Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Zlín se mohl stát evropským centrem designu, říká kurátor výstavy

  10:29
Obor označovaný slovem design se ve Zlíně vyvíjí už sto let. A nebýt socialistického režimu, mohl se právě tento region stát centrem pro celou tehdejší východní Evropu. Historii a současnost zlínského designu nyní představují dvě výstavy. Jedním z kurátorů je Vít Jakubíček.

Kurátor zlínské galerie Vít Jakubíček (květen 2022) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Design je považovaný za pomyslné rodinné stříbro zlínského regionu. Současní designéři za to vděčí sochaři a pedagogovi Vincenci Makovskému i pozdějšímu pedagogovi a průkopníkovi zcela nového oboru tvarování strojů a nástrojů Zdeňku Kovářovi, kteří byli součástí Baťovy Školy umění.

Zlínský průmyslový design sbíral ocenění na světových soutěžích, naučil výtvarníky spolupracovat s konstruktéry ve fabrikách a dnes se řada místních firem a absolventů zlínské školy může pochlubit mezinárodním úspěchem.

„Zabýval jsem se i plány rozšíření a rozvoje výuky, které měli v 80. letech rozpracované, a trhalo mi to srdce. Kvůli nevstřícnosti režimu se nic z toho neuskutečnilo,“ prohlásil Vít Jakubíček z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, jeden z kurátorů výstav, které historii a současnost tohoto oboru přibližují.

Pro člověka je sto let velmi dlouhá doba, co znamená pro obor designu?
Strašně moc. Vývoj designu jde strašně rychle dopředu. Předtím, než se před 15 lety objevil iPhone, tak jsme v mobilu nepotřebovali webové stránky, mapy, přehrávač. Design je spojený s vývojem techniky a technologií, musí s matérií pracovat, a buď jde cestou nejprogresivnější, nebo cestou inspirace v minulosti. Proto děláme i tyto výstavy, protože některé otázky staré desítky let se třeba nedořešily a jsou aktuální i dnes.

Například?
Před těmi sto lety design v podobě špatně navrženého nástroje zraňoval fyzicky a zanechával mozoly na rukou. Dnes v nás zanechává psychické stopy kontakt se špatným digitálním designem. Design stále úplně nepomáhá a někdy nás zotročuje tím, jak je navržený. Mnohdy jsou i dnešní věci navržené tak, aby se vyrobily co nejjednodušeji, nejekonomičtěji, a pak se co nejdráž prodaly.

Stejný úkol dostal i sochař Vincenc Makovský, když ho na konci 30. let do Zlína povolala firma Baťa jako učitele nově vznikající Školy umění. Je to tak?
Firma vyráběla stroje a chtěla, aby lépe vypadaly, a tudíž se lépe prodávaly. Dřívější design baťovských strojů byl konstruktérský, strojařský, tvarově neucelený, člověk nevěděl, kam sáhnout, aby si neublížil. Makovský naopak viděl formy v jakési nadsázce, jeho stroj byl kompaktní a člověka intuitivně vedl. To je jedna z charakteristik designu – dělat věci ucelené, hezčí. Design má prostě být sexy a na srovnání strojů před Makovským a po něm je to vidět.

Jak tehdy vypadala spolupráce konstruktérů Baťovy továrny s akademickým sochařem Makovským?
Úplně to nedopadlo. Makovský měl tvarově upravit revolverový soustruh. On to udělal, na V. Zlínském salonu, což byly přehlídky umění, měl velký ohlas. Ale firma ho vyrábět nezačala. Konstruktéři jako by to nepochopili, tvarování zjednodušili, a stroj tím pádem nemohl fungovat. Pak přišla válka, po ní znárodnění a centralizace podniků. Tehdy se ze Zlína přesunul vývoj strojů do Sezimova Ústí a tady už se tyto obráběcí stroje nevyráběly.

