Oslabit vliv Ruska coby největšího dodavatele plynu a umožnit Česku částečnou soběstačnost po stránce zdrojů energie. To jsou plány firmy Cuadrilla Morava, dceřiné společnosti britské firmy Cuadrilla, která hodlá plyn těžit z břidlicových vrstev. Tedy z vrstvy hornin, která se nachází tisíce metrů pod povrchem země.
Britové si Valašsko vytipovali díky zjištění geologů. Jde totiž o jedinou část Moravy, která je volná. Jiná místa jsou rozebraná. Jedná se o lokality Hranice, Valašské Meziříčí, Vsetín a část kraje v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. "Vědečtí pracovníci vytipovali několik míst v Evropě, která by mohla být pro těžbu plynu z břidlic vhodná," uvedl Stanislav Benada, poradce britské firmy.
V první fázi chce firma udělat seizmická měření a tříkilometrový průzkumný vrt. Do konce letošního roku bude stanovené průzkumné území, těžba by mohla začít nejdříve v roce 2017.
"Zatím jsme o tom nemluvili, aby lidé nepanikařili"
"Jste první z českých novinářů, s kým o tom mluvím. Když se řekne vrt, ropa, plyn, vzniká obecně panika. Lidé si hned vybaví slova: hrůza, havárie. Nic takového ale nehrozí," uklidňuje Benada s tím, že pokroková těžba plynu z břidlic se rozvíjí i v dalších zemích Evropy.
Těžba z břidlicMyšlenka, že pravěké břidlice v hloubkách několik tisíc metrů pod povrchem by měly být zdrojem plynu, původně pochází z Ameriky. "Tento způsob těžby tu používají 6 nebo 7 let. Do USA se dováželo velké množství zkapalněného plynu třeba z Alžírska. Po rozšíření domácí těžby plynu z břidlic nahradili až 30 % dováženého plynu," uvedl poradce firmy Cuadrilla a expert na geologii Stanislav Benada. "Pracují ve velkém, proto dokázali i snížit ceny prací a otevírají nové a nové vrty," dodal. Teď s novou myšlenkou začínají firmy pronikat i do Evropy, například i do Polska. V Česku zatím tímto způsobem nikdo nepostupoval. |
Nová technologie by měla přinést větší zaměstnanost a také příjmy do pokladny měst a obcí. "Obce dostanou peníze za to, že tyto práce na svém území trpí," poznamenal Benada. A co víc, místní lidé získají práci při zásobování těchto zařízení.
"Jednoznačně to podporuji. Určitě se nebojíme, těžba plynu není těžba uhlí," podotkl Jiří Částečka, starosta Valašského Meziříčí.
Starosta obce Branky na Vsetínsku František Svoboda už byl o dost zdrženlivější. "Zatím nevím, jaký dopad by to mohlo mít na území. Takže nemohu soudit," zůstal opatrný Svoboda.
Jak se bude plyn těžit? Vrtná souprava se postaví na ploše 200 krát 200 metrů. "Nic nikde nevytéká, veškeré kapaliny jsou v kontejnerech, vytěžené horniny se řádně vyváží na skládku," popsal Benada s tím, že vrt se musí nacházet v místech dostatečně vzdálených od rodinných domů.
Pokud se po prozkoumání terénu ukáže, že by mohla být těžba plynu úspěšná, použijí těžaři horizontální vrty. "Voda a jemný písek pod velkým tlakem rozpuká horninu, přes pukliny získáme plyn," vysvětlil Benada.
Pokud první výsledky měření dopadnou dobře, britská firma vědců se k samotné těžbě spojí s některým z větších hráčů na evropském plynařském trhu.
K možnosti těžby plynu se budou vyjadřovat starostové měst a obcí i nevládní organizace, představitelé Chráněné krajinné oblasti Beskydy i ochránci přírody.
"Technologie těch vrtů je mi známá. Společnost ale musí počítat s tím, že se mohou setkat u obcí s negativní odezvou," reagoval Milan Orálek, šéf valašskomeziříčských ochránců přírody.
Budeme vybírat neosídlená území, slibují těžaři
Naftaři si uvědomují, že pohybovat se v oblasti Zlínského kraje, o kterou mají zájem, nebude jednoduché. "Jde o velmi zalidněnou oblast, takže budeme muset vybírat spíše neosídlená území," poznamenal Benada.
"V CHKO Beskydy budou mít velké problémy, tam se vrtací práce téměř nepovolují. Teď bude záležet na krajském úřadě a obcích, jestli jim vrtat povolí," upozornil Orálek s tím, že se obává hlavně zvýšeného hluku, který by nastal v důsledku těžby zemního plynu.
"Mají to samozřejmě v Americe vyzkoušené. Ale tuto technologii vítám, protože nám za chvíli zdroje energie dojdou. Problém je v tom, že nejsme v Nevadské poušti," podotkl Orálek.
