„Zásadně s tím nesouhlasíme a jsme připraveni podat pozměňovací návrhy v parlamentu. Opatření bohužel přichází v době, kdy stát na obce navaluje nové a nové povinnosti,“ prohlásil poslanec a předseda hnutí STAN Petr Gazdík, který se za zvyšování daňových příjmů obcím a městům dlouhodobě angažuje.
Gazdík je také místostarostou v Suché Lozi, konkrétně tato slovácká obec s 1100 obyvateli by podle něho mohla po zavedení balíčku přijít o zhruba 500 tisíc korun.
„Když chce stát měnit daňový systém, nemusí do toho tahat obce,“ podotkl Gazdík.
Tak vysoké krácení příjmů je podle ředitele Svazu měst a obcí ČR Pavla Drahovzala, který je současně starostou Velkého Oseka, pro samosprávy nepředstavitelné.¨
„Může zásadně negativně ovlivnit jejich další rozvoj,“ varoval Drahovzal.
Ekonomický růst nebude trvat věčně, upozorňuje Gazdík
Daňový balíček by měl od ledna 2019 zrušit superhrubou mzdu a o procentní bod snížit daňovou zátěž. Na to ale musí stát někde vzít. Proto obce a kraje dostanou méně peněz v oblasti daňových příjmů fyzických osob.
„Cílem balíčku je zrušit komplikovaný koncept superhrubé mzdy a současně rozumným způsobem snížit daňovou zátěž fyzických osob, kterým tak zůstane v peněženkách větší část jejich příjmů,“ vysvětlil vedoucí oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí Michal Žurovec.
Klíčové podle něho je, že ani po částečném omezení daňových příjmů obce a kraje tratné nebudou. Stále se totiž zvyšuje výběr daní, který by měl ztrátu pokrýt.
„Příjmy obcí a krajů budou i nadále meziročně růst. Obavy některých politiků ze zastavení investic nejsou namístě,“ tvrdí Žurovec.
Podle odhadů resortu by si obce i po zavedení daňového balíčku mohly polepšit o 2,9 miliardy korun a kraje o 1,1 miliardy.
Gazdík to však považuje jen za předpoklad, který se nemusí naplnit.
„Ekonomický růst nebude pokračovat věčně. Navíc systém se nastaví na mnoho let dopředu, kdy už bude zase hospodářský pokles,“ obává se Gazdík, podle něhož by takové daňové úpravy neměla dělat vláda v demisi.
Starostové: Zasáhlo by to naše naplánované investice
Obce se navíc po letošním navýšení daňových příjmu o více než 9 miliard korun dostaly na téměř optimální úroveň. Opatření ministerstva je však může posunout zpět a snížit kvalitu života obyvatel.
„Máme naplánovaných spoustu investičních akcí. Kdybychom měli nižší daňové příjmy, nemohli bychom je udělat všechny,“ konstatoval starosta Březnice Josef Hutěčka.
„Čekali jsme, že daňové příjmy obcí porostou, jak bylo deklarované. Pokud ne, budeme se tomu muset bohužel přizpůsobit,“ doplnil.
Menší obce by přišly řádově o několik set tisíc korun. V případě Provodova by to mohlo být okolo 700 tisíc.
„Žádný starosta za to není rád. Těžko se plánují dlouhodobější investice, když se stále mění daňové příjmy. Snad se to neprohlasuje,“ věří starosta Provodova Marek Prachař.
V Držkové zase chtějí upravit školu, jejíž provoz obec stojí ročně dva miliony korun. I proto je možný výpadek příjmů nemile překvapil.
„Kdyby stát vzal obcím přes pět miliard korun, bylo by to cítit. Snad zdravý rozum zvítězí a příjmy zase nepoklesnou,“ řekl tamější starosta Josef Jarcovják.
Ani vedení kraje není z návrhu ministerstva nadšené. „Pokud budeme mít šanci, pokusíme se tomu zabránit jednak jako Zlínský kraj, jednak přes Asociaci krajů,“ naznačil ekonomický náměstek hejtmana Jiří Sukop.