O designu ve zlínském regionu však mluvíte ještě před příchodem Makovského. Proč?
Protože se jím zabývala už firma Baťa. Baťovci jezdili do Spojených států amerických a západní Evropy na veletrhy, navštěvovali firmy, sbírali katalogy, dívali se, jak to dělají jinde. V jednom časopise pak objevili fotografii sádrového modelu soustruhu. Proto se rozhodli oslovit sochaře, který umí něco podobného. Našli Makovského, který nebyl příliš uzavřený do umění a výzvu tvarovat stroje přijal.

Vít Jakubíček

Pracuje jako kurátor sbírky designu v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně a odborně se věnuje především dějinám architektury a designu 20. století. Zaměřuje se zejména na problematiku zlínské Školy umění, historii průmyslového designu a její významné osobnosti. Mimo jiné je autorem výstav Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1918–1958 a Rozum versus cit: Zlínský průmyslový design 1959–1992. 100 let zlínského designu

Mají to dnešní designéři těžší, protože za socialismu fungovalo národní hospodářství?
Ono právě mnohdy nefungovalo. Proto návrhy Makovského i jeho žáka Zdeňka Kováře zůstaly jen ve stadiu návrhů. Do praxe se neposunuly, přestože o ně podniky měly zájem. To bylo paradoxní. Kovářovy nůžky chtěla v první polovině 50. let vyrábět jedna západoněmecká firma a opravdu se o přesunu sériové výroby vážně uvažovalo. Ale politické rozhodnutí bylo jiné a zůstalo tak jen u několika funkčních prototypů.

Tehdy také ve Zlíně skončila Škola umění, je to tak?
To bylo destruktivní období pro zlínský design. Tehdejší ministr rozhodl, že školu přestěhují do Uherského Hradiště. To byla strašně těžká doba, protože ve Zlíně už byla navázaná spolupráce se Svitem, ZPS a dalšími. V Hradišti toho průmyslu zase tolik nebylo, a i když se jim podařilo napojit na kunovický Let nebo Tatru Kopřivnice, Kovář se stále snažil o návrat do Zlína.

Připomeňme, že Zdeněk Kovář předtím ve Zlíně v roce 1947 založil zcela nový obor Tvarování strojů a nástrojů. Jak se k tomu dostal?
U firmy Baťa se vyučil strojním a ručním ševcem. Pak studoval na Škole umění sochařství a stal se součástí pedagogického sboru. Věděl, jaké stopy zanechávají na rukou dělníků nástroje, jak je deformují, a snažil se to zlepšovat tak, aby práci zjednodušovaly. Díky svým zkušenostem byl schopný vytvořit zcela nový obor, který neměl obdoby a který se sem chodili učit lidé z celé republiky. Považujeme ho za zakladatele výuky průmyslového designu. Zároveň dokázal ustát tlak na přesunutí ateliéru do Prahy pod Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (VŠUP). V roce 1959 se školu podařilo vrátit do Zlína jako detašované pracoviště VŠUP.

Změnil se pohled na designéry poté, co si Kovář ze světové výstavy Expo v Bruselu v roce 1958 přivezl několik ocenění?
Určitě měli argument, že obor má úspěch. Podniky sice vyráběly pro náš trh, ale export je zajímal a to byla motivace, proč designéry oslovit a dát výrobkům nový look, který by byl úspěšný i jinde. Ale důležité také bylo, že se v 60. letech začal design v Československu podporovat institucionálně. Každý rok se oceňovala designérská díla a pro podniky to začalo být atraktivní. Ve zlínském regionu byla navíc provázanost s podniky úzká, a to i díky Kovářovým kontaktům. Studenti tak mohli dělat třeba návrh elektrické lokomotivy pro Škodu Plzeň nebo nový tvar traktoru Zetor. Absolventi zlínské školy se prosadili u významných značek – Narex, Meopta, Tesla, Sigma, Elitex a podobně. Konala se tady i mezinárodní sympozia se zahraniční účastí.

