Každý si všiml, že první letošní měsíc vypadal v některých dnech až jarně. A nebyl to jenom dojem.
„Zaznamenali jsme jedenáct dní s extrémní maximální teplotou, což nebývá běžné,“ hlásila Gražyna Knozová z oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Nejvíce extrémů bylo naměřeno 27. ledna, a to hned na sedmnácti stanicích z devatenácti, které v kraji jsou. O tři dny později zjistili lednové maximum v Rožnově pod Radhoštěm, kde teplota dosáhla 13,2 stupně. To, že bylo nejtepleji v podhorském městě, mohly podle Knozové způsobit inverze i fakt, že údolí pod kopci mívají větší schopnost absorbovat sluneční energii.
Je to horší, než jsme čekali. Ovocnáři sčítají rekordní škody po mrazech |
„Letošní rok patří k teplejším. Teplota vzduchu má rostoucí trend i v lednu, což je způsobeno globálním oteplováním,“ upozornila Knozová. V roce 2023 byla průměrná lednová teplota 2,2 stupně, v roce 2018 1,7. Například v lednu 1975 byl průměr dokonce 2,7 stupně, což je zatím druhý nejvyšší. Nejteplejší leden byl v roce 2007 s teplotou 3,1 stupně.
Letošní první měsíc naměřily přes deset stupňů i stanice v Bojkovicích, Starém Městě, Holešově a Zlíně. Naopak nejchladněji bylo v půlce měsíce ve Valašské Senici, kde teploměr klesl na -8 stupňů Celsia. Tato čísla ukazují relativně velký rozptyl teplot a také to, že příroda se zřejmě ohřívá.
„V budoucnu se mohou v důsledku globálního oteplovaní vyskytovat teplé zimy častěji, ale stále musíme počítat s vpády chladného vzduchu, které jsou u nás přirozené,“ zmínila Knozová.
Tráva je zelená jako před Velikonocemi
Teplejší zimy však ohrožují úrodu vinařů, sadařů a někdy i zemědělců, protože stromy a rostliny se mohou dříve probouzet.
„Jarní mrazíky jsou v posledních letech příčinou poškození rostlin, které příliš brzy začaly svou vegetační sezonu, a to v návaznosti na teplejší zimy,“ míní Knozová. „Je to významný problém zejména při pěstovaní ovocných stromů a dřevin.“
Ačkoliv únorové teploty už jsou chladnější a podle předpovědí by neměly vybočovat nad průměr tolik jako loni, několik hodně teplých lednových dní mohlo mít na přírodu vliv. Ukáže se to v následujících týdnech.
Zemědělcům začínají žně. Sklizeň je kvůli počasí uspíšená až o dva týdny |
„Příroda se může probudit dřív, i když to zatím není pozorovatelné. Jsou jen veselé pohledy na trávu, která je na mezích svěže zelená jako před Velikonocemi. A to mě znervózňuje,“ přiznal vinař Zdeněk Habrovanský z Polešovic.
Podle něho se může kvůli teplým dnům rašení révy uspíšit. Obvyklé datum, kdy se to děje, je kolem 20. dubna. Loni to ale bylo už 2. dubna. A když o zhruba dva týdny později přišly mrazíky, úrodu poničily.
Zemědělci doufají, že půdu schová sníh
Loňské nízké teploty měly negativní dopady také na úrodu meruněk, částečně i jablek, švestek, třešní a hrušek.
„Kdyby byl sníh, bylo by to lepší, ale zatím je to v pořádku,“ zmínil sadař Jiří Karger z Nětčic. „Horší bude, když přijdou nízké teploty, až stromy budou kvést.“
Podle něho ovocné stromy ještě spí, protože mají kořeny v chladu. Blíže rašení mají jen kočičky, tedy vrby jívy, které bývají jedním ze symbolů jara.
Jablečná krize. Sadaři bědují nad mizernou úrodou, podraží mošty i koláče |
Karger upozornil na to, že byly velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, někdy i patnáct stupňů. Obvykleji se odehrávaly většinou pod bodem mrazu. To bylo pro přírodu přirozenější.
„Škody by ale zatím být neměly. V únoru navíc bývá větší mráz než v lednu,“ všiml si Karger.
V to doufají i zemědělci, pro něž je lepší, když je pole v mrazech schované pod sněhem. To část letošní zimy bylo a tající sníh půdu ochladil, což bylo dobře.
„Nevnímáme to tak, že by nám teplejší počasí způsobovalo škody, i když není ideální. Jsme přesvědčení, že se to teplotně srovná v další části zimy,“ doufá ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla. Teplé zimy nahrávají také škůdcům, zejména hrabošům. S jejich přemnoženou populací mnoho zemědělců v posledních letech bojovalo i ve Zlínském kraji, především na Kroměřížsku.
Loňskou úrodu zdecimovaly mrazy:
26. dubna 2024 |
