„Tento měsíc můžeme hodnotit jako vlhký,“ potvrdila Gražyna Knozová z oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně (ČHMÚ).
Možná překvapivým faktem je, že v minulých letech kromě loňského roku bývala září ještě deštivější. V roce 2017 spadlo téměř 130 milimetrů dešťové vody. Pokud jde však o srovnání od roku 1960, letošní září by bylo v první dvacítce těch nejdeštivějších.
V kraji nejvíce pršelo na Vsetínsku, měřící stanice ve Velkých Karlovicích zaznamenala bezmála 170 milimetrů srážek. Naopak méně jich spadlo na Kroměřížsku, nejméně v Morkovicích-Slížanech, jen 63 milimetrů.
„Je zřejmé, že vyšší srážkové úhrny se vyskytují ve vyšších polohách, jako jsou Hostýnsko-vsetínská hornatina a Javorníky,“ poznamenala Knozová.
To vše má pozitivní dopad pro krajinu: jak půdu, kterou sužovalo sucho, tak pro řeky a potoky, v nichž bylo málo vody. V obou případech se stav výrazně zlepšil, i když plošně to stále není ideální.
„V povodí Bečvy, kde v posledních týdnech spadlo větší množství srážek, se průtoky pohybují na normálních až nadnormálních hodnotách,“ přiblížil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. „Vsetínská Bečva je na 88 procentech, Rožnovská na 114 procentech dlouhodobého měsíčního průtoku.“
V některých řekách, které tečou v jiných částech kraje, je však situace horší. V Moravě ve Spytihněvi teče 46 procent průměrného říjnového množství, Dřevnice je na 13 a Olšava dokonce jen na 10 procentech. To je dáno již zmíněnými vydatnějšími srážkami v kopcovitém Vsetínsku a naopak slabšími v rovinatějších oblastech kraje.
Podzemní vody jsou na normální úrovni
„V posledních letech se vlivem klimatické změny častěji setkáváme s nerovnoměrným rozložením srážek v průběhu roku,“ upozornil Chmelař. Zde je příklad: letos v srpnu byly potoky a řeky v povodí Moravy na zhruba 70 procentech obvyklých hodnot, loni to bylo ve Zlínském kraji skoro 120 procent. V září klesly na přibližně 80 a až v říjnu na 70 procent.
Pokud jde o podzemní vody, byly jejich hladiny v kraji na začátku září mírně podnormální, za což mohlo zejména suché a parné léto. Ale díky deštivému počasí se koncem měsíce zlepšily na normální.
„V současném období, kdy klesají teploty, zkracuje se délka slunečního svitu a nastává období vegetačního klidu, dochází k výraznějšímu vsaku srážkových vod,“ zmínila vedoucí oddělení hydrologie ČHMÚ Hana Hornová. „Momentálně je situace z hlediska podzemních vod dobrá. Ohledně sucha v podzemních vodách rozhodují zejména zimní měsíce, podzim je vždy lepší než zbytek roku. Zářijové deště pomohly,“ doplnila.
Například v podzemním vrtu ve zlínských Přílukách hladina během září stoupla o zhruba půl metru, v Malenovicích ovšem zase zůstala na přibližně stejné úrovni. Na obou vrtech je patrný pokles od letošního jara. Nárůst a pokles hladin ve vrtech se může lišit vlivem rozdílné geologie i úrovně hladin podzemních vod.
Nejnižší teplotu naměřili v Hošťálkové
„Srážkově mělo září velmi pozitivní vliv na stav zásoby vody v půdě, na většině území došlo k jejímu navýšení. V důsledku toho je na velké části území půdní profil zcela nebo z velké části nasycen,“ zdůraznil vedoucí oddělení klimatologie a agrometeorologické skupiny ČHMÚ Filip Chuchma.
Letošní září bylo v kraji také chladnější než obvykle, i když jen mírně. A to o 1,1 stupně. Průměrná zářijová teplota byla 12,2 stupně. „První dekáda září byla teplotně nad průměrnými hodnotami, druhé dvě dekády byly pod průměrem,“ upřesnila Barbora Kněžínková z oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ.
Nejchladněji bylo v průměru ve Valašské Senici, kdy bylo něco málo přes 10 stupňů Celsia. Nejnižší teplota byla naměřená v Hošťálkové, a to pouze 0,2 stupně. Obě lokality jsou výše položené.
Podobně chladné září bylo naposledy v roce 2010 a například v roce 2007 bylo ještě chladněji - 11,6 stupně. Za posledních 22 let byla v září teplota desetkrát vyšší než 14 stupňů, z toho čtyřikrát vyšší než 15 stupňů, což už je silně nadnormální. Poslední takto teplé září bylo v roce 2016.