Co se změnilo vznikem „umprumky“, tedy zařazením oboru do vysokoškolského vzdělání?
To bylo důležité. Do Zlína přišli pedagogové s odlišným pohledem na design, než měl Kovář, a tím se obor ještě více rozšířil. Plány byly velké. Ze Zlína mělo být centrální výzkumné pracoviště pro východní blok, jehož náplní mělo být i řízení průmyslového designu v ČSSR. Chtěli otevřít ergonomickou laboratoř, což by byla velká věc, v 80. letech chtěli také vytvořit samostatnou fakultu designu. Měli to promyšlené i personálně. Ale kvůli nevstřícnosti režimu se nic z toho neuskutečnilo. Kovář byl po roce 89 vnímaný jako prorežimní osobnost, školu také opustil. Ale myslím si, že kdyby nebyl tak neústupný Valach, tak škola ani nevznikla.

Výstavy

Výstava designu firem ze Zlínského kraje a výstava absolventů designu UTB a VŠUP je k vidění v 61. budově až do 1. června, denně od 10 do 18 hodin. Výstava historie zlínského designu je přístupná v 15. budově od 10 do 18 hodin.

Byla chyba, že ve Zlíně v roce 2012 škola skončila?
Problém byl spíše logistický, kdy sem museli pedagogové z druhého konce republiky jezdit na zkoušky. Vedle toho se začala rodit Fakulta multimediálních komunikací a přirozeně ji nahradila. Řešila nejen průmyslový design, ale i návazné obory. Myslím, že uzavřením školy zlínský design zásadně neztratil, možná se posunul do jiné roviny. Fakulta je teď oborově tak široká, že kdyby to fungovalo ideálně a všichni se spojili, dodají kompletní produkt od vytvoření návrhu až po jeho marketing.

Je na regionálním designu vidět, že má za sebou stoletou historii?
Určitě ano. Jen si vezměte, že v 90. letech až do roku 2012 tady několik let byly dvě školy designu. A ani dnes nenajdete jinde v Česku akce, které tady škola pořádá, jako jsou výstavy studentského designu Zlín Design Week. Naši studenti jsou také zvyklí se v hojné míře účastnit soutěží i na mezinárodní úrovni a také získávají ocenění. Například v soutěži Best in Design.

Jak si v oblasti designu stojíme ve srovnání se zbytkem republiky?
Obstojně. Zlín má řadu geografických nevýhod, jsme poslední zatáčkou před Slovenskem, bez napojení na dálnice. Ale dnešní doba už komunikuje jinými způsoby a možná to zmíněné klišé o Zlíně už neplatí. Navíc, když se podíváte na některé firmy, jsou už na světové úrovni.

Autor:
  • Nejčtenější

Ve Zlíně vypuklo letní dopravní peklo, průjezd do Otrokovic bude těžký

Pondělní dopravní špička ve Zlíně bude o něco náročnější než jindy a během následujících dvou týdnů se situace...

Největší stavba v Rožnově se zastavila, firma už dodělá jen základy

Vznik kulturního centra a knihovny v Rožnově pod Radhoštěm se prodražuje. Nejdříve měla stavba stát 120, později 325,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavba nové silnice v Prštném se blíží, uleví zahlcenému centru Zlína

V roce 2026 může začít stavba nové silnice v Prštném, která povede přes železniční trať. Pravomocné územní rozhodnutí...

PSG chce stabilizovat zlínský hokej. Do extraligy postoupíme sami, říká Vlach

Dlouho se k bouřlivému dění v hokejovém klubu PSG Berani Zlín pro média příliš nevyjadřoval a řešil ho spíše v rámci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

V Holešově chystají důležitý rondel, uleví dopravě z průmyslové zóny

Křižovatka ve tvaru písmene T u bývalého cukrovaru ve Všetulích je jedním z dopravně nejproblematičtějších míst v...

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Obrazy, grafiky i flakony Salvadora Dalího vystavuje zlínská galerie

Více než stovka děl španělského malíře Salvadora Dalího včetně jeho vůbec nejznámější litografie s tématem tekutých...

Všechno je připravené do detailu, Cyrilometodějská slavnost může začít

Největší veřejné oslavy státního svátku Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velehradě se vracejí v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...