Vyrobila jej společnost Koma Modular, která po skončení výstavy odmítla nabídky k prodeji a pavilon si nechala.
„Mohl stát v Praze, ale stojí ve Vizovicích a já jsem na to pyšný,“ řekl jednatel společnosti Stanislav Martinec.
Areál firmy se otevřel v sobotu veřejnosti v rámci Dnů architektury a právě pavilon Expo byl hlavním bodem programu. Jedním z těch, kteří prováděli skupinky zájemců, byl architekt Michal Krištof z brněnské architektonické kanceláře Chybik+Kristof.
Společně s Ondřejem Chybíkem jsou autory návrhu původního výstavního pavilonu, který v Miláně získal bronzovou medaili za architekturu. Jde o vůbec první takové ocenění v historii samostatné republiky. Když Krištof stál před proměněným pavilonem, bylo vidět, že je na něj pyšný.
„Je to dokonalá ukázka možností modulární architektury. Náš pavilon velmi flexibilně změnil nejen účel, ale dokonce i architekta,“ usmál se Krištof.
Na administrativní centrum jej přetvořil architekt a designér Olgoj Chorchoj. S tím, že zasáhl do jejich autorského díla, brněnští architekti problém neměli.
„My tyto věci vidíme jinak, jsme rádi, že pavilon dostal nový život a bude mít dlouhodobé využití,“ dodal Krištof.
Socha na střeše je vidět zdálky
I když pavilon stojí uvnitř areálu, lidé budou mít i nadále možnost si ho prohlédnout. Jen se musí dopředu ohlásit. A neuvidí jen samotnou stavbu s kancelářemi, ale i výtvarná díla Lukáše Rittsteina a Báry Šlapetové.
Ústředním tématem Expa totiž byly energie pro život a planetu. Proto je vedle pavilonu bazének s vodou, v níž stojí obří socha ptáčka. Křídla roztažená nemá, zato ocasní pera se vinou třemi podlažími domu až na zelení osázenou střechu, kde je umístěný další ptáček.
Voda, která je nyní stále významnějším globálním tématem, symbolicky prochází až k němu. Na Expu se totiž prezentoval třeba i objev tuzemských vědců na čištění vody pomocí nanotechnologií.
Z uměleckého pohledu už zase jde o jiný příběh. „Jsou to dva něžní strážci domu. Snažili jsme se vytvořit emotivní, spirituální moment, kdy si tady prostě jen sedli dva ptáčci a mezi nimi se rozvinul nějaký příběh,“ vysvětlil Rittstein. Samotný ocas tvoří rozměrná plátna Báry Šlapetové s výjevy z pětadvacetileté historie firmy i s vizemi do budoucna.
Socha na střeše pavilonu je jasným a z dálky viditelným poznávacím znamením. Zájemci, kteří budou unikátní stavbu hledat, ji nemohou minout. A dá se předpokládat, že lákat bude.
„Mít pavilon z Expa je mimořádná zvláštnost a pro Vizovice rozhodně další atraktivita a oživení,“ reagovala vizovická starostka Silvie Dolanská.
Hlavní odbyt jde do Německa
Proměna pavilonu, příprava místa, na kterém bude stát, i samotná stavba trvaly rok. Hlavní změna byla v tom, že pavilon navrhli pro podmínky letní Itálie.
„Teď musí snést třeskuté valašské zimy,“ usmíval se vedoucí marketingu Martin Hart. Navíc všechno má mít svou logiku, a tak pavilon tvoří společně s jídelnou, kterou postavili už před pár lety, malé nádvoří. Doplní ho ještě amfiteátr pro komornější společenské akce nebo setkávání zaměstnanců.
Těch je ve firmě 250, protože se ale chystá spuštění další, v pořadí třetí výrobní linky, nové lidi stále hledají. S náborem nemají problém, což je v době, kdy je nezaměstnanost nejnižší v historii a naprostá většina společností tvrdí, že lidi sehnat nemůže, překvapivé.
Největším odbytištěm je pro vizovickou Komu Německo. Tam nedávno dokončili zubní kliniku, stálé zakázky mají na luxusní sanitární moduly. Nový trh se otevřel také ve Francii, kde navázali spolupráci s velkým developerem.
„Začalo to ubytovnou pro humanitární účely, teď pro ně vyrábíme moduly na stavbu čtyřhvězdičkového hotelu. A jsou i další projekty, kolem Paříže mají vznikat komplexy kancelářských budov,“ popsal Hart.
