Úterý 7. prosince 2021, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 7. prosince 2021 Ambrož, Benjamin

Architekt Karfík dal tvář Zlínu. V memoárech byl k Baťům kritický

  9:14
Vladimír Karfík byl tvůrcem slavného zlínského mrakodrapu s pojízdnou kanceláří. Pro firmu Baťa pracoval šestnáct let, během nichž pro Zlín vytvořil řadu pozoruhodných staveb. Uznávaný architekt zemřel před dvaceti lety.

Pod současnou podobu nejznámější zlínské budovy, Baťova mrakodrapu, se podepsal architekt Vladimír Karfík. | foto: Státní okresní archiv Zlín

Nebylo to první setkání se šéfem, z něhož by měl podřízený velkou radost. Na jaře 1930 devětadvacetiletý Vladimír Karfík, nově přijatý architekt ve stavebním oddělení firmy Baťa, pracoval na projektu výškové budovy, která měla vzniknout v Brně. Neměl přesné zadání, a proto si připravil osm různých variant.

Do projekční kanceláře najednou vstoupili vedoucí oddělení Arnošt Sehnal a po jeho boku Tomáš Baťa. Když Karfík ukázal návrhy šéfovi, ten chvíli mlčel. A pak se rozzuřil.

Fotogalerie

„Když někdo může naráz předkládat osm řešení, potom to nemá jasné v hlavě. Člověk, který to má zcela jasné, předkládá jen jednu alternativu,“ vzpomínal Karfík ve svých memoárech na Baťova slova.

Překvapený architekt na odcházejícího Baťu zavolal, že má ještě jeden návrh. To ale neměl dělat. Naštvaný Baťa se otočil, všechny návrhy zmuchlal v papírovou kouli, hodil ji na zem, podupal a vybuchl: „Všem architektům nasrat do huby!“

Toto sloveso bylo jeho obvyklým výrazem nespokojenosti.

Druhý den už klidný šéf dorazil na oddělení a svým spolupracovníkům udělal přednášku o tom, jak si představuje řešení problémů. Přitom mluvil slušně a rozumně. Jeho hněv byl pryč. A Karfíka, který den předtím zvažoval, zda má práce ve Zlíně smysl, si získal na svoji stranu. V budoucnosti toho firma určitě nelitovala.

Na Baťu narazil v Americe

Karfíkův životní osud byl nesmírně bohatý a poutavý. Po první světové válce vystudoval techniku v Praze, ve 20. letech sbíral zkušenosti v pařížském ateliéru Le Corbusiera a pracoval u slavného amerického architekta Franka Lloyda Wrighta.

V letech 1930–46 působil ve Zlíně, odtud zamířil jako profesor na Vysoké učení technické do Bratislavy, kde se stal učitelem několika generací slovenských architektů.

Práce ve Zlíně však byla jednou z nejzásadnějších kapitol jeho života. Dostal se k ní prozaicky. Firma Baťa v Chicagu otevírala nové pobočky a přijel i Jan Antonín Baťa.

Když líčil velkolepé plány podniku, Karfík a spol. jen užasle – a trochu nevěřícně – naslouchali.

„Na to potřebujeme odborníky se zahraničními zkušenostmi a přijmeme neomezené množství vynálezců, učitelů, strojařů, chemiků, architektů a stavbařů,“ zakončil svoji řeč Baťa.

Karfíka tím zaujal, a zajímavý byl i nabízený plat 5 tisíc korun měsíčně. Mimochodem, po zapracování se snižoval na 2 tisíce korun a další příjem byla jen procenta ze zisků, ale i ztrát dosažených v jednotlivých odděleních.

Tehdy Karfík poprvé poznal baťovský systém spoluúčasti pracovníků. Nakonec se rozhodl a 14. dubna 1930 odjel lodí zpět do Československa.

S Gahurou byli rivalové

O Zlínu toho moc nevěděl. Po příjezdu zjistil, že podobu nově budovaného města už před jeho příchodem vytvořil František Lydie Gahura, dvorní baťovský architekt. Karfík však tvář Zlína nadále rozvíjel.

„Na rozdíl od Gahury nebyl na Zlín tak vázaný. Přijel sem jako hotový architekt, který měl rozhled a praxi u světových architektů,“ popsala Ladislava Horňáková, která ve zlínské krajské galerii spravuje sbírku architektury.

Když se pracovně potkají výrazné osobnosti, může to mezi nimi jiskřit. A tohle byl přesně takový případ.

