Jde o mosty přes dálnici. Přeložky silnic, jež vedou v její trase. Celkem je to třiadvacet menších stavebních zásahů, bez nichž nemůže důležitá dálnice D49 z Hulína do Fryštáku sloužit motoristům. A vědí to i ekologické organizace, které podaly proti stavebnímu povolení na tyto objekty odvolání.
„Je to pro nás komplikace. Odvolání řeší krajský úřad,“ řekl šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.
Soud přitom v červnu odmítl žalobu aktivistů, kteří napadli to, že v trase cesty žije křeček (více čtěte v článku Soud zamítl žalobu kvůli křečkovi, dálnici D49 brzdí ještě rak a čmelák), v červenci rozhodl stejně i v souvislosti s dalšími chráněnými živočichy (podrobněji v článku Dálnice D49 má zelenou, soud zamítl i žalobu kvůli čmelákovi a žábám).
Kvůli tomu příprava přes rok stála. A téměř ve stejnou dobu podali aktivisté zmíněná odvolání.
„Soud potvrdil, že bylo vše v pořádku. Oni ale hrají o čas,“ řekl na adresu aktivistů Chudárek.
Spolek z Vizovic chce jen dvoupruh a obchvaty obcí
Věří, že ministerstvo dopravy letos vydá na dálnici stavební povolení. Ale i kdyby nabylo právní moci, tak dokud nebude rozhodnuto o odvoláních, stavět se nemůže.
Navíc Chudárek očekává, že i hlavní povolení na dálnici odpůrci napadnou. Proti D49 se nejčastěji ozývaly spolky Egeria a Děti Země, tentokrát se k nim přidali i aktivisté z Kostelce a Vizovic, i když se jich tato část dálnice přímo nedotýká.
Přes Kostelec ale má vést dálniční přivaděč do Zlína, kolem Vizovic pokračování D49 ke slovenské hranici.
„Když bychom řešili jen vizovickou část a čekali, až bude čtyřpruh v Zádveřicích, mohlo by být pozdě,“ nastínil předseda spolku Vizovické vrchy Pavel Pečeňa.
Podle něho by dálnice mohla vést jen do Fryštáku, dál k hranici by pak stačil jenom dvoupruh s obchvaty měst.
Aktivisté z Kostelce odmítají pilíře a zářez ve svahu, chtějí tunel
„Zatím jsme nedosáhli dohody s ŘSD, tak sdružení rozhodlo, že budeme postupovat tímto způsobem,“ podotkl předseda Spolku pro ekologii Kostelec Ivo Kovář.
Úsek D49 Hulín-Fryšták
Silničáři počítají s tím, že přes Kostelec, který je částí Zlína, povede dálnice částečně na pilířích a v zářezu ve svahu. Někteří místní lidé ale chtějí tunel. Mimo jiné proto, že se bojí, že svah, nad nímž jsou rodinné domy, nebude potom stabilní.
Silničáři varianty spolků odmítají. A poukazují na to, že všechna čtyři odvolání, tedy i ta od Egerie a Dětí Země, mají prakticky stejné znění. Píše se v nich například: „Za tohoto stavu dle odvolatele nemá smysl se napadeným stavebním povolením podrobněji zabývat.“ Proto ho spolky navrhují zrušit.
„Je to organizovaná činnost. Odvolávají se úplně proti všemu, co souvisí s D49. Takový souvislý útok jsme ještě nezažili,“ postěžoval si Chudárek. „Všechny námitky jsou nesmyslné,“ je přesvědčen.
Senát podpořil urychlení výstavby dálnicSenát podpořil urychlení výstavby dálnic D55 z Otrokovic do Břeclavi a D49 z Hulína na hranice se Slovenskem, které by měly zlepšit dopravní situaci ve Zlínském kraji. Horní komora Parlamentu se záležitostí zabývala na základě petice, kterou podepsalo na 17 tisíc lidí. „Sedmnáct tisíc občanů chce, aby zvítězil zdravý selský rozum a zákony byly pro lidi, ne kverulanty, kteří chtějí investice blokovat,“ uvedl za organizátory petice bývalý zlínský hejtman Libor Lukáš (dříve ODS). Jeho nástupce v čele kraje, senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) doporučoval, aby se řízení kvůli výskytu některého z ohrožených živočichů v místě stavby automaticky vztahovalo na případný výskyt všech takových živočichů. Zabránilo by se tím podle Čunka tomu, aby ekologičtí aktivisté řízení o povolení stavby prodlužovali poukazem na údajný výskyt dalších ohrožených zvířat. „Taháme kočku za ocas, neřešíme příčinu problému,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní sice úřady i soudy mají zákonem stanoveny termíny pro projednání, ty ale nejsou vymahatelné. Stát letos plánuje začít s dostavbou stokilometrové dálnice D55 z Olomouce do Břeclavi, z níž je zatím hotovo 17 kilometrů. Počátkem října dělníci začali pracovat na obchvatu Otrokovic. |
„Každý spolek chtěl předložit své vlastní námitky, tak jsme se dohodli, že to dáme v tomto případě dohromady. Jde o procesní námitky proti stavebnímu úřadu, který nerespektoval zásady vedení stavebního řízení,“ přiblížil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
„Mohlo by to mít větší vliv, než kdyby se odvolalo jenom jedno sdružení,“ míní Pečeňa.
Stát ale připravuje zákony, kterými chce omezit možnosti aktivistů, jak zasahovat do povolování dálnic. Ministr dopravy Dan Ťok přitom poukazuje na D49, v jejíž trase žijí chránění živočichové, a spolky napadly výjimku silničářů, aby do území mohly zasáhnout.
„Byly to spíše šikanózní návrhy. Náprava není otázka novely jednoho zákona. Doufám, že se nám do dvou let podaří alespoň některé zákony upravit tak, aby to nebylo možné,“ naznačil Ťok.
Zmínil, že by ten, kdo podá návrh na zrušení povolení, zaplatil kauci. Ta by v případě, že odvolání bylo nedůvodné, propadla státu.
„Kauce by mohly být až 50 tisíc korun. Když by se ukázalo, že je podání důvodné a člověk uspěje, peníze by se mu vrátily,“ dodal Ťok.
Díky legislativním úpravám by se podle něho doba přípravy dálnic, která je dnes 13 let, mohla zkrátit na polovinu.
