Proti prodeji zámku se vymezili členové Spolku pro obnovu zámeckého parku, kteří kromě iniciování petice poslali před nedávnem také otevřený dopis starostovi.
„Zámek stojí přímo ve středu obce. Chceme, aby byl přístupný veřejnosti, podobně jako je tomu u sousedního parku. Ten je po rekonstrukci plný lidí,“ uvedla předsedkyně spolku Pavla Marková.
Zároveň upozornila, že při komunálních volbách před dvěma lety neměla žádná ze stran a hnutí kandidujících v Brankách případný prodej zámku ve svém programu.
„Pokud se zámku zbavíme, zpátky se nám už nikdy nevrátí,“ je přesvědčena.
Zámek je černou dírou na peníze, říká starosta
Obec do postupných oprav zámku investovala v posledních letech 2,5 milionu korun. Za ně zrekonstruovala střechu, vyměnila část oken, osadila okapy, letos se podařilo také dobudovat dešťovou kanalizaci.
„Podařilo se nám zastavit chátrání zámku. Ten je ale černou dírou na peníze. Musíme se starat o chodníky, silnice, hřbitov a řadu dalších věcí, které jsou pro naše obyvatele potřebnější. A dosáhnout na zásadnější částky prostřednictvím dotací je prakticky nemožné,“ naznačil starosta František Svoboda.
Kompletní rekonstrukce zámku by odhadem přišla na desítky milionů korun. Navíc obec pro objekt nemá odpovídající využití. Proto by se nebránila jeho prodeji, avšak rozhodně prý ne každému, kdo se namane.
„Výše nabídnuté ceny pro nás není rozhodující. Potenciální kupec musí být důvěryhodný a mít pro zámek smysluplné využití,“ objasnil starosta.
O žádném investorovi ale v obci momentálně nevědí. Před časem se sice na zámek přijel podívat podnikatel z Valašského Meziříčí, o budovu ale nakonec zájem neprojevil.
Spolek se chce do oprav zapojit formou brigád
Podle starosty by se stavba mohla v budoucnu stát například sídlem firmy, případně místem pro rezidenční bydlení se soukromým muzeem.
Naopak spolek by v památce rád viděl environmentální centrum s možností pořádání kroužků a výstav, případně kulturní středisko.
Odpovídající prostory pro pořádání plesů, svateb, oslav a dalších akcí v Brankách dlouhodobě chybí, často se musejí konat v místní školce.
Obec ale nyní zvažuje nákup restaurace U Staňků.
„Společně s kulturním sálem ji můžeme opravit a problém tak vyřešit,“ podotkl Svoboda.
„Sál na zámku by byl rozhodně reprezentativnější než v hospodě. Jsme připraveni obci pomoci formou brigád, podobně jak jsme to dosud dělali v parku,“ opáčila Marková, která si je vědoma, že postupná rekonstrukce zámku může trvat i desítky let.
Dalším osudem památky by se měli na svém prosincovém zasedání znovu zabývat zastupitelé.
Stavbu z 18. století vlastní město jedenáct let
Zámek nechal postavit František Erasma Lockner z Lockenau po roce 1701. V osmdesátých letech devatenáctého století byl za majitele Hanse Hubera přestavěn.
Ve dvacátém století byla v zámku například podniková ozdravovna brněnské Zbrojovky, budova sloužila i jako ubytovna dětí řeckých emigrantů a od roku 1960 coby součást dětské psychiatrické léčebny.
Na konci roku 2005 se zámek spolu s parkem o rozloze asi čtyř hektarů, kuchyní a budovou bývalé léčebny stal majetkem obce.
Branky chtěly, aby se zámek proměnil na domov důchodců, u státních institucí však se žádostí o finanční podporu neuspěly. Neúspěchem skončila i snaha o zapojení norských fondů.
