Plášek podle obžaloby způsobil armádě škodu 49,7 milionu korun. Obžaloba se týká 130 zakázek na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou polní nemocnice po jejím návratu z mise z Afghánistánu, které byly realizovány v letech 2008 až 2010. Plášek vinu odmítá. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se na místě odvolal.
Pláškovi hrozilo 5 až 12 let vězení, státní zástupce Petr Matoušek žádal nepodmíněný trest kolem osmi let. Podle něj Plášek nebyl nikdy v situaci, která by mu umožňovala zadávat zakázky bez výběrového řízení. Navíc údajně nezjišťoval, zda ceny odpovídají cenám obvyklým.
Podle žalobce Plášek svévolně obcházel zákony i rozkazy ministryně obrany, když zakázky zadal přímo vybraným dodavatelům. Obhajoba žádala zproštění obžaloby. Plášek tvrdil, že zakázky bez výběrového řízení zadával v časové tísni.
Podle obhájce byly lhůty pro dodání zdravotnického materiálu nutného například pro zahraniční mise krátké, termín označil za šibeniční.
Obžalovaný podle něj navíc nemohl předem znát rozsah požadovaného materiálu, který v polní nemocnici chyběl po jejím návratu z mise, a nemohl tak vypsat výběrové řízení na konkrétní druh a množství materiálu.
„Využil svého oprávnění. Neobcházel zákon o veřejných zakázkách ani vnitřní armádní předpisy,“ argumentoval Pláškův advokát.
Krajský soud mu dal za pravdu. Podle předsedy senátu Radomíra Koudely důvody použití časové tísně, které Plášek uváděl, vyvráceny nebyly a žalovaný skutek není trestným činem.
Hodlá se domáhat právní moci
Pláška, který nyní pracuje jako lékárník, verdikt potěšil. Letité soudní spory ho ale prý velmi poškodily.
„Přišel jsem o hodně, o zdraví, možnost postupovat v armádě, bezpečnostní prověrky, bylo toho moc,“ řekl Plášek. Po právní moci rozsudku se hodlá domáhat náhrady škody.
Zlínský soud už v lednu trestní stíhání v této věci zastavil (více zde), státní zástupce ale uspěl se stížností u olomouckého vrchního soudu.
Stíhání je vedeno pro sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku.
V případu autolékárniček už byl zproštěn viny dříve
Plášek byl před rokem a půl také zproštěn viny v jiném případě, který se týkal nákupu autolékárniček pro armádu.
Podle obžaloby potvrdil v listopadu 2010 převzetí objednávky, autolékárničky a defibrilátory však firma dodala se zpožděním, aniž zaplatila smluvní pokutu z prodlení. Stát tak údajně přišel o 362 tisíc korun (více o tomto případu čtěte zde).
Krajský soud dospěl k závěru, že Plášek jednal ve výjimečné situaci, chyboval a jeho postup měl být předmětem kázeňského řízení, ale trestného činu se nedopustil. Stejný názor zaujal Nejvyšší soud.
Plášek připustil porušení armádních předpisů, trestný čin prý ale nespáchal. Hájil se tím, že kdyby upozornil na nedostatky, zakázka by byla zrušena, do konce roku by se nestihlo vypsat nové výběrové řízení a armáda by o vybavení přišla.
Trestní oznámení ve věci podala v roce 2011 inspekce ministra obrany, která začala prověřovat i další zakázky na základně, jež jsou předmětem nyní projednávané obžaloby. Plášek stál v čele základny od roku 1994, zproštěn funkce byl v lednu 2011 a armádu opustil v červnu 2013.