Na jedné straně ambiciózní inženýr a světoběžník Karfík, na druhé o deset let starší a bohémsky založený umělec Gahura. Karfík o něm sarkasticky prohlásil, že uměl jen dva jazyky, „pražštinu z Umprum a valaštinu z Kudlova, kde bydlel“.

„Gahura byl jediný architekt u nás, který postavil město na zelené louce. Byl pravou rukou Tomáše Bati a Dominika Čipery, měl hlavní slovo,“ líčí Horňáková.

Karfík projektoval hotel či ateliéry

Během šestnácti let u firmy Baťa navrhl Vladimír Karfík ve Zlíně a jeho okolí spoustu staveb. Které patří mezi nejzajímavější a nejoceňovanější?

Mrakodrap
Jeden ze symbolů Zlína. Skoro 78 metrů vysoká budova s číslem 21 v baťovském areálu sloužila jako správní sídlo firmy, lidově se jí říká „jednadvacítka“. Zkolaudována byla v prosinci 1939 a podnik vyšla na tehdy závratných 8,8 milionu korun. Tato částka však nezahrnuje vybavení interiérů. Dnes se v ní nachází krajský úřad.

Společenský dům
Dostal se k němu až v době, kdy už byl hotový ocelový skelet podle návrhu Miroslava Lorence. Karfíkův projekt (1932–33) přinesl pro Zlín luxusní a Amerikou inspirovanou budovu, kde v současnosti funguje hotel Moskva.

Evangelický kostel ve Zlíně
Slavnostně otevřen byl na Velikonoční pondělí 29. března 1937. Firma Baťa tehdy prodala církvi pozemek a za výhodnou cenu dodala i kovovou konstrukci kostela. „Na své náklady postavila faru a architekt Vladimír Karfík zpracoval plány ke kostelu,“ popsal šéf okresního archivu David Valůšek.

Společenský dům v Otrokovicích
Karfík na něj vzpomínal jako na svoji „oblíbenou stavbu“. Přitom vznikala složitě na bahnitém území, kolem něhož se musela udělat hráz. Hotovo bylo v roce 1936 a ve stejném roce také vznikla vedlejší základní škola a gymnázium, rovněž dle Karfíkových návrhů.

Koupaliště a lázně
V roce 1939 navrhl moderní padesátimetrový bazén, jemuž se dlouhá léta říkalo Baťák. Osm let poté stál společně s L. Ambrožkem a J. Holečkem u projektu krytých lázní.

Filmové ateliéry
Vznikaly v letech 1935–40 na Kudlově a původně byly založeny jako studio pro natáčení reklamních filmů firmy Baťa. Postupně se však významně rozrostly.

Ředitelské vily
Karfíkův podpis nesou vily ředitelů Vavrečky, Maloty, Hlavničky nebo Čipery z let 1938–39. Vyprojektoval si i svůj vlastní rodinný dům, nacházející se v klidném prostředí na svahu kopce Barabáš.

„Karfík na něj asi trochu žárlil. Gahura se například přátelil s Le Corbusierem, zatímco on byl jen jedním ze stovek žáků, kteří prošli jeho ateliérem,“ doplnila.

Souboj o podobu hotelového pokoje

Jenže Karfík se i tak dokázal prosadit. V roce 1932 měli on a Gahura za úkol navrhnout pokoj v tehdy budovaném Společenském domě (dnes hotel Moskva).

„Podle toho, který pokoj se nám bude líbit, rozhodneme, kdo bude dělat celkový projekt pokoje,“ řekl tenkrát Tomáš Baťa.

Karfík se inspiroval americkými hotely a do každého pokoje s vestavěným nábytkem umístil koupelnu se záchodem, k tomu přidal koberce či telefon. Gahura naopak navrhl pokoje se společnou umývárnou na patře. Výsledek? Jindy maximálně úsporný Baťa vybral nákladnější Karfíkův návrh.

„Zalíbila se mu myšlenka reprezentativního hotelu, který by mohli využívat i zahraniční hosté,“ poznamenala Horňáková.

Jak se stavěl mrakodrap

Po tragické smrti Tomáše Bati v červenci 1932 našel šéfprojektant Karfík společnou řeč i s jeho bratrem Janem Antonínem a zakázek přibývalo. Ve Zlíně navrhl evangelický kostel či školy, je také autorem Společenského domu v Otrokovicích.

Jeho vrcholným dílem se však stal 78 metrů vysoký mrakodrap se 17 patry sloužící jako reprezentativní ředitelství podniku (o mrakodrapu čtěte také zde). Původně se přitom měly stavět tři pětipatrové, propojené budovy.

