Pěstují krmné obiloviny a pícniny pro svá zvířata. Chovají drůbež, ovce i skot, provozují porážku a zapojují se do života obce.
To není jen charakteristika Střítežského fojtství, ale i důvody, proč se stalo Nejlepší ekofarmou roku 2025.
„Ani ve snu by mě nenapadlo, že takovéto ocenění někdy získáme,“ reagoval Igor Dobeš. „Trvalo nám několik let, než se lidé naučili jezdit k nám, ale dnes se vracejí pravidelně. Spousta lidí hledá kvalitní a opravdové maso a jsou ochotni si pro něj přijet i z dálky,“ všiml si.
Ocenění uděluje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců s Nadačním fondem Bartákův hrnec.
Zemědělství se zhroutí jako domeček z karet, odmítají farmáři spojení dotací |
„Krmivo pro zvířata si Dobešovi pěstují sami, provozují i vlastní porážku drůbeže, díky čemuž zajišťují uzavřený, lokální potravinový řetězec,“ zmínila manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková.
Upozornila na přímý prodej zákazníkům, kteří oceňují kvalitu i osobní kontakt s prodejcem. „Jejich práce je důkazem, že ekologické zemědělství není jen alternativou – ale cestou vpřed,“ je přesvědčená Urbánková.
Kuřata žijí přes 80 dní
Zákazníci přijíždějí na Střítežské fojtství z Brna, Prahy nebo ze Slovenska. Vědí totiž, co kupují.
V Česku roste počet zemědělců, kteří hospodaří alternativně. Motivují je dotace |
Tady vidí, jak po volných plochách pobíhají kuřata. Rostou přirozeně, pomalu, bez stresu i chemie. Zatímco běžné kuře bývá poraženo už po 35 dnech života, biokuře žije přes 80 dní. Ročně tady vykrmí okolo čtyř tisíc kuřat, což je sice ve srovnání s konvenčními velkochovy málo, ale mají je vyprodané několik měsíců dopředu.
Naopak v chovu hus se statek řadí mezi větší chovy, ročně jich vykrmí 800. Husy už dnes chová málokdo.
Farma nabízí i vyzrálé hovězí a jehněčí maso, přičemž část jehňat prodává do zahraničí nebo na vypásání zahrad.
Společné fungování s obcí
Porota ocenila rovněž to, že se Střítežské fojtství zapojuje do chodu obce, pořádá Hubertovu jízdu, Velikonoční vyjížďku nebo Svatojánský oheň.
„Náš statek je součástí obce a jiné než společné fungování není možné. Sedlák na vesnici není proto, aby po něm bylo bahno na silnici a smrad, ale aby byl platným členem vesnické komunity,“ připomněl Dobeš. „Nicméně bez toho bláta a hnoje se to neobejde.“
Dobešovi dostanou ocenění přímo na farmě 14. června v rámci Dne otevřených vrat.
