Zhruba dva roky zdržení znamenala žaloba ekologů proti výjimce k zásahu silničářů do území chráněných živočichů, která se týkala pokračování dálnice D49 z Fryštáku do Lípy. Tentokrát nešlo o křečka, ale například o brouky, mravence, ještěrky, žáby nebo veverku.
Soud nakonec námitky odmítl, příprava dalšího úseku silnice tak může pokračovat. Silničáři by chtěli letos požádat o územní rozhodnutí. Kdy začnou stavět, zatím jasné není i kvůli tomu, že ekologické spolky ve svých aktivitách zřejmě polevovat nebudou.
„Ve chvíli, kdy vydáme jakékoliv správní rozhodnutí, nebo nějaký úřad vydá výjimku, je to ze strany spolků napadnuto. Když jim nevyhoví odvolací orgán, jde to k soudu. Za poslední tři roky jsme ale ani jeden soud neprohráli,“ reagoval šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.
„Konzultujeme to s odborníky přes životní prostředí, kteří na to mají školy a autorizační razítka, ne se samozvanci,“ naráží Chudárek na spolek Egeria, jenž žalobu v tomto případě podával. Jeho hlavní postavou je Miroslav Mach, který s MF DNES dlouhodobě nekomunikuje.
Soud: Navržená opatření stačí
Egeria už dříve napadla výjimku týkající se výskytu křečka polního v trase D49 z Hulína do Fryštáku, kde stále není vydané stavební povolení.
V úseku do Lípy jde o více než deset chráněných živočichů. Spolek napadl výjimku nejprve u brněnského krajského soudu, který nejdřív vydal předběžné opatření, čímž přípravné práce zastavil. Potom soud žalobu zamítl. Egeria podala kasační stížnost a opět neuspěla u Nejvyššího správního soudu v Brně, který rozhodoval v loňském roce.
„Nejvyšší správní soud považuje za důležité to, že správní orgány měly dostatečné podklady týkající se umístění předpokládaného záměru, konkrétních poměrů v území, aktuálního stavu přírody v dané lokalitě, výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a jejich potřeb, a že tedy mohly posoudit, jakým způsobem plánovaná stavební činnost negativně zasáhne do jejich prostředí,“ sdělil v odůvodnění rozhodnutí předseda senátu Nejvyššího správního soudu v Brně Tomáš Foltas.
Zjednodušeně řečeno, podle soudů jsou navržená kompenzační opatření dostatečná s tím, že budou v dalším průběhu upřesňována. Silničáři tak mohou pokračovat v přípravě dálnice, kde už proběhly geologické a hydrologické průzkumy.
„Dokončujeme dokumentaci pro územní řízení. Máme v plánu požádat o územní rozhodnutí na konci letošního roku,“ nastínil Chudárek. Počítá ale s tím, že, když ho úřad vydá, aktivisté se proti němu odvolají. Totéž se potom může stát u stavebního povolení.
Další spor je v Kostelci
Chudárek očekává stejný scénář jako v úseku D49 z Hulína do Fryštáku, kde už dříve bylo vydané stavební povolení, ale soud ho po žalobě spolků zrušil. Kdy by se mohl začít budovat úsek do Lípy, proto nechce odhadovat. V oficiálních předpokladech silničářů je uveden termín zahájení stavby v roce 2028.
Součástí pokračování D49 z Fryštáku je i dálniční přivaděč do Zlína, kde jsou silničáři zase ve sporu s některými obyvateli Kostelce. Ti požadují, aby tudy cesta nevedla v zářezu, jak je navržená, ale tunelem. Podle silničářů je to však o 600 milionů korun dražší řešení. Požádali o územní rozhodnutí původní varianty. I zde v případě vydání územního rozhodnutí počítají s odvoláním.
Přivaděč, jenž musí být hotový v době, kdy se dálnice D49 dostane do Fryštáku, povede krajinou kolem tamní přehrady na pilířích. Svah nad ní má překonat pod povrchem ve více než deset metrů hlubokém zářezu.
„Zástupci města i Zlínského kraje by měli mít zájem na životním prostředí obyvatel a měli by požadovat zpracování levnějších a ekologičtějších variant, tedy sypaného tunelu, jak je to běžné v sousedních zemích,“ uvedl před časem Ivo Kovář ze Sdružení pro ekologii Kostelec.
„Oni tam dálnici prostě nechtějí. Lidsky jim rozumím, ale musejí se smířit s tím, že cesta je v územním plánu,“ míní Chudárek.
