Tomáš Baťa byl nadšeným čtenářem a velkým obdivovatelem literatury. I o tom byla řeč na prvním pořadu festivalu Literární květen, který v těchto dnech pořádá Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.
Literární historička Barbora Svobodová působící na univerzitě v Bruselu festival zahájila besedou Baťa mezi řádky: Literatura baťovského Zlína.
Četba byla součástí Baťova života od dětství. „Kniha mne uchvátila. Pozvolna počal jsem chápati ty nadšené řeči, které ke mně kdosi z knihy mluvil. Plakal a smál jsem se při čtení. Leže v polední přestávce na lukách v trávě, neviděl jsem ani bratra, ani tovaryše, jak dovádějí a jak se baví,“ vzpomínal později podnikatel.
Nejžádanější autoři míří na Literární jaro, číst budou Lednická, Szántó či Šebek |
Četbu doručoval i ostatním, preferoval ale především literaturu, která ukazuje pozitivní vzory, vychovává čtenáře k odvaze, k lásce k práci a k činu.
„A to v době, kdy české literatuře kraloval Haškův Švejk nebo první romány a divadelní hry Karla Čapka. Tyto soudobé knihy ale podle Bati nebyly dostatečně motivující a chybělo jim pozitivní poselství,“ podotkla Barbora Svobodová.
„Bavme se jen knihami, které nás povzbuzují k činům. Povídka sebekrásněji vyprávěná o neúspěšném životě, nenaučí nás vítězit. Naopak taková povídka bere nám radost ze života a odvahu k činům,“ řekl Baťa.
Čtenářský vkus Tomáše Bati hodně ovlivňovala jeho manželka Marie.
Prosazoval hlavně anglickou a americkou literaturu, která nabízela zábavu i poučení. A hlavně přinášela pozitivní vzory. „Často se vyznával z velké lásky k Jacku Londonovi, který byl jedním z jeho nejoblíbenějších autorů. Mimo jiné právě proto, že jeho dílo podporuje odvahu a lásku k činu,“ upozornila Svobodová.
Z českých autorů rád četl Svatopluka Čecha, dokonce údajně uměl nazpaměť recitovat celé dlouhé pasáže z jeho díla. Stejně tak obdivoval texty velkých amerických průmyslníků, jako by Henry Ford. Četl i knihy Ralpha Waldo Emersona nebo Uptona Sinclaira.
Ruskou literaturu Baťa nedoporučoval
„Ve vzpomínkách se Baťa zmiňuje, že v mládí byl hodně ovlivněný Tolstým. Ruskou literaturu jako takovou ale neoceňoval, protože pro něj byla příliš depresivní a neposkytovala pozitivní vzory,“ připomněla Svobodová.
V četbě Tomáše Bati hrála důležitou roli jeho manželka Marie, která mu často knihy doporučovala, vybírala a dokonce někdy i předčítala. V literatuře se orientovala mimořádně.
Jak by taky ne. Marie pocházela z velmi intelektuální rodiny, její tatínek Ferdinand Menčík byl ředitelem císařské dvorské knihovny, přednášel český jazyk a literaturu na vídeňské univerzitě a později spravoval knihovnu hraběte Harracha.
Knihovny bojují o návrat čtenářů, vsázejí na kulturu i lidský kontakt |
O Baťově vztahu k četbě a knížkám hodně vypovídá i to, že polygrafie a tisk byly v roce 1909 jedním z prvních oborů mimo výrobu bot, do kterých se jeho firma pustila.
Od roku 1918 začal tisknout vlastní noviny Sdělení, od roku 1926 pak vydával i knihy. „Mezi nimi samozřejmě nemohla chybět celá edice dvanácti románu Baťova oblíbence Jacka Londona. Nakladatelství Tisk Zlín za první republiky patřilo k nejvýkonnějším v republice,“ dodala Svobodová.
Hlavním zaměřením letošního Literárního jara je ovšem prezentace současné slovenské literární tvorby. Na 16. dubna od 17 hodin je připraveno představení slovenského prozaika Pavola Rankova.
Pavol Rankov
„Jeho prózy dlouhodobě oscilují mezi historickou zkušeností a fikcí. Autor představí česká vydání svých románů a přiblíží způsoby, jakými literárně pracuje s pamětí, dějinami i jejich interpretací,“ popsala zástupkyně knihovny Klára Kmošková.
Na Rankova naváže 22. dubna Juraj Červenák, známý především jako autor historické fantasy a dobrodružné literatury. Ve Zlíně uvede svůj nový román Prokletá kniha a otevře témata spojená s žánrovým psaním, historickou inspirací i čtenářským zájmem o příběhy zasazené do minulosti.
Závěrečný večer bude 14. května patřit někdejší herečce a diplomatce Magdě Vášáryové a novináři a publicistovi Petru Šabatovi, kteří představí knihu Než zmizím.
Láska, napětí i poučení. Užijte si jaro s knížkou |
„Dramaturgii jsme letos vystavěli tak, aby vedle připomínky baťovského fenoménu systematicky představila i současnou slovenskou literaturu jako svébytný a inspirativní proud,“ uvedl ředitel knihovny Jan Kaňka.
„Vnímáme ji jako přirozenou součást společného kulturního prostoru, která má českému publiku co nabídnout.“ zdůraznil ředitel. Výběr autorů není náhodný.
„Každý z pozvaných hostů reprezentuje jiný přístup k literatuře, a sice od historické reflexe přes žánrové psaní až po osobní výpověď,“ vysvětlila Kmošková. „Společně ale ukazují šíři a aktuálnost slovenské literární scény, kterou chceme cíleně přiblížit českému publiku.“
