„Cimbál má potenciál vyrovnat se klavíru, houslím a dalším nástrojům klasického orchestru. Je tak zvukově bohatý a rozmanitý, že dokáže zvládnout klasickou i soudobou hudbu,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletý hudebník.
Při hře na cimbál, obzvlášť při interpretaci klavírních děl Johanna Sebastiana Bacha, prý cítí klid. „Jeho hudba zároveň tiší duši a nutí přemýšlet,“ je přesvědčen umělec v černém triku s výmluvným nápisem v angličtině „Zůstaň v klidu a hrej na cimbál“.
Své umění předvedl nedávno na mezinárodním bienále cimbalistů ve Valašském Meziříčí. Na zahajovacím koncertě odehrál ve světové premiéře skladbu Milana Slimáčka Suita pro cimbál II, kterou brněnský skladatel složil na přání pořadatelů.
Stejnou skladbu uvedl rovněž v hlavní soutěži, v níž obsadil druhé místo s tím, že první porota neudělila.
Když Číp vystupoval na festivalu ve Valašském Meziříčí poprvé, byl ještě školákem. „A pokud si vzpomínám dobře, vůbec jsem se neumístil. Vzalo mě to, ale zároveň i otevřelo oči. Uvědomil jsem si, že musím na sobě začít pracovat. To jsem samozřejmě vůbec netušil, že spoléhat se jen sám na sebe budu muset v Americe každý den,“ líčí.
Než odletěl v srpnu 2018 přesvědčit profesory z Northern State University v Aberdeenu o tom, že cimbál může být hudebním nástrojem budoucnosti, měl už prvenství z valašskomeziříčského festivalu v kapse.
Jeho americký příběh má prvky filmového scénáře. A je rovněž důkazem, že příměr Amerika, země neomezených možností, není nadsázkou. Absolvent Janáčkovy konzervatoře v Ostravě se totiž rozhodl studovat hru na cimbál na kontinentě, kde jeho oblíbený nástroj znají jen přistěhovalci z Evropy a žádná ze škol jeho studium nenabízí.
Studuje, koncertuje i přednáší o cimbálu
Obeslal desítky škol od Atlantiku po Pacifik e-mailem s představením sebe i svého nevšedního nástroje, jehož tóny přirovnal ke klavíru a způsob hraní k perkusím. K tomu přidal hudební ukázky a výčet soutěžních ocenění.
„Samotného mě udivuje, kolik jsem v sobě našel drzosti a odvahy. Na každý pád jsem věřil, že najdu způsob, jak na některou ze škol prorazit,“ říká Číp. „Naštěstí můj dopis dorazil do Aberdeenu v Jižní Dakotě, kde na Northern State University působí profesorka českého původu. Škola mi nakonec umožnila studium, které snad příští rok úspěšně zakončím.“
Americkou misi zahájil v srpnu 2018, diplom v novém oboru „výkonný umělec se zaměřením na cimbál“ by měl získat příští rok. Svůj talent Číp rozvíjí i mimo univerzitu. Jako sólista doprovázel symfoniky z Aberdeenu, na univerzitě v Kansasu současně koncertoval a přednášel o cimbálu.
„Nechci říct, že Amerika bude mým druhým domovem, ale líbí se mi tam a možnosti jsou obrovské,“ uvažuje rodák z Hodslavic na Novojičínsku. „Pokud bych mohl profesně působit v USA a doma sdílet americkou zkušenost, to by byl ideál.“
Už brzy ale možná začne žít ještě svůj druhý sen. Usiluje totiž o stáž v Číně, kam by chtěl odcestovat po letošních prázdninách.
