Na první pohled vypadá bilance peněz, které zlínský magistrát získal v posledních letech z Evropské unie, působivě.
Přes 180 milionů korun pro Dopravní společnost Zlín–Otrokovice mimo jiné na nákup trolejbusů s hybridním pohonem, 23 milionů na cyklostezku z Příluků do Lužkovic a Klečůvky, 19 milionů na přestavbu učebny v ZŠ Kvítkové nebo deset milionů na opravu křižovatky na Zlínských Pasekách.
Jenže celkově se Zlínu či okolním městům a obcím patrně nepodaří vyčerpat všechny peníze, které měly na léta 2014–2020 k dispozici. Zlínská aglomerace, do níž spadají také Otrokovice, Fryšták, Březnice, Hvozdná, Lípa, Lukov, Ostrata, Tečovice, Veselá nebo Želechovice nad Dřevnicí, mohla v rámci programu Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) získat dohromady téměř miliardu korun.
Zatím ale vyčerpala jen 30 procent této částky, byť má ještě další peníze přiznané. Podle ministerstva pro místní rozvoj je důvodem zpožďování projektů a s tím související posun v časových harmonogramech. Další projekty také odstoupily či byly vyřazeny v rámci hodnocení.
„Zda je bylo možné nahradit novými projekty, je otázka toho, v jakém stavu byla jejich příprava,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.
Právě kvůli nesplnění podmínek nebo odstoupení od projektu se ve Zlínské aglomeraci neudělalo jedenáct investic za téměř 150 milionů korun. Například šlo o sociální bydlení v Březnici nebo cyklostezku mezi Lukovem a Fryštákem.
„Měli jsme záměr vybudovat sociální bydlení a dali jsme do projektu nemalé peníze, ale nezískali jsme včas stavební povolení, takže jsme museli dotaci odříct. Budeme zřejmě hledat jiný dotační titul,“ popsal starosta Březnice Josef Hutěčka.
Nedostatek připravených projektů
Některé odložené projekty samosprávy předložily v dalších výzvách. IPRÚ se sice zabývá obdobím mezi lety 2014–2020, ale peníze bude možné čerpat do roku 2023.
Zlínská radnice se nyní uchází o dotaci zhruba 15 milionů korun pro výstavbu záchytného parkoviště v Přílukách, nejméně 44 milionů na nákup vozidel chce dopravní podnik.
V porovnání regionů je sdružení Zlínská aglomerace na sedmém ze třinácti míst. Nejlepší kraje už využily téměř polovinu přiznané částky, nejhorší jsou jen na 20 procentech.
Největší část programu IPRÚ tvoří na Zlínsku Integrovaný regionální operační program (IROP), z něhož jde přes 800 milionů korun. Zlín a další obce mají přidělených 70 procent z této sumy, asi 40 procent už dostaly. V případě IROP jsou však v čerpání druzí nejhorší.
„Zlínská aglomerace nevyčerpala více peněz z důvodu nedostatku připravených projektů v oblasti, na které byly prostředky rezervovány,“ upozornil Frček.
Měnily se dotační podmínky, hájí se Zlín
Zlín se brání, že bylo problematické čerpat více peněz, protože se měnily dotační podmínky.
„Jedno z pravidel na začátku bylo, že budeme moci přesouvat peníze mezi jednotlivými oblastmi. Tedy z oblasti, kde by byly nevyčerpané, do oblasti, kde máme více projektů a méně zdrojů. Pak nám bylo ale řečeno, že to nesmíme dělat,“ tvrdí ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld, který byl i v řídícím výboru IPRÚ.
Podle něho se také mohlo přihodit, že když nějaký projekt ztroskotal třeba na majetkových otázkách, nepodařilo se za něho včas najít náhradní, který by byl nachystaný.
„Například v sociální oblasti nemáte zásobu deseti projektů, aby bylo možné, když nevyjde jeden, realizovat hned druhý,“ poznamenal Landsfeld.
Navenek to nevypadá dobře, uznal primátor
Právě v této kategorii se Zlínu zřejmě nepodaří vyčerpat všechny peníze. „Navenek to nevypadá dobře. Chtěli jsme řešit pomoc seniorům, ale dotační titul seniory neřešil,“ řekl primátor Jiří Korec.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale upozorňuje, že pravidla se neměnila a argumentaci zlínského magistrátu odmítá. Stát je totiž vázaný pravidly EU, která peníze přiděluje na dané oblasti, v nichž je nutné splnit jisté cíle. A to musejí respektovat i města.
„Nemohou jednoduše přesouvat peníze mezi jednotlivými tematickými oblastmi. Tento stav je neměnný po celou dobu programového období a obvyklý i z předchozích období, kdy Česká republika čerpala z fondů Evropské unie,“ reagoval Frček.
Podle ministerstva bylo možné peníze přesouvat jen v rámci jedné oblasti. Vypsané programy a potřeby regionů se nemusejí vždy překrývat, nicméně podle mluvčího se ministerstvo snaží vyhovět možným změnám. Zlínu tak vyšlo vstříc v jedenácti případech.
Šlo například o to, aby aglomeraci nebyly odebrány peníze za to, že se jí nepodařilo vyčerpat požadovaný roční limit, což se stalo naposledy v roce 2019.
