Nemocniční chodba je plná přístrojů, což by nebylo zvláštní. Jenomže na místě monitoru dechu leží kamera a stojan na infuze nahradily mikrofony. Ve čtvrtém patře neurologického oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně se místo pacientů a zdravotníků pohybují filmaři. Prostory mají půjčené na jediný den.
„Musíme stihnout natočit scénu, kdy Tomáš přichází za Annou do nemocnice,“ říká režisér Dan Svátek. Anna, přesněji herečka Diana Dulínková, rodačka z Uherského Hradiště, si zatím opatrně lehá na nemocniční lůžko. Na tváři má umně vyvedené škrábance a podlitinu, do nosu jí vede hadička, která by skutečného pacienta zásobovala kyslíkem.
„Anna byla na hřbitově a srazilo ji auto, proto je v nemocnici,“ prozrazuje Dulínková.
Režisér jí naposledy shrne celou scénu, zatímco Tomáš, kterého ve filmu hraje Ivan Franěk, na chodbě čeká na pokyn. Pak už se filmaři potřebují pustit do práce a ukázka natáčení pro novináře tím končí. Ve Zlíně se pohybují od neděle 24. října, kdy po několikerém odložení padla první klapka filmu. V sobotu tady končí a přesouvají se na další lokaci.
„Když si vezmete, že film se natáčí zhruba třicet dnů, tak týden na jednom místě je opravdu hodně,“ říká majitel zlínské společnosti IS Produkce Martin Gazda. Během nich pracovali filmaři v jednom z Morýsových domů, v baťovském areálu, Obchodním domě, u Malé scény nebo na Lesním hřbitově.
 |
„Přiznám na rovinu, že když jsme tady točili Úsměvy smutných mužů, říkal jsem si, že tam Zlín bude ze slušnosti,“ říká režisér Svátek. „Jenomže on tam nakonec hraje velkou roli, je velmi fotogenický. I proto jsme se vrátili,“ vysvětluje.
Snímek Dvě slova jako klíč na Úsměvy navazuje, i když spojení filmů je jen volné a oba mohou fungovat společně, stejně jako každý zvlášť. Předlohou jim byly knihy Josefa Formánka, podobný je natáčecí tým i obsazení rolí.
Zatímco v Úsměvech byl hlavní postavou sám Formánek v podání Davida Švehlíka, teď se do popředí dostává příběh jeho spolupacienta z protialkoholní léčebny výtvarníka Tomáše v podání Ivana Fraňka.
„Opustili jsme ho na konci léčení. Co ale divák neví, je, že od něj odešla žena, zemřelo mu dítě a on se vlivem toho všeho opíjí ještě víc,“ vypráví Franěk. „Znovu se ocitá na dně, a teprve když si uvědomí, že další sklenička může být tou poslední, začíná s tím něco dělat.“
Z natáčení je nadšený. Posledních třicet let žije v zahraničí, točí především s italskými a francouzskými produkcemi. Má za sebou oscarový snímek režiséra Paola Sorentina Velká nádhera, Annu Luka Bessona či Válku policajtů, kde hrál po boku Gerarda Depardieua. V nejbližší době začíná točit dva francouzské velkofilmy na motivy Tří mušketýrů.
„Ale hrát v češtině je pro mě dárek,“ přiznává Franěk. „Po těch letech jsem ji pořád nezapomněl a pokaždé to cítím hodně emotivně.“ Potěšení ale vyjadřuje i druhá strana, tedy režisér. „Když obsadíte Ivana, je jisté, že ten film získá nominaci na Oscara a dostane se na důležité festivaly,“ směje se Svátek. „On je takové štístko.“
Natáčet se bude v šesti zemích
O tom, jestli film dosáhne popularity Úsměvů, které získaly diváckou cenu v anketě Český lev, spekulovat nechce. Tvůrci pro to ale udělali všechno.
Ve Dvou slovech jako klíč se vrátí kromě Fraňka také David Švehlík či Jaroslav Dušek. Přibude známý polský herec Daniel Olbrychski, Japonec Hal Yamanouchi a také jedna herecká osobnost z USA. „Tu ještě neprozradíme,“ usmál se Gazda.
Také koproducenti s týmem pokračují, kromě města a kraje se na vzniku filmu podílí Zlínský uzel a Imos Invest. „U Úsměvů jsem si říkal, že je to tak závažné téma, že tomu musíme pomoct. Teď jsem ve stejné poloze,“ říká Zdeněk Talaš z Imos Investu. Knihu Dvě slova jako klíč četl dvakrát. „Poprvé jsem se v ní trochu ztratil, musel jsem se k ní vrátit,“ přiznává.
Příběh popisuje životní cestu dospělého muže, která vede ke smířením, odpouštění, pokoře a vrací čtenáře do dětství hlavní postavy, aby pochopil důvody jejího jednání v dospělosti. „Vždycky je velké dilema, co z knihy vybrat, protože film se musí řídit jinými pravidly než kniha,“ vysvětluje Svátek. „Pro mě je obtížnější v tom, že jsme s Josefem Formánkem přátelé a to je zavazující,“ dodává.
Natáčet se bude v celkem šesti zemích. Nejbližší cesta štáb zavede do Dánska, kde se k němu přidá Olbrychski. Odtud se vrátí do Ústeckého kraje a koncem prosince vyrazí do Indonésie. V lednu je čekají Spojené státy a na jaře Indie a Japonsko.
„Jsme ve fázi modlení, protože samozřejmě nevíme, co se bude dít. Stačí, aby jeden z nás onemocněl a všechno se zastaví. Nebo aby se zhoršila situace v některém ze států, kde máme točit. Indonésii jsme už třikrát odložili,“ uvažuje Svátek. Přesto věří, že do konce příštího roku film dokončí a v roce 2023 jej uvedou do kin.
