Hlavní tváře kapely Fleret Zdeněk Hrachový a Stanislav Bartošík vzpomínají (nejen) na výročí přelomového alba.
„Třicet let, to je strašně dlouhá doba,“ kroutí hlavou houslista Stanislav Bartošík. „Přitom když jsme Zafúkané nahrávali, ani nás nenapadlo, že bude tak výjimečné,“ říká zpěvák a kytarista Zdeněk Hrachový.
Tak čím to, že se Zafúkané rychle chytlo?
Hrachový: Tenkrát jsme to brali tak, že děláme další řadovku po dvou letech. Mně se na desce líbily i jiné písničky jako Soudná noc, Čistá jak Vizovice nebo Vztek a říkal jsem si, že by se mohly chytnout. Točili jsme ve studiu Ivoše Viktorína a ten mi zpětně říkal, že ho už tehdy napadlo, že deska je nadupaná. Byl to takový výběr z naší tvorby, nebyla tam žádná vata.
Jednou jsme hráli na Helfštýně a přišel za námi Janek Ledecký s tím, jestli si s námi nemůže zazpívat. Jasně, byli jsme pro. Se spoustou muzikantů jsme pařili, to se pak rázem sblížíte.