Hlavní události vypuknou až za čtyři roky, ale stát se na jeden rok jedním ze dvou hlavních evropských měst kultury vyžaduje dlouhou přípravu. Nedaleký Trenčín, který na základě splnění mnoha podmínek vybrali nezávislí experti, proto začal s chystáním už teď. A spojit se chce i se svým dlouholetým partnerem – městem Zlín a Zlínským krajem.
„Spolupráce se bude rozbíhat postupně, projekty budou na různých místech od roku 2022, například v oblasti kreativního průmyslu,“ naznačila manažerka projektu Trenčín 2026 Lucia Dubačová.
„Kromě historie společného státu naše regiony určitě spojuje obuvnický průmysl a funkcionalistická architektura, to jsou pro nás klíčová témata,“ doplnila.
Zlínský kraj si slibuje, že by mohl přilákat nové turisty z různých koutů Evropy. „Jsme na sebe navázaní samozřejmě dlouhé roky, ale chceme to využít ještě více,“ prohlásil krajský náměstek pro cestovní ruch Lubomír Traub.
„Je tady třeba cyklostezka Bevlava, která vede z našeho kraje až na Slovensko, a stále přidáváme další úseky. Ale společných témat a dotačních projektů je mnohem více,“ nastínil.
Titul Evropské hlavní město kultury vždy na rok propůjčuje Unie dvěma až třem evropským městům, která pak mají celý rok možnost představit kontinentu svůj kulturní život a rozvoj. Trenčín bude po Košicích druhým slovenským městem s tímto prestižním titulem. Z českých měst ho získala Praha v roce 2000 a v roce 2015 Plzeň.
Přeshraniční spolupráce se týká silnic i kultury
Díky propojení obou sousedních krajů už Velehrad a Skalku nad Váhom, tedy dvě významná poutní místa, spojuje mezinárodní trasa Cyrilometodějské stezky. Kolem řek Bečva, Vlára a Váh zase vede zmíněná cyklostezka Bevlava, která má turisty dovést například od Trenčianského hradu na hrad v Brumově-Bylnici.
Kraje spolupracují na úpravě některých silnic, napojení jsou na sebe turisté, firmy, školy i pořadatelé akcí, například tradičních Kopaničářských slavností nebo setkání na Velké Javořině.
„Společným jmenovatelem akcí a projektů pro veřejnost bude příhraniční spolupráce mezi občany, samosprávami i kulturními a kreativními profesionály,“ naznačila Dubačová. „První dva roky nás čeká přípravná fáze, v roce 2024 už bude program roku 2026 poměrně jasný, ale kompletní bude zřejmě až o rok později.“
Manažeři projektu počítají s tím, že se spojí nejen s krajem a městem, ale i s Univerzitou Tomáše Bati nebo Kreativním klastrem.
„Fungujeme už několik let, máme zkušenosti a v Trenčíně chtějí také založit kreativní klastr. Pomůžeme jim s metodologií a tím, aby se vyvarovali některých chyb a měli to jednodušší,“ přiblížila výkonná manažerka zlínské společnosti Kamila Gamalová.
„Také věříme, že se domluvíme na nějakých společných projektech, přece jen je to náš velmi blízký soused.“
Propojí se zlínská a trenčianská univerzita
Univerzita Tomáše Bati bude s Trenčínem spolupracovat hned v několika rovinách. Například pomůže nastavit program Erasmus Mundus.
„Jedná se o mezinárodní program věnovaný kulturnímu managementu, který propojí pět evropských univerzit v Česku, Slovensku, Slovinsku, Portugalsku a Velké Británii. Studenti stráví každý semestr v jiné zemi a na závěr dostanou společný mezinárodně uznávaný diplom,“ prozradila Eva Gartnerová, ředitelka Komunikační agentury Fakulty multimediálních komunikací UTB. „První ročník by se měl spustit právě v roce 2026.“
Trenčianská univerzita Alexandra Dubčeka má také výzkumnou laboratoř skla a propojí se s Ateliérem Design skla zlínské UTB. Počítá se s tím, že do projektu Evropské hlavní město kultury se zapojí také lidé z ateliéru Arts Management, galerie G18, festivalu Zlin Design Week, Ústavu marketingových komunikací a další.
V roce 2028 bude titul evropského města kultury propůjčený jednomu z českých měst, dělit se o něj bude s úspěšným kandidátem z Francie. Kandidaturu doposud ohlásila čtyři česká města – Brno, Broumov, České Budějovice a Liberec.