Karfík ale navrhl mrakodrap, který měl typicky „baťovskou“ výhodu – díky rychlovýtahům přinášel úsporu času při komunikaci mezi pracovníky.

„Mrakodrap je stavebně dražší, ale zvýšený náklad se vyrovná úsporou času pracovníků a úsporou pozemku,“ prohlásil Karfík.

A nechyběl ani naprostý unikát: pohyblivá pracovna Jana Bati, kterou však už po vypuknutí války nemohl využít, protože byl nucen opustit Zlín.

„Karfík se s výškovými budovami setkal už v USA a byl technicky zdatný, takže si na takové řešení troufl. Do Zlína navíc přinesl nové technologie a postupy,“ vysvětlila Horňáková.

„Jako jazykově zdatného člověka jej firma využívala i pro řadu zahraničních prací,“ doplnila.

V memoárech byl k Baťům dost kritický

Karfík ještě před válkou stihl vyprojektovat vily ředitelů podniku Vavrečky, Maloty, Čipery a Hlavničky, kteří jejich stavbou stihli investovat peníze do nemovitosti. Válku přečkal ve Zlíně a rok po ní zamířil do Bratislavy.

„Jako významný Baťův pracovník měl určité stigma, ale na Slovensku nebyl politický tlak tak velký jako například v Praze,“ popsala Horňáková.

Mimochodem, když v roce 1993 Karfík vydal svoje memoáry nazvané Vzpomínky, na oba Bati vzpomínal hodně kritickým tónem a nechyběly ani ironické poznámky na jejich adresu.

„Profesor Karfík byl kriticky založený člověk a ze své tehdejší pozice měl k vedení firmy výhrady. Chtěl pracovat samostatně a nelíbilo se mu, když mu někdo omezoval jeho projekty, ale to u Baťů nešlo. Šéf měl vždy poslední slovo,“ zdůraznila Horňáková.

Autor:
  • Nejčtenější

Zemřel slavný cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let

Zemřel legendární český cestovatel Miroslav Zikmund, bylo mu 102 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina....

Dcera Zikmundovy partnerky ve vzpomínce poodhalila rodinné soukromí

Jana Macalíková, dcera Marie Macalíkové, životní partnerky Miroslava Zikmunda, se nedávno stala revizorkou Nadace...

Slovácko - Plzeň 1:2, dva góly domácím odvolal VAR, rozhodl Beauguel

Plzeňští fotbalisté zůstanou i po 17. ligovém kole na druhém místě tabulky. K důležité výhře 2:1 na Slovácku vykročili...

Tatínek mi dal signál, že odchází, vypráví syn Miroslava Zikmunda

Premium Dětství prožil Miroslav Zikmund mladší ve zlínské vile na Nivách. A přestože se rodiče v době, kdy studoval střední...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

PONEDĚLNÍK: Ruka, rameno, paže, VAR pro silnější psy káže

Jestli se míč při zpracování letmo dotkl ruky slováckého fotbalisty Michala Kohúta, bylo to, jako když vám na tváři...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Hradišťskou věznici postavili v 19. století, dodnes je většina původní

Odborníci z různých oborů dokončili v areálu uherskohradišťské věznice speciální průzkumy. Práce trvaly více než rok a...

Dcera Zikmundovy partnerky ve vzpomínce poodhalila rodinné soukromí

Jana Macalíková, dcera Marie Macalíkové, životní partnerky Miroslava Zikmunda, se nedávno stala revizorkou Nadace...

Velká centra nepomohou, vakcína musí za lidmi, zní ze Zlínského kraje

Ještě na začátku listopadu očkovali zdravotníci ve Zlínském kraji proti covidu kolem dvou tisíc lidí denně. Už v...

Byl tak precizní, že si připravil i parte. Zlín oplakává cestovatele Zikmunda

Na legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda, který ve středu v noci zemřel, vzpomíná celá republika. První svíčka se...

Žilková: Byla jsem těhotná s Menzelem, potrat byl pro mě rozvodem s Bohem

Veronika Žilková překvapila informací o tom, že kdysi čekala dítě s Jiřím Menzelem. O nevěře manžela, vztahu s...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Měli jsme zůstat točit v Sydney, říká Chris Hemsworth o práci v Praze

Australský herec Chris Hemsworth (38) v Praze natáčí pokračování akčního filmu Vyproštěn. V české metropoli by měl štáb...

Staré panelákové jádro nahradila skvělá koupelna a ještě lepší kuchyň

Robert se narodil v Německu, ale už řadu let žije v Brně. Nyní se s manželkou rozhodli, že se přestěhují z centra na...