Slavnostní zahájení stavby si z politiků nenechali ujít předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček z Kroměříže kandidující na kraj, ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (oba z hnutí ANO), z KDU-ČSL pak hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a starosta Starého Města Josef Bazala, jenž kromě kraje kandiduje i do Senátu.
„Stavbu se rozhodlo zahájit Ředitelství silnic a dálnic, protože stát je investorem. Já jsem akci neorganizoval, byl jsem jen pozván. Moje kampaň to určitě není,“ reagoval hejtman Čunek.
„Že se začíná týden před volbami, je fakt. Ale už jsem zahajoval stavbu minulý i předminulý týden, několikrát o prázdninách. Děláme to zkrátka v nejbližší možný den, navíc je ještě dobré počasí,“ prohlásil ministr Havlíček.
První úsek dálnice na Uherskohradišťsku má ulevit dopravě v Babicích, Huštěnovicích a Starém Městě, kudy nyní denně v průměru projede přes 15 tisíc aut. Postaví jej společně Eurovia a Strabag za 2,850 miliardy korun. Do provozu má být podle představ silničářů uvedený v prosinci 2023.
Ačkoliv však neměli silničáři na rozdíl od jiných míst problémy s ekologickými aktivisty nebo s výkupy pozemků, příprava se stále protahuje.
 |
Když loni v květnu získali stavební povolení, chtěli naplno rozjet výstavbu nejpozději letos v březnu. Místo toho teprve letos v červenci otevřeli obálky s nabídkami firem, které se ucházely o výstavbu.
A i po středečním slavnostním poklepání na základní kámen na kraji Starého Města není jasné, kdy se stavební práce rozběhnou naplno. V trase dálnice totiž stále ještě nezačal archeologický průzkum, který v této fázi přípravy bývá běžně dávno hotový. Přitom především u Starého Města může být významné naleziště.
Brněnští archeologové chystají další námitku
Vše se zadrhlo kvůli výběru firmy, která záchranný archeologický průzkum provede, na což před dvěma týdny upozornila MF DNES. V soutěži nejprve uspělo sdružení dvou společností – Archaia a Samson Praha. Výběr však napadl Archeologický ústav Brno, podle něhož nemá druhá jmenovaná firma licenci k archeologickému průzkumu. Ústav se proto obrátil na antimonopolní úřad. Ten zrušil rozhodnutí silničářů o tom, jak se s touto námitkou vypořádali.
„Rozhodnutí zadavatele o námitkách bylo v části týkající se referenčních zakázek dodavatele Samson Praha nedostatečné a nesrozumitelné,“ řekl mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Švanda.
Silničáři pak raději sami zrušili výsledek soutěže a firmu vybrali znovu ze stejných nabídek s tím, že se více zabývali námitkami archeologického ústavu. Výsledek soutěže je stejný - opět zvítězilo sdružení Archaia a Samson Praha.
„Abychom nehráli právní bitvy, které trvají měsíce či roky, řekli jsme si, že vydáme nové rozhodnutí o výběru zhotovitele,“ nastínil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek. „Stále si myslíme, že jsme zákon neporušili. ÚOHS nám neřekl, že jsme rozhodli špatně, ale že se máme zamyslet nad tím, jak se vypořádat s jednou připomínkou. To jsme udělali,“ doplnil.
Archeologický ústav Brno proti rozhodnutí chce opět podat námitku, která se týká oprávnění společnosti Samson Praha.
„Nemají licenci na provádění záchranných archeologických průzkumů. A podle našeho názoru nestačí, že jsou ve sdružení,“ naznačila ředitelka brněnského ústavu Andrea Matějíčková.
„Námitky jsou nesmyslné. My kvalifikaci mít nemusíme, protože jsme ve sdružení. Archaia všechna oprávnění má,“ reagoval jednatel firmy Samson Praha Marcel Rückl.
Chudárek zmínil, že sdružení Archaia a Samson Praha už pro silničáře dělalo archeologický průzkum na dálnicích D11 a D35. Hlavním kritériem v aktuální soutěži byla cena.
Podle šéfa silničářů spory kolem archeologického výzkumu jsou sice komplikací, ovšem stavbu nemají zastavit.
„Měli jsme zahájení dálnice naplánované na září, říjen. Máme vybraného zhotovitele, který může dělat některé věci bez archeologického průzkumu. Například přeložky inženýrských sítí nebo realizační dokumentaci stavby. Není to tak, že nemůžeme dělat vůbec nic,“ tvrdí Chudárek.
Podle něho navíc už proběhl archeologický dozor při skrývce ornice v trase dálnice. „Dělali jsme tam různé sondy, proběhla i metoda infračervených paprsků, díky níž je možné vidět obrysy předmětů v podzemí. Víme, kde můžeme očekávat nějaké nálezy,“ popsal Chudárek.
Za rok začne vznikat další úsek
Dálnice D55 má v budoucnu spojovat Olomouc s Břeclaví. Zatím je z ní hotová trasa z Hulína do Otrokovic, kde v současnosti vzniká druhá, jihovýchodní část obchvatu města. Hotová má být za rok v listopadu, řidiči ji ale zřejmě začnou částečně využívat už na jaře.
Od Otrokovic k Babicím pak bude tranzitní doprava zatím nadále jezdit po stávající silnici I/55 přes Napajedla a Spytihněv, silničářům se na tuto část dálnice teprve letos podařilo získat územní rozhodnutí. Za dva roky chtějí mít stavební povolení, o rok později začít s výstavbou a cestu zprovoznit v roce 2026.
Naopak jižně od Starého Města mají práce na D55 začít už příští rok. Výběrové řízení na devítikilometrový úsek do Moravského Písku, pro které je už vydané pravomocné stavební povolení, chce ŘSD vyhlásit ještě tento nebo příští týden, stavět se má začít příští rok a hotovo bude v roce 2024. Tehdy má být dokončený i navazující čtyřkilometrový úsek do Bzence, který ale zatím stavební nemá.
Problematické je pak čtrnáctikilometrové pokračování do Rohatce, především průchod přes ptačí oblast Bzenecká doubrava, kde zatím schází i územní rozhodnutí. Ekologové zde požadovali vedení dálnice v tunelu. Silničáři zase zvažují částečné zasklení a variantu dvoupruhu.
