Fotografie, které při natáčení filmu Žert pořídil Jan Kuděla, zdobí Uherské...

Fotografie, které při natáčení filmu Žert pořídil Jan Kuděla, zdobí Uherské Hradiště. Zájemci je najdou například ve Smetanových sadech. Tento snímek zachycuje Josefa Somra, který přijel výstavu otevřít, a Michala Pavlatu. | foto: Dalibor Glück, ČTK

Snad jsem velký průšvih neudělal, vzpomíná na Žert po 50 letech Somr

  • 0
Herec Josef Somr, host Letní filmové školy, v Uherském Hradišti vzpomínal na natáčení filmu Žert, od něhož uplynulo 50 let. Na to, do které kolegyně se zamiloval, i na to, že chybělo málo a snímek by vůbec nevznikl.

Shledání je to krásné a smutné zároveň. Takto jednoduše a přitom s dojetím v hlase popsal své opětovné setkání s Uherským Hradištěm herec Josef Somr.

„Prožil jsem tady tehdy několik hezkých dnů. Smutný je pro mě tento návrat v tom, že asi 90 procent tehdejšího štábu už nežije. Díval jsem se na fotografii, na které na závěr filmu fackuju tehdy mladého Michala Pavlatu, který nás před několika měsíci také opustil,“ vyznal se herec.

Ve Smetanových sadech zahájil výstavu snímků z tohoto filmu nazvanou Žertu na stopě, jejichž autorem je fotograf Jan Kuděla. Jsou umístěny ve městě pod širým nebem, například v parku za kinem Hvězda nebo u Staré radnice.

Ve filmu Jaromila Jireše, který vznikl podle románu Milana Kundery, ztvárnil Josef Somr hlavní postavu Ludvíka Jahna, jemuž komunistický režim zničí život kvůli žertu – pohlednici, na niž napíše: „Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij!“

Žert byl teprve třetím filmem Josefa Somra. „Já byl začátečník, ale naštěstí jsem kolem sebe měl takové lidi, kteří to už uměli. Nechal jsem se jimi vést a doufám, že jsem tak velký životní průšvih neudělal,“ směje se rodák ze slováckého Vracova.

Natáčelo se zejména v Uherském Hradišti a nedalekém Vlčnově.

„K Hradišti mám velký vztah. Bylo to pro nás z Vracova spádové město, kde byla nemocnice, kam jsme často jezdili, protože moje mamička byla velmi nemocná. Hezké chvíle jsem zažil také v Jalubí, kam jsme jezdívali k matčině strýčkovi, který tam byl farářem. A byla tady také spádová věznice, v níž se v roce 1948 ocitnul můj brácha,“ zavzpomínala herecká legenda.

Z Uherského Hradiště si nejvíce vybavuje Smetanovy sady. „Točilo se hodně přímo tady, chodili jsme tudy z hotelu, kde jsme bydleli, obědvávali jsme U Hejtmana Šarovce,“ vybavuje si.

Natáčení přerušila invaze vojsk

A drobnou příhodu z natáčení doplňuje fotograf Jan Kuděla.

„Když jsme ve Vlčnově točili Jízdu králů, projel král s družinou, všechno bylo v pořádku. Druhý den se točilo za vesnicí, kam tato kolona přijela. Natočilo se to a režisér Jireš řekl: ,Tak, teď ten král sleze z koně dolů a my si tam dáme svého krále.‘ Kluci se na sebe podívali a řekli: ,Tož to né, my máme svojého krála.‘ Práskli do koní a odjeli. Mě jako Moraváka i Pepíka Somra to hrozně nakoplo, bylo to příjemné poslouchat, že už takoví kluci mají v sobě moravský duch,“ popisuje fotograf.

Výstava Žertu na stopě

Velkoformátové fotografie z natáčení filmu Žert visí na těch místech, kde v roce 1968 vznikly. Zájemci je najdou v centru Uherského Hradiště, například ve Smetanových sadech nebo u Staré radnice. Akce je součástí doprovodného programu 44. ročníku Letní filmové školy. K vidění budou do 5. srpna, kdy festival končí. Největší nesoutěžní filmová přehlídka v zemi se vzhledem ke stoletému výročí vzniku Československa zaměřuje na českou a slovenskou kinematografii, ale také například na dílo skandinávských režisérů Ingmara Bergmana a Larse von Triera. Mezi hosty budou britský scenárista, dramatik a režisér Mike Leigh, íránský filmový režisér a herec Bahman Ghobadí či Iva Janžurová.

S tím souhlasí i Josef Somr. „Muselo se to natáčet autenticky tady. Byl bych protestoval, kdyby chtěli zvolit jiné místo. Žádný jiný kraj nedokáže navodit takovou atmosféru. Jen tady můžou být naše krásné slovácké kroje a znít taková cimbálovka,“ je přesvědčen herec.

Ze svých hereckých kolegů vzpomíná Josef Somr nejvíce na Janu Dítětovou.

„Přiznám se, že jsem byl do ní zamilovaný. A ona si mě jako mladšího partnera pěstovala. Ale prosím, ve vší počestnosti! Měli jsme se docela rádi a v životě mi mockrát chyběla,“ připouští čtyřiaosmdesátiletý herec.

Legrační chvíle zažili všichni i s režisérem Evaldem Schormem, který však byl při natáčení coby herec.

„Vždycky na všechno říkával: ,Jejdamane, já jsem tak příšerný, tak hrozný, já to vůbec neumím, já nejsem žádný herec.‘ A samozřejmě udělal vše naprosto bezvadně, jak to Jaromil Jireš potřeboval,“ vzpomínají oba muži.

Zdůrazňují také srdečnost místních lidí. „Často za námi chodili a nabízeli něco na posílení. Platil sice zákaz, ale dnes už můžu přiznat, že jsem zradil,“ usmívá se herec.

Naopak těžké okamžiky nastaly, když natáčení přerušil vstup vojsk Varšavské smlouvy na československé území 21. srpna 1968. „Radili jsme se, jestli film vůbec dokončit, jestli to není velká odvaha. Nakonec jsme dospěli k závěru, že ho dotočíme, i když jsme tušili, že následky mohou být zlé, což se nakonec potvrdilo,“ uzavírá Josef Somr.