S sebou měli i zelené kužely, které si lidé mohli vzít a označit místa podle pocitu, který v nich vyvolávají. „Byly na nich nápisy Dobrý design a Špatný design, zájemci si mohli sami vybrat,“ líčí Veronika Poláková, studentka Univerzity Tomáše Bati (UTB) a účastnice festivalu. Ten se letos koná v květnu a zaměří se na kvalitu veřejného prostoru.
Odpovědi se různily. „Například u náměstí Práce lidé často kritizovali podobu vstupu do továrního areálu nebo podchod pod hlavní silnicí. Nelíbí se jim, že působí prázdně a jsou v něm různě vyvěšené plakáty,“ popsala Poláková.
„Zajímavé bylo, že respondentům vadí spíše obsah graffiti a posprejovaných nápisů. Samotný artwork, pokud je hezky udělaný, oceňují,“ doplnil další z dobrovolníků a student UTB Adam Bruno Rafaj, který sbíral podněty.
Lidem se líbí i hodně zeleně, opravený park Komenského, který v létě stále žije, nebo dostatek laviček ve městě.
Zlínský kraj se spojí s Trenčínem a stane se centrem evropské kultury |
Student pocházející ze Slovenska by zase přivítal více přechodů v baťovském areálu. „Jsou tam jen retardéry a občas nevíte, kudy se dá přejít. Doprava je navíc v pracovních dnech poměrně hustá,“ zmínil Rafaj. „Celkově se mi ale veřejný prostor ve Zlíně moc líbí. Město je prostorné, udržované, čisté a dá se tady bez problémů pohybovat,“ pochválil.
Vadí bezdomovci na náměstí Míru
Velkým tématem pro obyvatele jsou bezdomovci a sociálně slabí lidé, kteří se scházejí na náměstí Míru. Jde o jedno z míst, kde se lidé ve Zlíně cítí nejméně bezpečně. „Sama se středu náměstí se stromy a lavičkami vyhýbám obloukem,“ prohodila Poláková.
Z ankety nakonec vyplynula čtyři místa. Jsou jimi ulice Zarámí, podchod u náměstí Práce a přilehlý prostor směrem k továrnímu areálu, okolí Malé scény a vnitroblok ulice Vodní.
Zlín se mohl stát evropským centrem designu, říká kurátor výstavy |
„Všechna tato místa spojuje skutečnost, že se v nich pohybuje velké množství lidí, ale přesto nenaplňují svůj potenciál. I proto je pro nás aktuální sběr dat cenný,“ řekla architektka Kamila Kasanová z Kanceláře architekta města Zlína (KAM), která se problematikou těchto lokalit zabývá dlouhodobě.
„Například předprostor u podchodu a tovární brány a samotný podchod je veřejností dlouhodobě diskutované téma. Akce Zlin Design Week je dobrou příležitostí, jak prověřit jeho možnosti,“ konstatovala Kasanová.
Okolí Malé scény pro návštěvníky ZUŠ
Malá scéna je podle ní architektonicky i urbanisticky hodnotná a bylo by proto vhodné prostor před ní upravit tak, aby lépe odpovídal potřebám návštěvníků ZUŠ a kulturních akcí.
„Vnitroblok u ulic Vodní a Dlouhá nás zaujal proto, že se jedná o jiný typ veřejného prostoru. Obyvatelé k němu mají užší vazby a očekáváme specifičtější výsledky dotazníkového šetření,“ poznamenala Kasanová. Ulici Zarámí pak označila jako příležitost k širší debatě s veřejností o podobě městské ulice.
Nejlepší ukázky designu budou ve Zlíně poprvé pod jednou střechou |
Pořadatelé festivalu Zlin Design Week na zmíněná místa vyrazili se zástupci radnice či KAM a předali jim nasbírané podněty.
Například u vizuálního smogu už magistrát některé kroky podnikl. Výraznou revitalizací v uplynulých letech prošly prodejny na Kvítkové, Dlouhé ulici nebo na Benešově nábřeží, které mají jednotné vizuální označení.
„Chtěli bychom udělat i vyhlášku obsahující manuál pro označování prodejen v centru města. A chystáme také opravu podchodu u náměstí Práce, kde pak dojde k vizuálnímu sjednocení,“ naznačil náměstek primátora Pavel Brada.
