Dlouhých deset let to bylo téma, které vyvolávalo mezi místními vášnivé diskuse. Nyní je s největší pravděpodobností jasno. Na loukách v lokalitě Hejtman se štěrkopísek těžit nebude. Zastupitelé na posledním zasedání odhlasovali změnu územního plánu, která by měla znamenat definitivní tečku za těžařským záměrem.
„Nyní se bude změnou územního plánu zabývat projektant a nadřízený úřad v Kroměříži. Jakmile bude vše připraveno, musí změnu ještě jednou potvrdit zastupitelstvo,“ sdělila starostka Chropyně Věra Sigmundová.
Celý proces může trvat rok. Přerovská společnost EKO Agrostav by ještě těžbu teoreticky mohla zahájit, podle starostky ale s největší pravděpodobností nestihne vyřídit všechna potřebná povolení.
Lidé se obávali nákladní dopravy, prachu a hluku
A po posledním rozhodnutí zastupitelů to vypadá, že společnost o těžbu už usilovat nebude.
„Momentálně počítáme s tím, že plochu, která nám patří, necháme oplotit a uděláme tu pastevecký areál, kde budeme chovat býky, kteří budou spásat trávu. Využití území chceme začít řešit okamžitě,“ reagoval majitel firmy EKO Agrostav Antonín Stojan.
Historie těžby štěrkopísku v ChropyniV okolí Chropyně je hned několik ložisek vhodných pro těžbu štěrkopísku. Těžební společnosti o ni usilovaly už po roce 2000, ale město jejich záměry odmítlo. V roce 2008 souhlasili zastupitelé se záměrem firmy EKO Agrostav těžit v lokalitě poblíž rybníka Hejtman směrem na Záříčí. Investor chtěl těžit na území 10 hektarů a štěrkem zásobovat vlastní betonárku a místní obyvatele. Městu přislíbil finanční kompenzaci a zbudování rekreační vodní plochy po skončení těžby. Odpůrci těžby poukazovali na to, že nákladní doprava zatíží město prachem a hlukem, vadilo jim také, že se poškodí vzácná přírodní lokalita. Investor měl během let potíže získat potřebná povolení, uškodilo mu i vyhlášení Záříčské louky přírodní památkou. V roce 2017 obyvatelé odmítli těžbu v referendu, zastupitelé jim vyhověli letos v březnu, kdy hlasovali pro změnu územního plánu. |
Ten chtěl těžit na deseti hektarech vlastních pozemků a štěrk dodávat hlavně do vlastní betonárky v Přerově. Po skončení těžby plánoval vybudovat v místě vodní plochu, kterou by občané mohli využít k rekreaci.
„Navíc bylo dohodnuto, že zhruba 1,5 milionu korun z těžby by šlo do rozpočtu Chropyně například na sport a pro mládež. Zarazilo mě, že když zastupitelé jednou těžbu svým hlasováním umožnili, teď se staví proti,“ poznamenal Stojan.
Zastupitelé skutečně před lety těžbu posvětili. V Chropyni se ale postupně proti ní začali bouřit lidé. Vadilo jim, že těžbu bude provázet nákladní doprava, zvýší se prašnost a hlučnost. Místní ekologické sdružení také poukazovalo na to, že území u rybníka Hejtman je jedinečným prostředím pro život vzácných druhů živočichů.
„Je to unikátní lokalita, poslední louky v okolí, které zůstaly v původním stavu. Část z nich byla nedávno vyhlášena kulturní památkou. Člověk, který sem pravidelně chodí, má hned jasno, že to není lokalita pro těžbu,“ upozornil Michal Pospíšil ze spolku Lužňáci, který dlouhodobě aktivně proti těžbě vystupoval.
Investorovi se nepodařilo obavy místních vyvrátit a vše vyvrcholilo loňským referendem, kdy lidé jednoznačně odhlasovali, že těžbu v Chropyni nechtějí.
Firma bude žádat několik milionů korun jako odškodné
Firma dala najevo, že od radnice bude chtít finanční náhradu za zmařenou investici. „Po celou dobu si platíme právního zástupce, hradili jsme řadu studií a posouzení. Tyto prostředky budeme chtít po městu zpět,“ sdělil Stojan.
Přesně částku nevyčíslil, ale odhaduje ji na sedm až osm milionů.
Obava ze sankcí byla i důvodem, proč město i po referendu se změnou územního plánu váhalo. Radnice si nechala vypracovat právní analýzy. Ty přitom nevyloučily, že město bude muset skutečně investorovi platit (více v článku Chropyně navzdory referendu nedala stopku těžbě štěrkopísku, bojí se sankcí).
„Pokud dojde při splnění všech zákonem stanovených podmínek ke změně územního plánu, nelze dopředu vyloučit požadavek dotčeného pozemku na náhradu škody. Judikatura, zejména evropská, k podobným trendům směřuje,“ uvedl ve svém stanovisku právník Stanislav Handl z advokátní kanceláře Ritter - Šťastný.
Zároveň však odmítl, že by tuto náhradu měli hradit přímo zastupitelé ze svých kapes. „To byl určitě důvod, proč nakonec zastupitelstvo pro změnu hlasovalo,“ řekla starostka Sigmundová.
Připustila, že případné odškodné, které by město investorovi zaplatilo, může poškodit město. „Další plánování a investice mohou být za této situace komplikované. Ale respektovali jsme vůli občanů, kteří se vyjádřili v referendu,“ uvedla starostka.
Ani změna územního plánu nevylučuje, že se v budoucnu v některé z chropyňských lokalit může znovu začít těžit. Museli by to ovšem znova odhlasovat zastupitelé, což se za aktuální situace nezdá pravděpodobné.
„Nesmíme dopustit, aby situace zašla tak daleko jako teď,“ upozornil Pospíšil. Ten by si v okolí dokázal představit jen malé šetrné projekty, nikoliv vícehektarové dlouholeté těžby.
