„Tak jako to u mincovních pokladů bývá, mince si asi někdo uložil do země z důvodu nebezpečí, protože nějací lapkové se kolem cesty vždycky pohybovali. A pravděpodobně si to nestihl vyzvednout,“ naznačila archeoložka muzea Petra Hnilová.
Kdo a kdy poklad objevil, nikdo neví. Částečně porušenou nádobu našel nálezce v nezastavěné části obce Šelešovice, která leží čtyři kilometry od Kroměříže. Z jeho pozůstalosti ji pak získala Česká numismatická společnost a od ní teď doputoval do kroměřížského muzea.
 |
Takzvaný Šelešovický poklad obsahuje dohromady 342 mincí a jejich zlomků, dva drobné úlomky stříbrného šperku a větší množství stříbrných slitků. Mince váží dohromady přibližně 317 gramů, zatímco slitky více než 1,1 kilogramu.
Jsou mezi nimi české a moravské mince, ale také mince ze zahraničí, například současného Bavorska nebo Saska, také mince anglické a jedna pravděpodobně italská. Vystavených bude 135 mincí.
„Mince se nacházely v blízkosti staré kupecké stezky známé jako Hradská cesta, která vedla z dolního Pomoraví do středního Pomoraví, a patřila k důležitým dopravním trasám už v době Velké Moravy,“ upřesnila Hnilová.
Muž našel v lesích Hostýnských vrchů desítky zlatých mincí, předal je muzeu |
Šelešovický poklad také není jediný. Jde už o třetí podobný nález, který dokládá, že v okolí Kroměříže vedly na přelomu 10. a 11. století významné obchodní trasy.
Další poklady byly objeveny v Němčicích a v Kojetíně-Popůvkách. Rozsáhlé území důležitých obchodních cest sahalo od Poodří až k pobřeží Baltského moře.
Složení pokladu odpovídá nálezům z období takzvané vikingské éry. Kromě mincí obsahoval také větší množství stříbrných slitků a drobné zlomky šperků.
Mince se nacházely v blízkosti staré kupecké stezky známé jako Hradská cesta.
Petra Hnilováarcheoložka
Důležitá tehdy byla váha drahého kovu, ale sledovala se i vizuální stránka. Vikingské ságy popisují obchodní situace, kdy hrál třpytivý lesk důležitou roli v očích náčelníka.
„Laboratorními analýzami se nám podařilo zjistit, že mince ze Šelešovického pokladu byly uložené v březové kůře. Silice z ní totiž zajišťují, že mince zůstávají déle lesklé,“ poukázala archeoložka.
„Lesklost byla jedním z důležitých obchodních aspektů, protože znamenala vyšší ryzost stříbra. Bývalo to obvyklé, běžně tak s kůrou pracovali i vikingové v severských oblastech.
Muzeum Kroměřížska vystavuje tzv. Šelešovický poklad nalezený v obci Šelešovice, který čítá přes 300 mincí. (duben 2026)
Podle odborníků pocházejí téměř všechny mince z doby před rokem 1040. Velkou část tvoří denáry českého knížete Břetislava I. , který na Moravě působil pravděpodobně od roku 1029.
Za jeho vlády došlo k důležité mincovní reformě, která posunula využití mincí od dálkového obchodu směrem k běžnému placení v každodenním životě. Poklad ze Šelešovic obsahuje pouze starší typy Břetislavových mincí, ražené ještě před touto reformou.
Vzácné mince v lesích. Kraj je plný pokladů, nálezů může dál přibývat |
Zajímavostí je i jediný exemplář moravského denáru jeho syna Spytihněva II. Tato mince vznikla ještě za života jeho otce a pravděpodobně měla zdůraznit Spytihněvův nárok na budoucí vládu.
Poklad opředený mnoha zajímavostmi i tajemstvím Muzeum Kroměřížska svým návštěvníkům poprvé oficiálně představí v rámci Muzejní noci, která se koná 22. května.
