Radnice si nechaly vypracovat studii, která hodnotí jejich nakládaní s odpadem a ukazuje, jaká opatření by měly v následujících letech provést. Paradoxně se však ukázalo, že budou mít problém s plněním cílů třídění odpadu více než jinde.
„Bohužel nehrajeme o odpad, ale o čísla,“ posteskl starosta Bojkovic a předseda řídícího výboru zmíněných obcí Petr Viceník.
Hlavním problémem je biologický odpad. V regionu totiž v drtivé míře využívají likvidace odpadu v kompostérech, které obce rozdávají lidem. Radnice si také samy likvidují odpad z městské zeleně.
„Problém je, že tento bioodpad neumí ministerstvo započítat do recyklované produkce,“ uvedl Viceník. V praxi tak jde o odpad, který se nezapočítává do celkové produkce a obce v regionu ji proto mají nižší než jinde v republice. Ale zároveň se tím pádem nebere ani jako odpad vytříděný. „Stávající legislativní cíle, jako například šedesátiprocentní podíl tříděného odpadu od roku 2025, jsou za těchto podmínek nesplnitelné,“ míní Viceník.
Všech 82 obcí se proto obrátilo na ministerstvo životního prostředí s žádostí na úpravu legislativy. Podle jejich požadavku by měl systém zohledňovat prevenci vzniku odpadu.
Odpady vyřeší společně. Obce ve Zlínském kraji spojí síly, i kvůli penězům |
Ministerstvo však obcím nejspíš úplně nevyhoví. „Domácí kompostování je prakticky nekontrolované obcemi a je obtížně zjistitelné skutečné množství domácího zkompostovaného materiálu,“ reagoval v dopise starostům ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že nepodložené údaje o domácím kompostování by neuznala ani Evropská komise. „Lze očekávat, že v budoucnu budou nastaveny cíle rovněž pro prevenci vzniku odpadů,“ uvedl ministr.
Naopak úprava by měla přijít v oblasti komunitního kompostování, kde ministerstvo dostatečná data má a umožní tuto položku započítat do cílů třídění obcí. Ministerstvo rovněž doporučilo zřízení komunitní kompostárny v regionu a předávání bioodpadu do bioplynové stanice v Hodoníně.
Každá obec si systém vybírá
Starosty taková odpověď neuspokojila. „Vede nás to k tomu, abychom instalovali hnědé popelnice na bioodpad a odnaučili lidi to, na co si nyní zvykli,“ podotkl Viceník. „Popelnice pak budeme za těžké peníze svážet do kompostáren, celý proces bude extrémně drahý a zatíží životní prostředí,“ zlobí se.
Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas |
Jiná situace je ve velkých městech. Například ve Zlíně, kde se v posledních letech zaměřili na rozdávání popelnic na bioodpad a lepší plánování jeho svozu. „Vždy záleží na typu obce a povaze regionu. Vhodné mohou být různé systémy. Radnicím bych nic paušálně nezakazoval, ani je nepostihoval,“ dodal Viceník.
Na více možných řešení, jak nakládat s odpady, upozorňují i odborníci. „Každá obec rozhoduje o tom, jak bude její systém odpadového hospodářství nastaven. To vede k tomu, že mezi obcemi jsou značné rozdíly, jak co do produkce odpadů, tak co do nákladů na odpadové hospodářství,“ sdělil Milan Havel ze sdružení Arnika. Podle něj by systém měl umožnit domácnostem snižovat objem vyvážených popelnic a dát jim možnost odpady třídit.
Starostům se nelíbí zálohování obalů
Městům a obcím se nelíbí ani schválená novela zákona o obalech počítající se zálohováním plastových či plechových nápojových obalů. Návrh kalkuluje se zálohou čtyři korun za lahev, náklady ponesou výrobci a dovozci nápojů.
„V současnosti si plastový odpad dotřiďujeme. Máme na to technologie, které by ale po zavedení zálohování bylo zbytečné používat. A je otázkou, zdali to vůbec přinese kýžený efekt na životní prostředí,“ poznamenal Viceník.
„Zkušenosti ze zemí, které provozují zálohový systém na obaly, jednoznačně ukazují, že nápojové obaly, na které se vztahuje záloha, se v odpadu sebraném v přírodě nebo na veřejných prostranstvích prakticky nevyskytují,“ reagoval ministr Hladík.
21. dubna 2022 |
