Vizualizace nové výzdoby Chrámu Mistra Jana Husa v Uherském Brodě. Vitráže v...

Vizualizace nové výzdoby Chrámu Mistra Jana Husa v Uherském Brodě. Vitráže v oknech vytvoří výtvarník Michal Polák. | foto: archiv Michala Poláka

Chrám zkrášlí barevné vitráže v oknech, autora inspiruje Bachova hudba

  • 0
Ve sklářské dílně Martina Hoplíčka v Zábřehu na Moravě vzniknou tři pestrobarevné vitráže, jež vyzdobí Chrám Mistra Jana Husa v Uherském Brodě. Autorem bude místní výtvarník Michal Polák, jenž si jako předlohu zvolil vlastní obrazy namalované hudby Johanna Sebastiana Bacha.

Pro Poláka známého především malbou je práce se sklem novou zkušeností.

Kostel je v trvalém užívání Církve československé husitské, ale majitelem a správcem je město Uherský Brod. I když náklady na vylepšení interiéru památky ze 13. století nejsou zanedbatelné, zatím se odhadují na 950 tisíc korun, radnice je slibuje uhradit především z vlastních zdrojů.

„O postupnou obnovu jedné z nejvýznamnějších městských památek se staráme dlouhodobě, a když přišel malíř Polák s originálním nápadem jak zkrášlit interiér chrámu tak, aby skrze vitráže dopadalo dovnitř zvláštní světlo, s rolí investora jsme souhlasili,“ popisuje místostarosta Uherského Brodu Petr Vrána.

Starosta Ferdinand Kubáník doplnil, že město se ještě pokusí získat státní dotaci a celkové náklady zmírnit čerpáním peněz z programu regenerace městských památkových zón a rezervací. „Kromě státu plánujeme oslovit i donátory,“ nastínil Kubáník.

I když je nevšední projekt teprve na začátku, podle Vrány by se vitráže ve výklencích severní strany chrámu mohly objevit ještě letos. Jeden z první dokumentů potřebných k instalaci už radnice získala. Jde o souhlas Národního památkového ústavu v Kroměříži, jenž vitráže vyhodnotil jako umělecké dílo, které interiér kostela vhodně doplní.

Polák původně oslovil sklářskou dílnu ze Skalice u České Lípy, specialisty na výrobu vitráží technologií taveného skla. Konečná volba ale nakonec padla na bližší ateliér v Zábřehu.

Umělec tuší, že jeho nejnovější projekt bude velkou zkouškou. „Nejprve se musí vyrobit rámová konstrukce a teprve podle jejích rozměrů a jiných důležitých momentů přijdou na řadu samotné vitráže,“ popisuje Polák s tím, že nyní nedokáže odhadnout, jak dlouho tato fáze potrvá.

„Výroba samotných vitráží se může pro jejich náročnost odehrávat i šest měsíců,“ poznamenal.

K výrobě se rozhodl použít v republice málo využívanou techniku zvanou fusing. Tato metoda spočívá ve skládání nařezaných barevných skleněných dílů na podložní sklo a následném utavení v jediný kus.

Barevná skla ožívají díky světlu

Na umělci přitom záleží, jaká barevná skla se použijí a na kterých místech se budou kvůli požadovanému barevnému odstínu překrývat. Podkladem pro celý proces budou tři Polákova plátna z roku 2017, která představují jednu z Bachových houslových skladeb zvanou „Čakona“.

Jakmile se vitráže v kostele objeví, podle malíře bude pro návštěvníka důležitější to, co prožije. „Účel vitráží je totiž spojen s možností navozovat rozšířený stav vědomí,“ vysvětluje.

Skleněné barevné plochy podle něj ožívají prostřednictvím světla, a pokud paprsky dopadají k člověku ze strany tak, aby jim nemohl věnovat přímou pozornost, pak mohou nepozorovaně ovlivňovat jeho mysl.

„To je právě ten moment, kdy má člověk možnost proniknout do stavu hlubšího duchovního rozpoložení a „dotknout“ se svého živého ticha.“

Polák nepovažuje chystaný projekt za novou výzvu v uměleckém životě ani za prosazování formy „slyšet barvu, vidět tón“, již ve 30. letech popsal ruský avantgardista Vasilij Kandinskij.

„Z daných Kandinského slov si má člověk pouze uvědomit skutečnost, že poslech hudby, respektive tón vyvolává barevné asociace. Zrovna tak i obráceně může člověk při pohledu na obraz zažívat ‚jeho‘ hudbu. Proto ona na první pohled nesmyslná slova ‚slyšíme‘ barvu, ‚vidíme‘ tón,“ shrnul umělec.