Čapí rodinka se usadila například na komíně zahradnictví Pěnička nedaleko zlínského fotbalového stadionu. Zanedlouho by se jim měla z vajec vylíhnout mláďata. Na stejném místě hnízdí už pátým rokem.
Za vodními ptáky u řeky Dřevnice pravidelně vyráží fotograf Josef Řezníček. „Na nábřeží je sice rušno, spousta aut nebo cyklistů na stezce, jen málokdo ale sejde dolů k vodnímu toku. Ani hluk sem tolik nedoléhá. Proto se tady cítí ptáci bezpečně, mají celou řeku pro sebe,“ říká.
Hlavním důvodem, proč ptáků i dalších zvířat u řeky přibývá, je čistota vody, která se už od devadesátých let rapidně zlepšuje. Řada vesnic dobudovala čističky odpadních vod a rodinné domy se připojily na veřejnou kanalizaci.
„Díky tomu se do Dřevnice proti proudu samy vracejí původní druhy ryb. Navíc ryby do řeky pravidelně vypouštějí rybáři. Pro volavky a čápy je to jako bohatě naservírovaný švédský stůl. Kdy by tomu odolal,“ říká ornitolog Bedřich Landsfeld. „Nemůžeme jim to mít za zlé, je to jejich přirozenost,“ podotýká.
Hladoví kormoráni a volavky si z chovných rybníků udělali „ptačí bufet“ |
Zvířata si zvykla, že je ve městě nic neohrožuje, a ztratila svou plachost. „V přírodě jsou paradoxně obezřetnější,“ upozornil Landsfeld, expert České ornitologické společnosti. „Typickým příkladem je čáp černý, který se ve Dřevnici také občas objeví. V lese, kde je jeho přirozené prostředí, ho prakticky nemáte šanci zahlédnout, okamžitě se ukryje nebo se snaží uniknout.“
V poslední době se v okolí Dřevnice rozšířili i konipasi horští, kteří se ve Zlíně ještě před několika lety prakticky nevyskytovali.
Ptáci snědí a poraní spoustu ryb
Volavky, jejichž eleganci nejenom Landsfeld obdivuje, ale trápí rybáře. „Je to problém, který se vymyká kontrole a sám od sebe se nevyřeší. Podepisuje se to na stavu rybí populace,“ stěžují si zlínští rybáři ve svém diskusním fóru.
Spoustu ryb ptáci nesežerou, ale jen poraní. Mnohdy pak uhynou později. „Snad polovina ryb ve Dřevnici v centru Zlína je oklovaná od volavek. Až v okamžiku, kdy bude řeka mrtvá stoka bez ryb, tak tu ptáci přestanou vysedávat,“ píše se na fóru.
Už je toho příliš. Rybáři vzdávají boj s predátory a opouštějí chovné rybníky |
Přibývající volavky a čápi sice trápí rybáře, zemědělci naopak mají z jejich přítomnosti radost. Oblíbenou pochoutkou těchto ptáků jsou totiž malí hlodavci, především hraboši. V zimě se živí především jimi. Proto je tak často můžeme vidět i na polích.
Největší kolonie u Baťovy vily
Nejvíce volavek ve Zlíně hnízdí v lesíku u vily Tomáše Bati nedaleko řeky. Kolonie usazená v korunách borovic přináší menší komplikace, jako je občasný hlasitý projev, rozházené větve v okolí hnízd a pak také volavčí trus, který se objevuje například na karoseriích nebo sklech aut. „Vypadá to, jako když vám někdo vylije na kapotu kýbl bílé barvy,“ říká Jakub Malovaný z Nadace Tomáše Bati.
Bohužel se občas stane, že mládě vypadne z hnízda. „Jedno jsme objevili hned za dveřmi vily. Když jsme otevřeli, docela jsme se polekali. Vypadalo jako malý drak nebo pravěký létající ještěr,“ popisuje Malovaný nezvyklé setkání. „Do hnízda se nazpět nedostanou, takže je odvážíme do záchranné stanice v Buchlovicích.“
Z Českého Švýcarska do Senegalu. Čápa černého poprvé zaznamenali v Africe |
Největšími požírači ryb jsou kormoráni. Dříve létali od polských a běloruských jezer zimovat na jih Evropy na Balkán, nyní kvůli teplejšímu klimatu tráví zimu na Moravě a plundrují ryby ve zdejších tocích a rybnících. Jeden dokáže zkonzumovat až kilo ryb denně, mnoho dalších poraní zobákem.
Nejsou tu ale jen ptáci. Stále častěji se ve Zlínském kraji vyskytuje vydra říční, která si s oblibou pochutnává na pstruzích na horním toku Dřevnice. Je to predátor, který je přísně chráněný a nemá zde přirozené nepřátele.
