Před třemi týdny totiž z fasády nad hlavním vchodem spadly dvě z kamenných desek, kterými je budova ze všech stran obložená.
„Celou budovu obešel a z plošiny prohlédl statik, aby stav opláštění posoudil. Jednak nedoporučil pohyb lidí okolo, a také sdělil, že neexistuje metoda, kterou by se dalo zjistit, který kámen je v pořádku, a který ne,“ vysvětlil umělecko-technický šéf Karel Papežík. „Není tedy možné to nijak zkontrolovat a kámen se nedá nijak opravit. A to ani částečně. Je tedy jasné, že musí být nově obložena celá budova.“
Fasáda je stará jako divadlo samo, tedy 56 let. Jednotlivé dlaždice z vračanského vápence, které tehdy doputovaly do Zlína z Bulharska, jsou ve třech až čtyřech různých velikostech. Mají tloušťku necelé tři centimetry a na budovu jsou připevněné pomocí vrutů. Během desítek let se nijak neopravovaly, pouze umývaly.
Nečekaná situace sice nijak nenarušuje chod divadla. Je ale výrazně nepříjemná z hlediska nákladů, které si vyžádá. Podle prvních odhadů může jít až o vyšší desítky milionů korun. Město, které je zřizovatelem Městského divadla Zlín, je bude muset najít nejen ve svém rozpočtu, ale i v dotačních titulech.
Větší pohodlí pro diváky. Zlínské divadlo po 36 letech mění sedačky |
„Bude to znamenat obrovskou investici,“ potvrdila náměstkyně primátora Martina Hladíková, která má kulturu na starosti.
„Nejdříve si ale potřebujeme udělat kompletní pasport budovy, a tedy zhodnotit její stav. Pak budeme vědět, jak rozsáhlá rekonstrukce bude potřeba a jaké by mohly být náklady. To teď nevíme. Ale divadlo je jednou z nejvíce ekonomicky náročných budov ve městě a uvažujeme i o tom, že když už budeme měnit fasádu, dalo by se udělat zároveň její zateplení,“ přiblížila.
Diváci nemohou hlavním vchodem
Budova divadla je navíc památkově chráněná. Což může znamenat, že nebude možná jiná varianta rekonstrukce než opětovné obložení celé budovy stejným kamenem a ve stejném rozsahu. Až bude mít radnice k dispozici posouzení budovy, připraví podklady pro zadání projektové dokumentace. To by mohlo být zhruba za dva měsíce.
Jak dlouho bude kolem budovy potřeba oplocení, zatím není jasné. Pravděpodobně ale bude nutné, dokud nebude hotová celková oprava. Provoz divadla to však neovlivní.
„Nijak nás to neomezuje, statika budovy jako takové je v pořádku,“ upozornil Papežík. „Je to podobné, jako by vám v koupelně spadla dlaždička. Tam není problém. Omezení jsou teď diváci, kteří nemohou do divadla přijít hlavním vchodem.“
Překvapení se ve Zlíně nekoná, městské divadlo povede ekonomka Pelková |
Jako první vyzkoušeli nový vstup z boční strany budovy návštěvníci, kteří zamířili před týdnem na zahajovací Galavečer Aplaus. V samotném Velkém sále už je ale čekala velmi příjemná změna. Během letních prázdnin se totiž zásadně změnilo celé hlediště.
„Vrátili jsme se do skutečného divadelního sálu v původní podobě, jaká zde byla při otevření v roce 1967,“ připomněl Papežík. „Je to opravdu velký rozdíl.“
Zcela nová jsou všechna sedadla, ta původní darovalo divadlo na Ukrajinu do města Ivano-Frankivsk. Pro diváky to znamená pohodlnější sezení. Z podlahy také zmizelo linoleum a nahradil jej šedý vinyl s vlasem, který připomíná koberec. V první řadě má své čestné místo vedle cestovatele a častého návštěvníka Miroslava Zikmunda letos zesnulý architekt Miroslav Řepa. Budovu navrhl a divadelníci s ním také konzultovali veškeré úpravy Velkého sálu.