„Jde o odhad vycházející z toho, jak dosud probíhaly demoliční práce. Pokud nedojde k poruše nebo technickému problému, bude zbytek konstrukce odstraněn do neděle,“ potvrdil Marcel Schmidt ze skupiny Cream.
Tím ale práce nekončí. Namísto budovy je nyní obří, několik metrů vysoká hromada sutin. Odhadem jde o 140 tisíc tun materiálu. Ty musí zmizet do poloviny prosince. Nebude to jednoduché, protože může jít o nebezpečný materiál, jehož likvidace podléhá přísným pravidlům.
Už nyní se začalo pracovat na vizi, jak by místo mohlo vypadat v budoucnu. „Předpokládám, že památkáři budou požadovat, aby na místě vyrostla budova v podobném objemu i vzhledu,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).
„Pro město je důležité, aby to bylo co nejdříve. Aby prostor získal novou smysluplnou náplň a znovu ožil. Nejhorší by bylo, kdyby zde zůstala nevyužitá pustina po řadu let,“ zdůraznil.
Budova číslo 34 sice nebyla samostatně prohlášena za kulturní památku, nacházela se však na území plošně chráněném jako městská památková zóna Zlín. I u případné nové výstavby bude nezbytné, aby záměr respektoval hodnoty zlínské městské památkové zóny.
„Patří mezi ně zejména urbanistická struktura, půdorysná a hmotová skladba zástavby, její měřítko, dominanty území, kompoziční vztahy, dálkové pohledy, charakter prostředí i materiálové a barevné řešení staveb,“ vypočítala Petra Zelinková z Národního památkového ústavu v Kroměříži (NPÚ).
Nová stavba by proto měla na charakter historického továrního areálu citlivě navázat a nenarušit jeho hodnoty. „Bude to velká architektonická i urbanistická výzva. Národní památkový ústav je připraven poskytnout odbornou součinnost při přípravě dalšího postupu.“
Tým architektů a umělců, k nimž patří Vít Máslo, Petr Janda, Adam Gebrian, Evžen Dub a Vladimír 518, začal pracovat na revitalizaci místa už před požárem s cílem zachovat co nejvíce typické rysy budovy 34. Teď sice ve své práci pokračují, ale musí začít úplně znovu.
Ve Zlíně chtějí stavět přímo na ohořelé torzo budovy číslo 34. Je to memento, tvrdí |
„Nejprve připraví urbanistickou studii, která bude řešit celou širší lokalitu, tedy nejen místo vyhořelé budovy, ale také přiléhající prostranství. Budou tedy přemýšlet nad celým územím, nejen izolovaně o jedné budově. Především jde o plochu dosavadního parkoviště směrem k Baťovu institutu,“ vysvětlil Marcel Schmidt z firmy Cream.
Architekti, kteří se na práci podílejí, vnímají odkaz baťovské architektury jako velmi důležitý. „Nedíváme se na věc jen čistě pragmaticky. Chceme vyvážit historickou hodnotu s tou budoucí, aby si areál zachoval svůj charakter, ale zároveň se mohl stát živou součástí města,“ zdůraznil architekt a zlínský rodák Petr Janda, který stojí například za úspěšným projektem revitalizace pražské náplavky u Vltavy.
Demolice byla přerušena 25. srpna a ještě minulý týden byla naděje na záchranu alespoň malého fragmentu budovy o rozměrech přibližně 24 krát 12 metrů s původní výškou 11 pater. Na něj měla navázat současná moderní stavba. To se však nepodaří.
Expertní skupina prověřovala možnosti bezpečného oddělení a zachování severovýchodního rohu. Vyjadřoval se stavební úřad i památkáři. Tým statiků pomocí dronů detailně analyzoval stav sloupů zbývajícího torza. Přizván byl také expert na betonové konstrukce.
Verdikt statiků byl ale nemilosrdný. „V pátek jsme bohužel obdrželi stanovisko, podle kterého není možné severovýchodní fragment budovy zachovat. Statici další práce směřující k zachování severovýchodního fragmentu z bezpečnostních důvodů zakázali,“ posteskl si Schmidt.
„Plně respektujeme odborné závěry statiků, podle nichž stav dochované konstrukce neumožňuje její bezpečné zachování a je nutné přistoupit ke kompletní demolici,“ dodala Zelinková.
„Baťovský“ požár ve Zlíně: budova se bortí, pryč je zboží za miliony. Poštu hasiči uhájili |
Požár v budově číslo 34 vypukl 9. července ráno. Hasiči oheň likvidovali téměř dva týdny. Definitivní uhašení ohlásili 22. července, objekt předali společnosti Cream o pět dní později. Stavební úřad rozhodl o neodkladném odstranění stavby.
Oheň vznikl nejspíše v devátém patře ve skladu obuvi, který měla pronajatý firma Vasky. Odtamtud se rozšířil do dalších pater a na střechu. V objektu byly zejména sklady a kanceláře. Poté, co se budova na dvou místech zřítila, zůstala před začátkem demolice stát přibližně polovina.
Příčinu požáru, který se obešel bez zranění, zjišťují kriminalisté ve spolupráci s vyšetřovateli hasičů. Podle policistů to může trvat i několik měsíců.
Kontroverzní vazby na lidi spojené s Krejčířem Většinový akcionář skupiny Cream Petr Tankó. | foto: CREAM Group Vlastníkem budovy a velké části zlínského továrního areálu je skupina Cream, jejímž většinovým majitelem je Petr Tankó. Portál Seznam Zprávy v úterý přinesl informace o jeho spolupráci s Petrem Gremlicou, který byl v minulosti napojen na odsouzeného Radovana Krejčíře. Ten si aktuálně odpykává 35 let vězení v Jihoafrické republice. Společnosti Cream patří nemovitosti za miliardy korun. Kromě zlínského areálu má budovy a pozemky po celém Česku. Kromě toho Cream vlastní velké kontejnerové překladiště nedaleko slovenských Košic. V čele jeho vlastnické struktury je právě Gremlica, který byl před lety členem představenstva Krejčířovy firmy Corimex. „V žádné z kauz spojených s jeho osobou jsem nikdy nebyl v postavení obviněného a mám čistý trestní rejstřík,“ uvedl pro Seznam Zprávy Gremlica. Když se ale v roce 2017 vrátil z Jihoafrické republiky do Česka Krejčířův syn Denis, pořídil si v Praze polovinu luxusní vily. Její druhou polovinu si koupil právě Gremlica, popsal tehdy portál iDNES.cz. Sám Tankó jakékoliv vazby na Krejčíře odmítá. „S Radovanem Krejčířem nikdy nebyl v osobním, obchodním ani jiném kontaktu,“ reagovala pro Seznam Zprávy skupina Cream. Tankó má podle Seznam Zpráv také dlouhodobé osobní vztahy s dalším Krejčířovým spolupracovníkem, kontroverzním zlínským podnikatelem Michalem Redlem, který je hlavním aktérem kauzy Dozimetr. Redl byl dříve částečně zbaven svéprávnosti. Mezi jeho opatrovníky patřil zlínský podnikatel Radek Majc. Ten podle Seznam Zpráv působil ve firmách blízkých rodině Redlových, ale také ve firmách, z nichž později vyrostla současná společnost Cream. „Skupina Cream ani další společnosti ovládané panem Tankem neobchodují s Michalem Redlem ani s obchodními společnostmi, které ovládá. Petr Tankó a Michal Redl se osobně dlouhodobě znají,“ uvedla firma ve svém vyjádření pro Seznam Zprávy. |
