Šlahouny rostlin šplhají vysoko ke stropu skleníku. Kolem poletují čmeláci. Rajčata, která dozrávají, jsou červená a sladká. Co na tom, že je teprve květen.
Ta úplně první rajčata sklidili ve slovenských Kameničanech, které se nacházejí kousek od hranic, nedaleko Dubnice nad Váhem, už po loňských Vánocích. Od ledna jimi zásobují obchodní řetězce.
„Hlavní trh je pro nás Slovensko, ale okrajově už dodáváme i do České republiky,“ říká šéf farmy Kameničany Jiří Stodůlka.
Fotogalerie |
Základ farmy, kterou vybudovala a provozuje společnost NWT z Hulína na Kroměřížsku, tvoří skleník o velikosti téměř 30 tisíc metrů čtverečních.
Centrální počítač v něm udržuje teplotu kolem 22 stupňů Celsia a optimální vlhkost. Díky světlům mají rostliny jasný den bez ohledu na venkovní počasí. A když je příliš slunečno, zatáhnou se stínicí rolety.
Původně firma zvažovala, že skleník s takzvanou hydroponickou technologií postaví v holešovské průmyslové zóně (více zde).
Byl to jeden z nápadů, jak oživit 360hektarový prostor, který zůstává prázdný i několik let po dokončení a jehož vybudování stálo 1,6 miliardy korun.
Z nápadu sešlo, protože tam schází zdroj levného tepla a elektřiny.
„Bez toho bychom nebyli konkurenceschopní. Tady využíváme bioplynovou stanici, která skleník vytápí a zároveň dodává elektřinu pro světla,“ vysvětlil Stodůlka.
Firma plánuje podobný skleník i v Česku
Investice za pět a půl milionu eur, jež celoročně zaměstnává čtyřicet lidí, tak skončila za hranicemi.
V Česku by první podobný skleník mohl vyrůst zhruba za dva roky. Firma má vytipovaných několik lokalit, včetně Zlínského kraje. Konkrétní ale ještě být nechce.
Kdo chce do skleníků vstoupit, musí na sebe obléct čistou jednorázovou kombinézu, gumové rukavice a v igelitových návlecích na boty projít přes desinfekční podložku. Pohybuje se totiž v potravinářském provozu.
Teprve potom spatří záhony zavěšené zhruba metr nad zemí. Rostliny se nedotýkají země, ale vyrůstají z kokosového substrátu. V tom je princip hydroponie.
„Výhodou je čistota a hygiena celého systému. Navíc umožňuje i lepší hospodaření s vodou. Živný roztok cirkuluje, takže neuniká do podzemních vod,“ popsal Martin Matouš, který se metodou zabývá několik let. Rostliny nevyčerpávají půdu, je omezeno množení škůdců i chorob.
Čmelákům ovládá vstup wi-fi přijímač
K rostlinám rajčat v Kameničanech průběžně po kapkách proudí voda obohacená o živiny. Přebytečná voda pak stéká do nádrže, znovu se upraví a vrací se k rostlinám. Většinu spotřeby pokryje voda dešťová.
Zařízení skleníku, vymyšlené do posledního detailu, převzala firma NWT od holandských pěstitelů. Včetně nápadu použít teplovodní potrubí zároveň jako koleje pro vozíky.
S těmi pracovníci procházejí podél desítky metrů dlouhých řádků s rostlinami, a když potřebují, nechají se jimi vynést do výšky. Původně půlmetrové rostlinky totiž po pár měsících dorůstají do několika metrů.
Co ale překvapí ze všeho nejvíc, jsou čmeláci. Pod záhony mají naskládané papírové bedny, jež slouží jako úly. Každá je opatřená wi-fi přijímačem, který jim večer zavírá a ráno otvírá vchod.
„Další brouky chováme jako přirozené predátory pro případné škůdce, aby se při ošetřování rostlin nemusely používat chemické postřiky,“ doplnil Stodůlka.
Čuba chce spojit pěstování salátu a chov ryb
Podobnou myšlenku před pár měsíci představila také firma Taneco, za níž stojí agronom a někdejší šéf úspěšného družstva Slušovice František Čuba.
Plánuje postavit farmy s jinou technologií - aquaponií. Ta spojuje pěstování salátu a chov sladkovodních ryb.
Také on původně mluvil o zóně v Holešově. Investici za dvě miliardy, jež zaměstná bezmála 300 lidí, ale nakonec vyvezl do sousedního Moravskoslezského kraje - do Krnova a Frýdku-Místku (více o tamních plánech čtěte zde). Trochu paradoxně přesto, že je na Zlínsku krajským radním a senátorem.
Plánovaná podoba hydroponického pěstování rostlin a rybí farmy.
„V Holešově není reálné skleníky postavit, protože to neumožní ty složky, které tam pečují o životní prostředí,“ konstatoval Čuba.
Projekt má připravený, zbývá dojednat podmínky úvěru. Aquaponie spočívá v tom, že ryby v sádkách znečistí vodu, která se pak využije na zalévání salátu. Odtud si rostliny vezmou živiny a voda se vyčištěná vrací k rybám.
V Česku zatím není farma, jež by aquaponii využívala. Hydroponický skleník podobný tomu, který postavila NWT, stojí u Znojma.
