Hradišti končí, majitel uzavře areál Otmy

Loni v Babicích spotřebovali 450 milionů litrů vody, letos by to mělo být 180 milionů litrů. Projekt postupně nabíhá. Nakonec má být úspora vody až 75 procent. Hamé už čerpá vodu jen ze sedmi, nikoliv z deseti studní, protože jí spotřebuje méně.

Recyklovanou vodu používá při sterilaci, jež je nutná u většiny výrobků. Voda se po ní neodvede pryč, ale prochází čištěním. V první fázi se v rozšířené vodárně filtruje, stabilizuje, změkčuje a zbavuje železa a manganu. Ve druhé fázi, jež se odehrává v nové vodárně, s hlavními technologiemi pro recyklaci a rekuperaci, se vyčistí tak, že je z ní opět pitná voda.

Podle platné legislativy se ale nemůže dát do běžného oběhu, protože byla určena pro odpad. Firma ji tak využívá opět na sterilaci, při níž spotřebovává drtivou většinu vody. Není to sice perpetuum mobile, ale pomalu se to k němu blíží.

Od teplé vody po sterilaci se totiž ve výměníkových stanicích ohřívá studená voda, což znamená úspory plynu na topení v objemu pěti tisíc megawatthodin za rok. To je ekvivalent více než tisíce tun oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší.

Firmy řeší náklady za provoz

Hledat úspory v nákladech na provoz je snahou řady výrobních firem v kraji. Největší zaměstnavatel, otrokovická pneumatikárna Continental Barum, kde pracuje přes pět tisíc lidí, dokončuje projekt ventilace a rekuperace hlavní výrobní haly. Velké ventilační jednotky budou v létě vnitřní prostor chladit a v zimě do něho vhánět teplý vzduch. Sníží energetickou náročnost haly i zápach v okolí a zlepší pracovní podmínky zaměstnanců.
„S instalací na střeše hlavního výrobního monobloku se začalo v roce 2021 za plného provozu. Spuštění do provozu se plánuje na konec jara,“ uvedla mluvčí Barumu Regina Feiferlíková. „Také na míchárně směsí instalujeme zařízení vedoucí ke snížení pachové zátěže. Jedná se o technologii na bázi studené plazmy, která eliminuje pachy ze vzduchových výduchů z válcovny,“ doplnila.

Ve vsetínské společnosti Austin Detonator, která vyrábí rozbušky, investují do rekuperace odpadního tepla vznikajícího při výrobě stlačeného vzduchu.
„Tato energie bude využita pro ohřev teplé užitkové vody a doplňkově pro vytápění v chladných měsících,“ popsal ředitel Jiří Václavík.
‚Náklady do investic, jež souvisejí s úsporami, jsou letos zhruba deset milionů korun. U většiny je návratnost do dvou let. „Oproti minulosti je dnes návratnost srovnatelné investice výrazně kratší,“ podotkl Václavík.

V sazovické strojírenské společnosti Dudr Tools loni otevřeli novou halu, která je energeticky méně náročná. Uvažovali také o fotovoltaické elektrárně, ale zatím rozhodnutí nepadlo. „Chápu, že cena energií trápí hlavně extrémně energeticky náročné výroby, ale nejhorší doba je snad už za námi,“ věří ředitel Ondřej Turecký. „V dnešní době jsou ceny energií úplně jinde, než byly minulý rok. Dokonce pod úrovní období před začátkem války na Ukrajině,“ dodal.

„Technologie byla už vymyšlená, neobjevili jsme Ameriku. Jde o to, že jsme si sedli s týmem odborníků a spojili několik malých technologických celků do jednoho obrovského jako lego,“ vysvětlil manažer projektu Tomáš Proksa. „Důvod je jednoduchý. Chceme zamezit plýtvání vodou a šířit to dále, aby neplýtvali ani ostatní,“ vzkázal.

Firma by na projektu měla za pár let vydělávat, ovšem primárně zdůrazňuje rozměr udržitelného rozvoje, který chce skloubit pokrok a životní prostředí. Navíc v době, kdy kvůli klimatickým změnám vody na planetě ubývá. A energie jsou stále velmi drahé.

„Potřebujeme mít jistotu, že i za dalších deset let budeme mít vodu k dispozici. A proto je to i cesta k tomu, abychom ji spotřebovávali méně a zůstávala v krajině,“ upozornil Čambala.

Ocenění za nejlepší udržitelný projekt

V okolí areálu podniku se po snížení spotřeby vody změny už projevují, ve zdejším potoce jí teče více než dříve. Podle Proksy by se jako Hamé mohly chovat i další podniky, proto hodlá projekt šířit dál.

„Je velmi málo projektů v oblasti cirkulární ekonomiky, které jsou nejen ohleduplné k životnímu prostředí, ale jsou ekonomicky rentabilní. O takové je extrémní zájem,“ uvedla předsedkyně správní rady Institutu pro cirkulární ekonomiku Lenka Mynářová.

Na střeše vodárny jsou solární panely, které umí přinést tolik energie ze slunce, že by dokázala zajistit celý proces čištění vody. Projekt je tak energeticky neutrální.

„Největší výzva v praktické realizaci cirkulární ekonomiky je oddělit růst a výrobu od spotřeby primárních zdrojů. A v tom je projekt na recyklaci vody skvělým příkladem,“ podotkla Mynářová.

I díky tomu získal letos ocenění Sustainability Star 2023, kdy nejlepší udržitelné projekty v Česku vybíralo dvanáct špičkových vědců.

Upravená voda je také šetrnější k rozvodům a vůbec kovům, s nimiž přijde do styku. Tím firma ušetří na údržbě. Spotřebuje se také o tři čtvrtiny méně chemikálií.

„Technologie v první fázi ukázala, že funguje se skvělými výsledky. V nejbližší době k ní připojíme zbývající části výroby. Půjdeme ale ještě dál,“ líčí Čambala. Firma řeší, jak zachránit dalších až 20 procent používané vody a jak využít teplo z výroby pro vzduchotechniku a topení.